CHOROBA MYSLI fanzin Písek

Co o nich napsat? Stále si myslím, že se upsali ďáblu, protože tak rychlý start do HC scény tu dlouho nebyl. Jejich fast core strká do kapsy spousty slavnějších jmen a jejich živý koncerty patří k tomu nejlepšímu, co ti česká kapela může nabídnout. Tihle důchodci zrají jako víno, takže se můžem do budoucna těšit na další prdelnakopávající dávky kulometního HC.

Tak od kdy, kdo na co a proč?

Gizbern: Asi tak 3 roky. Gizba-basa, Korek-kytára, Žrout-bicman, Klouča-řev. Když jsem se přistěhoval do Písku, měl jsem chuť něco podniknout v tomto oboru. Znal jsem se s Korkem a tak jsme se domluvili a začali chodit ke GREX do zkušebny. Pak se k nám přidal Žrout a později Klouča.

Klouča: S kapelou začali Filip Žrout, Korek a Robert Gizbern. Zčali zkoušet někdy koncem prázdnin 2002, já jsem se přidal, řekl bych, po 2-3 měsících, na podzim. Od začátku jsme u stejných nástrojů, Žrout bicí, Korek kytara, Gizbern bassa a já křik. Proč jsem se do Lahar pustil? Protože jsem měl chuť a protože jsme byli kamarádi. Nějak to vyplynulo.

Žrout: Tak od kdy? Asi od roku 2002 (přesně nevim). Kdo? Filip (Žrout) Jiroch. Na co? Na bubeny. Proč? Chuť hrát a když sme se sešli ve zkušebně, nebyl nikdo jinej po ruce, kdo by do toho mlátil (hlava nehlava).

Korek: Korek – kytara, od začátku.

Charakterizujte každej zvlášť jedním slovem ostatní členy kapely.

Gizbern: Žrout – Batman, Korek – Japonec, Klouča – pornoherec. Jinak jedním slovem KAMARÁDI.

Klouča: Sorry, ale tohle nejde. Nelze jedním slovem určit vlastnosti člověka. Každý máme svoje dobré I špatné vlastnosti. Kluků si vážím a ke každému mám osobní vztah, který jedním slovem prostě vyjádřit nejde. Známe se již celkem dlouho a všichni víme o kladech I záporech toho druhého. Kapela je jako “vztah”, neustále se vyvíjí. Jsem moc rád, že společně děláme “hluk” již nějaký ten rok a pevně doufám, že nám to vydrží.

Žrout: Obrázkové (vypůjčeno od: Nesoučást Stroje).

Korek: Sorry, ale na tuhle otázku neumím odpovědět.

To vás fakt ještě pořád baví hrát někde každej víkend, někdy I dvakrát za den, pokaždý na opačném konci republiky, koukat na ty plakáty akcí, kde jste vždycky napsaní a taková ta atmosféra “slávy” LAHAR, LAHAR, LAHAR?

Gizbern: V každém případě mě to stále baví, člověk může něco lidem ještě říci! A trochu to beru jako vypuštění páry po týdnu plném práce s lidmi. Přijdeš na jiné myšlenky.

Klouča: Nikdy jsem nepocítil ani na vteřinu nějaký pocit slávy! Spíš pocit respektu k lidem, kteří nás na koncert pozvali, kteří před námi pařili na pódiu a pomohli nám vytvořit okamžiky, na které osobně nikdy nezapomenu. Abych byl ale upřímný a budu to brát sám za sebe, tak někdy je složité skončit v práci, naskočit do auta, po pěti hodinách vyskočit, odehrát koncert, vyspat se a zjistit, že víkend je pryč. Kapela je pro mě ale obrovskou zkušeností. Rozhodně se snažím v křiku a textech ventilovat vztek, pocity I bolesti, co mám v sobě. Bohužel někdy je ten křik málo slabý na to, aby něco změnil. Díky LAHAR jsem poznal spoustu úžasných lidí, našel další kamarády... Taky jsem poznal, že existuje spousta uzavřených lidí a další spousta lidí otevřených. Nelituji ani vteřiny, které jsem s LAHAR prožil. Všechno mně nějak ovlivnilo a posunulo dál.

