Do kapek deště zakletá
Na krku těžké závaží
Věčnému smutku prokletá
Sama jak tmavé nádraží
Můj perón zeje prázdnotou
Poslední ujel mi už vlak
V nastalém tichu trpím samotou
Volám tě vrať se!!!
Stojím tu sama v záclonách
A slzy pálí do očí
Odlesky tančí na stěnách
Strašně mi chybíš v náručí
Koncová světla spolknul horizont
Proč jsi mě nechal tady stát
Chybíš mi lásko, proč tak tvrdý soud
Měl jsi mě vůbec, někdy, rád?
