p001 oh, sinnerman 48 let / Čerčany

Předělávky, coververze, covery, vykrádačky oblízačky songů, válů, zářezů, náserů, hitovek, co mě dostaly. Takovejch písní, co bych rád složil sám,  mám tolik, že můžou dokumentovat měsíc po měsíci celej můj dosavadní život. Slyšel jsem je stokrát, chtělo se mi při nich tancovat nebo brečet. Pomohly mi odněkud vyjít a někam jinam se dostat. Některý z nich jsem poznával po vrstvách, až na několikátej pokus.

No a nějaký (menší) procento z těch bezvadnejch písní,c o mě dostanou spolehlivě do kolen, mám v merku, že bych se je jako naučil hrát, k vohni a tak. Člověk s mejma nevalnejma "guitar skills" to hlavně zkouší odposlouchat (zvlášť když neumí noty). Ale občas to odposlouchá blbě. A občas si řekne. hele, sice ten postup neni úplně takhle, ale ta harmonie je nohem zajímavější - no a HOMEMADE COVER je na světě. Takhle vzniknul ten Lee Hazlewood ke slyšení na profilu Noi. A takhle asi budou vznikat i další kousky. Jaký to budou? No, prozradím něco z dlooouhýho seznamu (in no particular order of importance).

The More You Ignore Me, The Closer I Get - Morrissey

Tohle je prostě britskej aristokrat. Ata písnička má všechno, co je on. Uhlazenost, ale i jistou nevypočitatelnost.

Love That You Save - Jackson Five

Hit jako svině. Zvlášť, když si představíte, že za tím optimistickým refrénem jsou léta bití, odříkání, psychické drezúry a kdovíčeho ještě dalšího.

I Shall Be Released - Bob Dylan

Vím, že tenhle pán je nezpochybnitelnej, ale upřímně: když jsem tu píseň slyšel, hned se ve mně ozvalo: to je geniální, ale chci to udělat úplně jinak. No, pak jsem slyšel, jak to pojal Jeff a bylo vymalováno.

The Last Goodbye - Jeff Buckley

Tohle teda bude oříšek, protože tomuhkle Jeffovi těžko dosáhnu byť jen po kolena. Ale už je to taky, některý songy jsou prostě volání na nebezpečnou plavbu, nikdy nevíte, kam to s váma hodí.

Thieves - Ulver

Love comes quick. Tuhle kapelu neznám ani měsíc, ale řekl jsem si, že tohle prostě MUSÍM!

Bring On The Night - Police 

Je to ze stejný desky jako Message In The Bottle, ale mám dojem, že tahle písnička je ještě dál. Melancholická, skvěle vyšponovaná melodie...

Takže se těšte. A pište o svejch vlastních coverech, pro potřebu u vohně. Ju?

Pro takový jako já vánoční svátky probíhají úplně na jiný rovině. Neodpočívám. Cpu se, ale trochu ve stresu.Nenakupuju dárky na poslední chvíli, protože moje poslední chvíle je tejden před Vánoci. Už šestej rok po sobě si nemůžu pořádně  užít Štědrej večír, protože mě rozhazuje, jaká společnost se sejde na Půlnoční. Ale letos to šlo. Úspěšnost hmotné stránky hodnotím podle toho, že jsem rozdal asi 30 různejch vinylů a CD jako dárk. Čím víc hudby dáš, tím víc Vánoce. To je snad jasný. Jak známo, muzikou to tenkrát taky začalo. A co jsem vlastně rozdal, to se dozvíte v příštím díle, přátelé.

Tohle o nich napsali naši šéfové z AM 180:

Docela šokem bylo pro nás seznámení se švédským projektem TAR...FEATHERS. Aktuálně čtveřice, v podstatě ale sóloprojekt nadmíru šikovného chlapíka jménem Marcus Nyke, se pohybuje v terénu, vyznačeném ranými Modest Mouse, těmi nejranějšími The Cure nebo Xiu Xiu. Přestože z těchle srovnání by se leckomu roztřásla kolena, Nyke alias Tar...Feathers si tady dokázal najít svojí cestu, po které jde nadmíru stabilně. Vydal množstí self-release desek, EP i splitů, ke kterým obvykle dělá i vlastní pozoruhodný design. Ze Stockholmu do Prahy přiveze svoje Tar...Feathers vůbec poprvé.
www.myspace.com/tarfeathers

A tohle napsali o nás:

Tahle pořád vyhranější kapela se na letošním Fluffu nesmazatelně zapsala do paměti apladujícímu víc než dvousethlavému davu když předvedla, co je to punk obnažený na dřeň. Nečekáme, že svojí show v téhle podobě zopakují i na Sedmičce, stejně se na ně ale těšíme.
(To nás ještě málo znají. Těšíme se taky)