Žrout: Teď už to zdaleka není skoro každý víkend jako se to povedlo někdy minulej rok (myslím, že to byl ten minulej – 2004). To toho bylo občas už akorát... (a to je ještě málo). Ne, je to prdel. I když je to někdy náročný, pořád mě to baví a jsem rád za každej koncert, na kterým můžeme zahrát. Kór, když se to všechno tak ňák povede a na konzíku se sejde spousta známejch tváří (I neznámejch), je supr atmosféra, pokecáš s lidma, dáš sem tam ňáký to pivko a když nevzniknou žádný problémy nebo neočekávaná situace. “Za to největší vopruz je, když ti to znepříjemní taková kapela, co hraje jeden song 15 minut a jenom do toho blejou, všechno jde do hajzlu a na všechno by ses nejradši vyflák, se vším praštil a všechno kompletně zahodil a nedej bože, kdyby někdo začal na baru rozdávat žiletky. Co vy na to FWWM (písecký sludge band se členy CH.M)?” (haha há) (Žiletky? Každej svoji osobní gilotinu! - pozn. CHM).

Korek: Jasně, že mě to baví. Mám rád komunikaci s různýma lidma, baví mě atmosféra koncertů. Cestování je náročné, I když někdy je cestou velká sranda, která ti vykompenzuje ty hodiny strávený v autě. A co se týče slávy LAHAR, tak horký to zase není.

Proč má ve vaší hudbě tak malej prostor basa?

Gizbern: Protože větší prostor má kytara. To je ftip. Myslím si, že mám stejný prostor jako kytara, vždyť hrajeme ty stejné riffy!?

Klouča: Myslíš? Osobně mi to tak nepřijde...

Žrout: To mě teda nikdy nenapadlo, ale asi jo. Když bych to porovnal třeba s PPMH (písecký noise core band se členy CH. M.), tak není co řešit, ale tam zase basa trochu válcuje ty housle (... to nic, jen jsem zavadil smyčcem o gauč). Nééé. Myslím, že u nás je pár pasáží, kde Robert vykukuje (faith, ráno, tvář atd.). Zase na druhou stranu naše písničky nejsou postavený na basovejch sólech.

Korek: Basa hraje od začátku setu do konce koncertu a jestli máš na mysli basový sóla, na to se musíš zeptat našeho basáka.

Ještě pochopím českou kapelu, která zpívá anglicky, ale naprosto nechápu kapely, který v jednom songu zpívaj kus česky a kus anglicky. To mi prostě hlava nebere. vy jich taky pár máte, ne? Proč?

Gizbern: Máš pravdu, na začátku to bylo půl na půl a museli jsme si to ujasnit. Já osobně jsem pro české texty, hrajeme přeci jenom více pro česky mluvící posluchače. Myslím si, že teď už jsou všechny texty české.

Klouča: Texty píšu já, pár jich napsal Žrout. Většinou tuším, o čem song asi bude a podle toho dělám text. První byly v angličtině, nové jsou z 90 procent česky. Osobně nemám problém s tím, jakým jazykem kapela zpívá, myslím jestli česky nebo anglicky. Podstatné je, jestli to kapele věřím, nebo ne. Samozřejmě je fajn, že pokud je zpěv jejím rodným jazykem, mohou texty oslovit větší část lidí v zemi odkud kapela pochází. Angličtině je na druhou stranu ideální v tom, že pokud kapela “překročí” hranice Čech, tak se lépe dorozumí. V podstatě je to ale jedno. První texty mi v hlavě tak nějak vypadly anglicky, v novějších se víc snažím zachytit nějaké pocity česky. Taky jsem bral na zřetel, že kluci spíš chtěli texty české. Podstatné je, jak to cítí ten, kdo texty píše a na dohodě celé kapely. Nové texty LAHAR budou většinou česky.

