FoREWER Žena, 29 let / Že by Moravec?

<!-- /* Font Definitions */ @font-face {font-family:"Comic Sans MS"; panose-1:3 15 7 2 3 3 2 2 2 4; mso-font-charset:238; mso-generic-font-family:script; mso-font-pitch:variable; mso-font-signature:647 0 0 0 159 0;} /* Style Definitions */ p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal {mso-style-parent:""; margin:0cm; margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:12.0pt; font-family:"Times New Roman"; mso-fareast-font-family:"Times New Roman";} @page Section1 {size:612.0pt 792.0pt; margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt; mso-header-margin:35.4pt; mso-footer-margin:35.4pt; mso-paper-source:0;} div.Section1 {page:Section1;} -->

Jako srdce velmi bolí. Jako srdce stojí. Jako stará láska odchází a nová tě drží. Víš jak se bojím, jak bojím se zklamání, že všechno od sebe odháním. Všechno mi zas upadá. Napadá mě jedině tahle otázka: Co drží mě při životě, co je to slovo láska? Na srdci zjevila se vráska. Já prázdnotou praskám zase jen sám. Světem se toulám, úkryt si hledám. Zraněný padám či vstanu či pomůžeš mi hádám. Já to sám nezvládám. Hlubokým ránám se zle odolává, že povídám si i to se stává. Nežádám moc jen trochu lásky. Chvilky pochopení nebo trochu víry. Za pár sladkých pohlazení. Nechci být sám. Prosím tě věř mi a zůstaň. Zůstaň se mnou jen chvíli. Já za tu chvíli přilížím se k osmému divu. Tu chvíli ze všech chci zažít. Zažít chvíli ještě jednou. Naposledy povědět: Miluji tě a chci tě. Poznám tě, mívám tě či můžeš mě mít. Tebe chci milovat, moje srdce ti darovat. Ne naposled ti zamávat, svojí lásku ti věnovat. Nechci už sny,zaplatím i životem, že jsme lásky otrokem a slzy? Slzy zase tečou jen potokem. Oči plné žalu, plné strachu, plné slz, plné štěstí, plné lásky, plné nekonečných můz. Levé oči bloudí tímto světem. Každý den někdy pláču, ale žiju si svůj sen, plný změn, plné kriz a plné vzpomínek. Letmo oči milujou od mala už od plínek. Plné představ, plné chuti, plné slov, plné touhy po svobodě. Život žít-nežít s tmou. Hledají si světlo, hledají si svoje štěstí. Pastýř si pase, ale láska teďka roste. Ulice má svojí tvář, každý bude mít svůj kar. Život dostat jako každá díra má svou výplň. Nevím jestli mám pykat, i tak jsme si jako cizí. Rozlučka plná slz. Do dnešních nocí mě to mrzí. Jméno, ale bez souhlásky k tomu i 3 čísla. Oba dva měli masky, ale láska byla čistá. Miluji, kolikrát jsem to chtěl povědět. Miluji při tobě se nemusím jen domnívat. Jeho věci na stěnách věnované tobě, aby ukázal co v něm dříme.Zraněný holub vzduchem si lítá, z posledních sil odolává síle větru. Je sám bojí se, do stran ho zmítá. Jde jen za svým cílem,najít si svůj úkryt. Neví jakým směrem má vlastně jít. Holub na velmi silného si hrál, někoho miluje někoho má rád. Láska ho zranila, už nezvládá mávat. Velký odpor větru s křídly dává. Ten pták má jméno, začíná na M. Sbohem lásko, sbohem leť, krásný sen. Proč přišel ten osudový den? Velmi jsme se ho báli a on zase zradil. Do vlaku smutku beze slova mě posadil. Na té cestě samoty zajdu dále sám, doufám, že tebe v cíli mám. Myslím, že tebe, tebe si jednou najdu. Padnu a možná nikdy nevstanu. Vážím si chvíle, když jsem s tebou. Mohl stát s tebou se smát, velkou radost mít z toho, když jsem ti na tvář aspoň úsměv mohla dát. Říkám to, že srdce nejdu podle žádných osnov. Čekám, kdy se mi splní jeden z nesplněných snů. Už dále nemůžu bez duchu snít. Se slzami v očích na tebe se dívat. Proč nemůžu já, já v tobě být, ale když tě vidím, musím se skrývat, Proč nepředeš a neutřeš mi ty slzy? Proč nepovíš jak strašně tě to mrzí? Proč nepovíš věř mi chci vrátit čas? Proč mi vlastně nepovíš skus to ještě jednou?