Frank O´ Nero - Blog | Bandzone.cz
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

Frank O´ Nero Muž, 54 let / Teplice

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

Playlist je prázdný :(

Fanoušek Frank O´ Nero si do osobního playlistu zatím nepřidal žádné skladby.

Těžký život klávesáka

Upraveno:

Narazil jsem v říjnu 2020 na facebooku na dotaz budoucího klávesáka, který řeší zhruba to, čím se jako začínající klávesák prokousávám metodou pokus/omyl už čtvrtým rokem. Zněl takto…

"Prosím o radu. Hledám stage piano a chci tři jednoduchý věci: klasickej zvuk klavíru, dobrej zvuk el. piana a něco jako hammondky. To je všechno. (mám rád Doors a chtěl bych se těm zvukům přiblížit) Zhlídl jsem hromadu promo videí a všude vidim pouze dobrej zvuk klavíru a potom sadu šílenejch zvuků, který nikdo nepoužívá a oni je tam nevim proč pořád dávaj. Poradíte mi?"

Z dovolením to vezmu trošku zeširoka a hned v úvodu si dovolím poznamenat, že základní odpověď na otázku zní - nebude to levné, k nástroji s těmi to zvuky v dobré kvalitě neexistuje levná varianta.

A jelikož máme každý jiný ucho a také potřeby, neexistuje ani univerzální odpověď k dotazu „které z myriád napodobenin zvuků Grand piana, Rock piana, Red piana, Fender Piana, Wurlitzeru a také Hammond organ co jich jen ve stagepianech v Česku je a jsou nejlepší“.

Býval jsem baskytarista a poměrně nedávno jsem se dobrovolně rozhodl být v kapele Last Rebel s kamarády, hrající southern rock, klávesák. A hledáním nástroje se stejnou sadou zvuků jaká zaznívá v dotazu (piano, el.piano, hammond organ) pro sound našeho bandu jsem se začal zabývat, jak jsem už poznamenal a také s omezenými finančními možnostmi, cca před čtyřmi roky.

Co tedy od té doby vím? Nejprve jsem se po cca dvou letech konečně smířil s nevyhnutelným, co znělo jako jakýsi leitmotiv v radách zkušenějších kamarádů/hráčů, které jsem oslovoval. Na piáno se hraje jinak než na hammondky a je potřeba se souběžně cvičit ve dvou herních technikách. Akustická dynamika organ zvuků se tvoří nohama přes volume pedál, nikoli citlivostí úhozu do klaviatury jako je tomu u klavírů a el.pian. Jinými slovy, při hře s kapelou na stagepiano s „natvrdo“ nastaveným orgán rejstříkem a při jedné úrovni volume hammondy v nižších rejstřících nejsou slyšet a ve vyšších klaviaturních rejstřících pro změnu jejich pronikavý zvuk řeže hlavy. S volume pedálem se u hammondek prostě pracuje neustále, klávesy takzvaně „dýchají“.

Jako první jsem měl Yamaha piaggero np‑v60. Klaviatura 76 kláves, pracuje se v něm s presety (natvrdo nastavenými zvuky bez možnosti jakékoliv editace), klaviatura má základní klavírovou dynamiku. Klavír zněl dobře, el.piano bylo použitelné jedno z cca deseti, varhany (hammond) byly použitelné také jen jedny, preset Rock Organ „full drawbars“. Když jsem potřeboval hammondky „zašpinit“ začal jsem zapojovat klávesy přes podlahový overdrive. Volume pedál jsem u nich neměl, neustále jsem kroutil knobem master volume celého nástroje. Zvukařům se to nelíbilo, co vám budu vysvětlovat...No, nebylo to ono...

Po hledání přes stovky recenzujících videí jsem se přiklonil k novince z roku 2017, italskému nástroji Studiologic Numa Compact 2. Klaviatura 88 kláves, i v něm se pracuje s presety (volume a efektově editovatelnými), ovšem nástroj má velmi široké a dobře použitelné různé varianty „master editace“ a nabídka 88 zvuků je asi nejlepší, na kterou jsem narazil. A může posloužit také jako midi master keyboard. Nástroj obsahuje použitelný a pestrý výběr ze zvuků pian, výběr ze zvuků el. pian, opět „natvrdo“ nastavené presety hammond organ (ovšem s různě přednastavenými drawbars). Studiologic je konstruovaný jako low end stagepiano a k jeho přednostem patří snadná dostupnost základních ovládacích prvků (volume, drive, chorus, hall, master volume včetně výšek/basů) na hlavním panelu a s možností jednotlivé, srozumitelné editace s možností okamžité úpravy a následnému uložení kombinace všech nastavených parametrů (výběr zvuku, jeho zefektování, nastavení jeho hlasitosti, etc) do jednoho presetu ve zvolené zóně. Hráč má na studiologicu vždy k dispozici v jedné zóně k dispozici dva presety najednou (označené jako A/low a B/high). Navíc je možné je libovolně vypínat a zapínat během songu - mohou tedy znít v jedné skladbě najednou nebo jednotlivě a s určitou dávkou trpělivosti se s tím člověk v kapele sžije. Bohužel, organ zvuky jsou nabídnuté „natvrdo“, opět bez možnosti doupravit je táhly/drawbars.