Žrout:To jsou myslim pozůstatky ze začátků. Říká se, že angličtina je zpěvnější jazyk a tak to asi bude pro zpěváky jednodušší. Honza nosil ze začátku texty v angličtině, ale nakonec jsme se shodli na tom, že naše mateřština je rozumnější řešení. K tomu by možná řekl víc Honza. Jenom mimochodem, proč vy se vlastně jmenujete “Fire Walk With Me” a proč ne třeba “Ohníčku, cupitel se mnou” (otázka na redkaci CH.M.) (Protože by jsme si rádi zahráli I někde jinde než jen na vánočních besídkách v mateřské školce! - pozn. CHM)

Korek: 90% textů píše zpěvák Honza, kterej kombinuje angličtinu s češtinou, takže tahle otázka je asi spíš pro něj. Já když píšu text, tak je v češtině.

Korku, ty jsi plánoval vydat velkou desku jihočeských kapel, jak to vypadá? Já jen, jestli máme jít s FIRE WALK WITH ME nahrávat ten hodinovej dong, co ti tam chceme dát...

Korek: Vplánu vydání týhle LP kompilace mám. Pár kapel už jsem oslovil, zatím nebudu prozrazovat které. S tím hodinovým songem budete muset něco udělat, dám vám maximálně 10 minut. I když takhle dlouhý songy mě osobně zabíjí.

Kloučo, jak se stane, že emocóráč začne zpívat v kapele hrající fast core, kterej je přece ve válce s emem?

Klouča: Předem Ti řeknu, že jsem sám v sobě skončil s pohledem na lidi kolem přes nějaké škatulky. Ať už je to pohled na okolní svět nebo na někoho v takzvané “scéně”. Já jsem já, snažím se s respektem přistupovat k ostatním lidem a to očekávám i od nich. Rozhodně se necítím něčím víc jen proto, že jsem poznal nějaké věci o kterých si myslím, že jsou dobré. Zjistil jsem, že veškeré škatulkování je na nic. Pokud chce kapela někam patřit a věří tomu, co dělá, je naprosto jedno, jestli hraje punk, emo, crust, fast nebo grind! Nejsem ve válce s “emem”, vy snad ano? Nejde určovat nějaké rovnice co a jak je, z vlastní zkušenosti jsem poznal spousty lidí, o kterých jsem si zprvu myslel, že budou “uzavření” a překvapili mě svou otevřeností. Bohužel poznání platí i obráceně.

Gizberne, už jsi někdy někomu tetoval penis? Už nevím s kým, ale jednou jsem vedl debatu, jestli se tetuje v klidu nebo ztopořenej, co ty jako odborník?

Gizbern: Nevím, stav se a vyzkoušíme to!

Žroute, ty prej děláš elektronickou hudbu? Vždyť to kurva s hard core nemá nic společného, ne? To se nestydíš zrazovat hard core? Jak ses k tomu dostal? Máš něco venku? Máš radši LAIBACH nebo DEPECHE MODE?

