Pohádka o pruhovaném hrnečku
V jednom cihlovém domě, kousek od Francouzské, v jedné zažloutlé kuchyni byla, žila stará, hliníková vidlička. Byla v tom holém bytě úplně sama, majitel totiž byl umělec, který žil z ruky do huby a žádné jiné vybavení nepotřeboval.....jenom tu vidličku, se kterou občas jedl kyselé rybičky....ty jsou totiž na kocovinu nejlepší....
Celé noci a celé dny si ta okousaná, dvanáctkrát ohnutá vidlička majka povídala sama se sebou. Hluboce si uvědomovala jak jí je smutno...Přála si nějakého kamaráda, třeba otvírák na konzervy, nebo sítko, ale co by proboha Michal dělal ze sítkem ? Sítko se používá na cezení čaje a ten Michal nepije, pil ho jen jednou, když byl v nemocnici na infekčním se žloutenkou a od té doby při slově "Čaj" vyskakuje z okna.
pondeli rano a v kuchyni smrad ze by jden pad....po zemi se valeji nejenom prazdne lahve od piva a rumu, ale take divne chroptici individua, u kterych nejasno urcit pohlavi. Spi nebo navzdy? Majka se zdesene trepe po linkou