Zero 14 let / Státní přírodní rezervace Kowalowitz

Chtěl

Jsem

Si

Vzpomenout

Na sebe

?!

Nějak to nevyšlo

Snad příště

Možná že po ránu

výtahem dolů

Pochopím všššše

Zcela

N E P Ř I P R A V E N

kruh se uzavřel

a já

vyzbrojený křídly od motýlů s oprášenými barvami

narážím do všech těch těl

nevědomky se omlouvám

ač ve zlaté zbroji tak nelačním po krvi

možná, možná že (i když asi ne)

dám si ještě jednu šanci

při večerech plném telenovel

a nakonec

když už

jsem zjistil

že

se

kruh

života

uzavřel

tak

co

už                                                                                                          víc?

než

END?

Snažím se být pořád na povrchu

O malý krok před smrtí

Oči dokořán otevřené

Utíkám před pouty dravčími

Sem tam těsně se mihnu kolem háků

Které se snaží zachytit křídla která nemám

Potichu šeptám modlitbu-mantru

Dokola kolem dokola kolem dokola kolem

Kolem nás se všechno točí tam a zas zpátky

Tam a zas zpátky dokola kolem jak vír

Jak víra a nenávist živená jí

Kolem  nás nevíme to jen tušíme co kolem

A dokola se točí v kruzích šílených

Nepochopitelných

Ignoruj to ale stejně ti to nebude nic platné

Je to skryté v samé podstatě hieroglyfů

V řeči poselství slunce a nebe

Točí se točí po směru epilepsie

V bláznovství čistém jak slzy latimérie

Podivné důkazy polodenních útěků z pohádek

Se točí točí od konečných počátků

Až po nekonečné konce bez nikoho

Zabij zabij ty ctnosti

Stejně nejsou moje jak jsem si myslel až donedávna

A odejdi