Další den, co není, tak jak bych si přál,
vůbec nic se nedaří.
Štěstí mě furt míjí, jsem smolařů král,
osud mě fakt nešetří.
Dostávám ránu za ránou,
jsem sraženej na kolenou s náladou věčně mizernou.
Dny, kdy se nedaří, já mívám pořád,
v tejdnu nejmíň sedumkrát.
Osud mi vždy zmaří všechno, co mám rád,
už se tomu musím smát.
Platí Murphyho zákony,
hází mi klacky pod nohy.
Ref.:
Prostě mám jenom smůlu, propadám se jen dolů,
pořád dál se mnou osud zametá, chci už odsud vypadnout,
trable nechat za hlavou, volně dýchat s představou,
že už se noční můrou mý další dny nestanou.
Už nechci bejt pro smích, chci konečně žít
a ne jenom živořit.
Vše vzít do rukou svých, po rovnej cestě jít,
správnou noho vykročit.
Jenže zas rány dostávám a dál smolařem zůstávám.
Ref.
Ref.