Žrout: Jo, společně s Karlem Vlášků (ex-Ztracený existence, Zaživa zazděni a Olgoj Chorchoj) se snažíme dělat něco, čemu se asi dá říkat elektronická hudba, protože základ je tvořen na PC. Musím se přiznat, že poslední dobou mi na to moc času nezbývá. Hodně jsme poslouchali kapely typu Shock Therapy, Vanessa, Gun Dreams, Godflesh, F.L.A., Meedhookseed, Treponem Pal, ale I starý Front 242 a Ministry atd. Dneska se mi líbí třeba co dělá Jan AG nebo locust jsou perfektní. A tak, když přišla možnost pořídit si PC, tak jsem do toho šel. Programy nám dodali naši přátelé z Nemecka (prosím neopravovat chybějící háček). Pravda, ty programy byly o trochu (víc) napřed, ale sem tam něco fungovalo. Nakonec to dopadlo tak, že jsem sám stejně nikdy nic nevytvořil, lebo jsem neměl vypalovačku a vždycky to zůstalo někde uvnitř tý krabice, která “shodou náhodných událostí” totálně zkolabovala a tak se to asi všechno propadlo do křemíkovýho nebe – teda jestli nějaký křemíkový nebe existuje. Zato Karel měl pevnější start a povedlo se mu proniknout do některých programů a porozumět jejich fungování a tak první věc, kterou jsme dali dohromady, se jmenovala Mad Moonshine-Civilization (samply a kytara-Karel, výkřiky ze tmy Já). Když jsem se to snažil nařvat (u Karlose v obýváku), měl jsem asi čtyřicítky teploty a posmrkal jsem snad celej toaleťák. Fakt žúžo, doporučuji. Mastroval nám to dokonce Robi (kemoš z Nemecka) ve svým home studio (supr vybaveným). Vydali jsme si to sami na páleným cd jen pro známé. Pak byla pauza. Další věc, kterou sme spáchali, už byla na dvě kytary, tu hrál Libor odněkaď z Černý v Pošumaví (jenom pro zajímavost – tam měl kapelu – styl agrorock, gde hrál na basu předseda družstva). Samply a bicí už se upravovali podle kytar a zpěvů. Menovalo se to Moonshine Nicht-Silence. Tentokrát to bylo bez finální úpravy (masteringu), ale znělo to líp, než to předchozí – teda podle mě. Opět jsme vypálili pár cd-r. V týhle sestavě se nám podařilo odehrát myslím že dva (nebo tři) koncerty (z toho jedna byla Karlova svatba, ten druhý Paluba) + několik veřejných zkoušek na Šumavě. Pak sem eště těsně před začátkem Laharu fungoval ve strakonický bandě Gacy is the Pogo (Eda-řev, kuba-kytara+samply a Pcbicí, Bejk-kytara a já na bass). Spolu sme odehráli asi 10 koncertů, nevím přesně (převážně v Jižních Č.). U Edy v obýváku sme spáchali nahrávku asi 7 songů (s obalem nám pomáhal Bob z Lime tree – díky). Menovalo se to ze sebe strach. A vydali jsme to víceméně jako pal cd pro známé. Pak došlo k “samovyhození” Bejka. (Teď jedna, nevím jestli veselá, historka z natáčení). Po té, co Bejk jednou navštívil zkušebnu v hlubokých nočních hodinách, a to v asi dosti zajímavým stavu, se mu podařilo totálně roztřískat svoji kytáru I s multiefektem. A když říkám totálně, tak tím myslím úplně na malinký kousky. Údajně mu nešlo zahrát solo, který měl v notách rozvěšený na platíčkách po celý zkušebně. I přesto, že se cizích věcí ani nedotkl a tuto destrukci provedl zcela bezchybně před zkušebnou, aby odletující části z kytary nebo mulťáku nepoškodily cizí nástroje a vybavení tamější zkušebny, celou kapelu ovládl strach. Který nástroj přijde na řadu teď? Bejk, který zřejmě očekával oslavování tohoto, podle něj, hrdinského činu (což se pochopitelně nestalo – mořná by to zabralo, kdyby to udělal na ňáký akci), na dalším koncertě už jen přihlížel a stále očekával, že mu někdo z ostatních kapel nástroj zapůjčí (nestalo se tak). Ještě jsme odehráli pár koncertů s jednou kejtrou a pak jsme to ňák zakončili. A letos, 2005, sme se dali dohromady s Karlosem a s Brabym (bicí ex-Ztracený existence, Zaživa zazděni, Olgoj Chorchoj, SAND). Během asi 3 zkoušek sme spáchali program na 20 min a v sestavě Karel (bass+mulťák, samply, PC-bicí), Braby (live-bicí) a moje maličkost (řev a dětský Casia propojený přes echo-delay a dva kytarový bustry) a zahráli jsme si naživo v kempu Rechle u Prachatic se třema tamnějšíma grupama. Tentokrát si myslím, že už to byl celkem pěknej marast, nic rychlýho. I texty jsem zjednodušil. Pokud se nestane nic zásadního, tak doufám, že se nám I toto dílo zkázy podaří zaznamenat na ňákej ten nosič a ještě si někde zahrát. Tak tolik asi k mojí elektrice. O zrazování hardcore nic nevim, nebo to tak někomu připadá? “Teď tě čeká smrt, zradil si naše ideje – ideje, bába tě poleje” (taky máte rádi starý splitko Pangs of Remorse s Ravelin 7 – modrý desetipalec?) A poslední podotázka – pochopitelně Depeche Mode (ale to není elektronika, ale POP).

