Stanley666 Muž, 37 let / Mariánské Lázně

Youtube Video o8lPEgqE16o

Poslední dobou cítím nucené i dobrovolné změny priorit. Nové skutečnosti mi mi poukazují na to, že opravdu sex, drugs, rocknroll není na úplně prvním místě. Především proto, že jsem se naprosto a beznadějně zamiloval do jedné slečny, která ze mě téměř vypudila démona alkoholu a opravdu jen občasné trávy. No dobře, svůj podíl na tom má i moje auto, i když jak se znám, tak dřív by mi nějaká ta sklenička před řízením byla asi celkem ukradená:-D Teris.angel, jak je známá zde na BZ mi změnila život a troufám si říct, že k lepšímu.

Další důležitá změna mého života je, že jsem si konečně našel práci. Z neperspektivního povaleče, co ze zásady nevstane z postele před desátou dopoledne a nechodí spát před půlnocí a už vůbec ne střízlivý, pro něhož je první priorita kapela, pak přátelé, alkohol a počítač v celkem spokojeného a motivovaného zaměstnance, který má svůj život pevně v rukou a konečně kráčí vstříc vlastnímu životu...

Nový a zodpovědnějí

Stanley666

Zdarec mazec,

tak jsem se zase konečně odhodlal sem taky něco napsat. Poslední dobou žiju fakt naplno. Zas mám odehráno pár koncertů a vypito dalších pár hektolitrů piva, prostě paráda. Poslední dva koncerty byly fakt zážitky.

S Kokrhellem jsme jeli rozhýbat Kraslice, což se nám na výsost podařilo. Hráli jsme spolu s Těžko Soudit Motýla. Při pohledu a poslechu slapových figur jejich basáka jsem už podvědomě očima hledal krumpáč a lopatu, abych se mohl jít zahrabat. V mezidobí, než jsme nastupovali do světla reflektorů my, jsem s ním hodil řeč a musím uznat že je to hodně pohodovej a skromnej týpek. My jsme nasadili stříbrné paruky a nastoupili na scénu. S Pukym jsme dali na rozehrání takový malý jam, který zároveň sloužil k nazvučení basy a bicích, nazvučeno bylo docela rychle a už jsme načínali intro. Lidi se hýbali a pařili celou dobu a nakonec z nás ještě vytáhli dva přídavky.

A samozřejmě nesmím zapomenout na Morrison a společné vystoupení Neurasthenie, Mortal Destiny a Crom. Mortal Destiny mi tradičně naháněli husí kůži epickou náladou a precizním provedením skladeb. Když  Pavlovi (geitrař) rupla struna, zachoval se jako profík a písničku dozpíval za odmotávání onoho zrádného drátu a když zprovozňoval nástroj, tak Kuba (kytara) nezapřel své bluesmanské srdce a vyprovokoval zbytek kapely k několika šťavnatým dvanáctkám plných improvizace. Když přijeli Crom, tak jsem si nebyl jistý, jestli si přivezli zvukovou aparaturu nebo sonickou demoliční jednotku. No zvuk měli perfektní, hudba hodně vyzrálá a pokroková, prostě profíci. Rozhodně dělali čest svému městu s hudební tradicí. A pak už jsme se pomalu lifrovali na pódium my. Morálka byla mírně nadrcená precizními výkony předchozích kapel, ale šli jsme do toho prsama (škoda že v kapele nemáme taky nějaký ženský). Během prvních tří věcí se pod pódiem strhl takovej šrumec, že jsem se nestíhal divit, Tomáš (brumy, řevy) se projevil jako schopný moderátor, což není na vlastní premiéře zrovna běžné. Já si tradičně rval vlasy o zámeček na popruh při vrtulníku a tak nějak všichni jsme se řádně odvázali. Nakonec jsme byli vyzváni k přídavku, který jsem po delším váhání a nejistotě (neumíme! neni nacvičená!) nakonec zahráli.