K tomuto stage pianu jsem tedy pořídil externí hammond modul Oberheim Square OB2, který jsem se Studiologicem propojil a hrál na něj přes midi. To už ale bylo nutné pořídit také malý mix, protože na podiu jsem potřeboval zvuk obou nástrojů poslat současně k sobě do komba a současně k zvukařovi - stereo výstup ze Studiologicu, stereovýstup z externího modulu. Hrálo to skvěle, zvukaři to chválili, ale bylo to propojovací a stavěcí podiové peklo. Do výbavy, se kterou jsem tehdy odjížděl na hraní patřily tři stojany (na klávesy, na hammond modul a vedle usazený mix, na aktivní repro – ekvivalent kytarového komba). Dále ono ozvučovací aktivní repro, dva nástroje, cca 10 naprosto nezbytných různě dlouhých kabelů (takže i záložní), včetně midi šňůr, volme pedál, sustain pedál. A také zásuvkový „pes“ s 5 samicemi (na jedno hraní nebo zkoušku byly zapotřebí 4. Pro studiologic, pro hammond modul, pro mix a pro ozvučení). Použitelné, leč velmi nepraktické, jen si představte střídání na pódiu při festivalu...

Přišel tedy nový, nyní aktuální nástroj, Roland Combo VR9. Klaviatura 61 kláves (pět oktáv). Zatím vyhovuje, hammondky mi ale opět neznějí ideálně. Byť mám reference po koncertech s kapelami, s kterými se potkáváme, že v soundu kapely zní z rolanda klavíry, el.piana i hammondky dobře, tak jak mají a jak daná písnička potřebuje. Editace je ovšem dost komplikovaná a složitá. Jelikož už nevozím mix, bylo zapotřebí pořízení D.I. direct boxu s dvěma zvukovými cestami – pro mne na podium a pro zvukaře.

Pro moje zvukové potřeby a se současným poznáním toho, co obnáší herní život klávesáka v hardrockové kapele bych jako základ zvolil Studiologic Numa Compact 2x. Inovovaný typ mých tehdejších kláves, který ovšem má vestavěný drawbar/organ modul s fyzickými táhly na hlavním panelu. S původním studiologicem jsem byl, co se týče editace a také zvuků pian, el.pian, smyčců, opravdu spokojený. Inovovaný typ (znamínko 2x) stojí zhruba stejně jako moje současné Rolandy, ovšem v italském nástroji je editace účinnější a hlavně jednoduší, nástroj má plnohodnotnou klaviaturu (sedm a půl oktávy). Hammond v nich bude asi opět tak napůl cesty, ovšem s těmi fyzickými drawbars se už dá nakroutit, pokud jste vy i kapela trpěliví pro danou aranž písničky použitelný zvuk. Je tu ovšem jedno ALE. Ani jeden studiologic bohužel nemá rozumně znějící rotary effect.

Pokud se moje kapela po koroně ještě rozjede a bude to stát za to, pošilhávám po Vox Continental 61 (cca 27.000, použitelný dotykově digitální drawbars modul), vyhnu se poruchovým Kurzweilům s drawbars (bohužel osobní zkušenost, naštěstí bez finančních ztrát), ideál pro mne se jeví v podobě NORD s 61 klávesami a s fyzickými drawbars (v nabídce je i verze s tlačítkovými drawbars - velmi nepraktické, obojí za cca 42.000), Hammond SK-1 (cca 45.000) nebo Yamaha YC 61 (cca 44.000). Levně to prostě nejde...

P.S. V lednu 2021 ke mně přišly Nord Clavia SixtyOne. S tlačítkovými drawbars a ona to zas taková hrůza není. Hrajou parádně !!