Prý se rýsuje nějaký nový hudební písecký pojekt? O co jde? Můžeme tam taky hrát?

Gizbern: Vím, ale nepovím, pláčeš nad špatným hrobem.

Žrout: Rozdělali jsme nějaký věci s Čertem z Gride (za bicíma) + Korek (Lahar) guitára a já na bass + vokál Zdíša (Lycanthrophy). Udělali jsme bez Zdíšy čtyři takový půlminutový rychlovky. Měl by to bejt studiovej projekt. Teď je to pozastavený a zatím nevím, jak se to bude vyvíjet dál. A teď tu máme ještě jeden “pevný start” - kooperace ½ Lahar (bicí+guitar) s Grex (kytara+bass), tak uvidíme, co z toho vyleze (jenom prozradim – podlazeno a nečekejte žádný klepky ani sludge).

Korek: Jo, máš pravdu, rýsujou se dva projekty. Jeden bude jenom studiová záležitost, žádný koncerty. Prozradím jenom, že to bude rychlý. V tomto projektu jsou zatím lidi z LAHAR, GRIDE a LYCANTHROPHY. S druhým projektem jsme zatím na začátku a nevím, kam se to bude vyvíjet. Ale nepočítej s emo stylem. Působí zde členové LAHAR a GREX. A jestli tam můžete hrát?? Asi ne, hrajete moc pomalu. Ha ha.

V jednom polském časáku jsem se dočetl, že na diskusním fóru jedné zvířeckoprávní internetové stránky řešili, jestli je s vegetariánstvím/veganstvím slučitelné polykání semene. Nakonec došli k tomu, že ano, pokud ten, koho semeno polykáš, je vegetarián/vegan? Jak to vidí vaše veganská sekce?

Gizbern: Teď nechci být nějak...? Ale nad tím jsem nikdy nepřemýšlel, takže....!

Klouča: Někdy se řeší spousta nesmyslů, které pramení možná z nějakého přetlaku. Jsem sice vegetariánská sekce, ale diskuze o tom, či je či není polykání semene “korektní”, mi přijdou naprosto zcestné!

Korek: Bez komentáře.

Proč má hardcore/punk scéna (teda spíš lidi v ní) pořád tendenci a snahu získávat nové a nové lidi a pomáhat si prezentací v médiích (hudební pořady a televize, profesionální hudební časopisy atd.), obzvláště, když ta prezentace má mnohdy rysy sebecenzury a vlezdoprdelectví...? Je to asi rok dva, co na czechcore řešili, jaký kapely vyslat do nějakého hudebního pořadu o hard core. Z argumentů proč tam vyslat nějakou určitou kapelu se mi chtělo zvracet, jen jsem čekal, jestli proběhne nějaké punk/hc referendum o tom, jaké kapely tam delegovat.

Gizbern: Mě je to taky nepochopitelné a nemám to rád. Ale myslím si, že někteří lidé se snaží předat myšlenky I nějak jinak, než na koncertech, ale moc věří médiím a pak zjistí, že je to špatně a že je spousta jiných možností!

Klouča: Myslím si, že se najde pár lidí, kteří si prostě řeknou, proč bych to, co cítím, neprezentoval veřejnosti skrze média. Snaha předat své postoje veřejnosti skrze média, která to umožní. Mnohdy to může být opravdu upřímný pokus, jindy zase jen obyčejná vychytralost a snaha být zajímavý. Soudit to nebudu ani nechci, jen čas ukáže, kdo co jak myslel. Sám jsem byl jednou do jednoho pořadu pozván. Musím říci, že zvědavost mi nedala a zkusil jsem to. Šel jsem tam s tím, že prezentuji něco z toho, jaký jsem a jak věci dělám. Jak to dopadlo? Opravdu jsem se snažil, ale když jsem se na záznamu viděl, tak jsem sám před sebou působil naprosto prázdně. Televize nemůže přenést to, co předáš v osobním kontaktu, televize je médium, kde má všechno předem zaplacený prostor. Na druhou stranu je super, že se najdou lidi jako je třeba p. Vachler, kteří prezentují vegetariánství a ochranu zvířat v médiích. Sice vypadají v očích většiny veřejnosti jako blázni nebo snílci, ale aspoň se o něco snaží. Myslím si, že velice málo kapel z hard core “scény” má v sobě potenciál být dobrou komerční kapelou a udržet to v rovině s hard core ideály. Bylo by super, kdyby třeba kapela z “utržených” peněz z televize vydala benefiční singl na podporu organizací na ochranu zvířat, lidi v nouzi nebo s nějakým postižením, případně na ty organizace alespoň upozornila. Spíše jde o to prezentovat sebe sama, jako část nějakého “módního proudu”. Pokud se kapela vydá na “komerční” cestu, stane se zbožím a zničí všechno o co se třeba snažila, pokud se tedy o něco snažila. Je to ale každého věc, moje cesta je jiná.

Žrout: To sem si nevšiml, že by se někdo snažil získávat nové lidi do scény tímhle způsobem. Máš na myslí punk/hardcore náboráře? Je pravda, že některý lidi se snaží prezentovat se v médiích, ale to je jejich boj. Jak to pak většinou vypadá si tady v tý otázce už trochu sám naznačil. Czechcore-chat jsem nikdy nesledoval, ale možná se na něj asi kouknu. pořád o tom kolem mě někdo hovoří. Tak až budu mět příležitost, tak uvidím. Ve mně asi pořád kolujou takový ty vzpomínky na starý časy, kdy nebyl internet, v TV nebylo nic a všechno, co si měl, byly kopírovaný videa, sem tam zin a nahrávky si sháněl na kazetách, kde se dalo. A to sis toho pak kurva vážil. Dneska je ta komunikace někde úplně jinde. S tím získáváním lidí – spíš si myslím, že se jakoby na scénu nabalujou. Sem tam někdo odpadne a někdo novej se přidá. Kdo chce kam, pomozme mu tam, ne?

Korek: Taky nechápu, proč by se HC/punková scéna měla prezentovat v televizních hudebních pořadech a v profesionálních hudebních časopisech. Já osobně a myslím, že ani ostatní členové LAHAR, necítíme potřebu, se jakkoliv prezentovat v médiích.

Existují dva slovní obraty, který mi v textech hard core kapel lezou totálně na nervy a kapely je používají dost často. Je to “otevřete své oči” (open your eyes) a “den za dnem” (day by day). Máte vy taky nějaká zprofanovaná hesla v HC textech, u kterých vám vždy naběhne ironický či zhnusený úsměv na rtech? Co vám vadí, nebo anopak chybí, v hard core textech?

Gizbern: Je to dost individuální, je to věcí názoru a někdy se tomu člověk ani nevyhne. Je pravdou, že třeba takovým heslem řekneš víc, než kdyby jsi popsal A4 a pointa se ztratila v davu.

Klouča: Nějaká hesla by se mohla tisíckrát opakovat a stejně se najde spousta lidí, kteří se budou chovat tak, jak jim říkají, aby se chovali. Tisíckrát by člověk mohl říkat “nekuřte na koncertech” a stejně se najde spousta lidí, co si na koncertě a jinde prostě zapálí. Je jim to naprosto jedno.Člověk nemá právo ubližovat jiným lidem ani zvířatům a stále se najde spousta lidí, kteří prostě jen poslouchají “hardcore” a nepřijde jim potřebné se nad tím zamyslet. Myslím, že opakování není nikdy dost!

Žrout: S “open your eyes” a “day by day” máš asi pravdu. Sou to takový laciný hesla, ale že by mi to ňák extrémně vadilo, se říct nedá. Zprofanovaná hesla, co takhle “Face to face” nebo “Open your mind”. A na závěr FIND YOUR SELF (haha).

Korek: Mě osobně žádný fráze nevadí, ani ty, co jsi zmiňoval. I když někteér jsou dost otřepané. Pokud některá kapela takovou frázi zvolí, je to jejich věc.

Za jakých podmínek by jste byli pro trest smrti?

Gizbern: Nejsem pro trest smrti, není to řešení, I když alternativa dnešního vězení také NE.

Žrout: No to je mi otázka. Trest smrti? Je to velká odpovědnost, se rozhodnout, ty si spáchal to a to a teď ti za to ušvácneme palici. Jak by řekl takový pak Kopferkingel: “Spasím je všechny, nikdo už nebude trpět.” Kdopak ví z jakého to je filmu? (Že by Fontána pre Zuzanu? - pozn. M)

Korek: Na tuhle otázku je strašně těžký odpovědět a bylo by to na několik stránek a tak ve stručnosti. Záleží na okolnostech. Pokud je člověk duševně nemocen a někoho zavraždí, mělo by se na jeho čin nahlížet jinak, než na vraždu za účyelem profitu. Myslím, že o výši trestu by měli částečně rozhodovat nejbližší pozůstalí. Já osobně v tuto chvíli trest smrti neschvaluju. Ale nikdy jsem nebyl takové situaci blízko, abych se do ní mohl na 100% vžít. Doufám, že to chápeš.

Vaše nejoblíbenější písecká kapela?

Gizbern: To se nedá říci, to snad chápeš. Každá je jiná a každá má něco do sebe. Pro mne osobně? Myslím, že tady má velkou cenu kamarádství a ne jestli je dobrá nebo ne.

Klouča: Kusumam.

Žrout: Maďarský lidový soubor písní a tanců z Písku. Chacha. Né, tak líbí se mi muzika Grex, P.P.M.H., F.W.W.M. (z cd a teď poslední konzik byl skvělej) a Kusumam (nová tvorba). A jednu z věcí, o který bych se tu chtěl zmínit, sem dostal pod stromeček. Je to zajímavě zpravocané CD od Roberta (Kusumam). Je to takový domácí (řekl bych pocitový) hudební projekt s prvky industriálu a nádechem snad I minimalismu, doplněný básněmi a texty v angličtině (v bukletu s překladem). Výsledek je asi takovej: Křik racků přes který slyšíš kroky někde okolo hlavního tahu, nejspíš na Prahu, takže kolem tebe projíždí auta a náklaďáky propojený s odříkávanou básní, namluvenou přes kytarovej bustr v angličtině, to vše je protkáno praskáním a různým klapáním a syčením a boucháním. Další věci maj třeba základ hraný na španělku, objeví se tu třeba i basskytara, a zase v tom něco různě tiká a praská a mlátí přes bustra a schodelaye a různě to kolísá přes další a další efekty a k tomu zbustrovaný zpěvy (ty maj fakt sílu). Jelikož Robert má určité možnosti, co se týče grafiky, zpracování obalu je, řekl bych, na profesionální úrovni (super digipack). V každém obalu se pak nalézá několik volně ložených usušených lístků z nějakýho stromu (z Bertovo herbáře), což je celkem chyták. Při otevírání a manipulaci se musíš chovat opatrně, jinak máš co sbírat, pokud chceš zachovat originalitu obalu céda. Jediný, co mě na tom nudilo, byla celkem dlouhá jazzová pasáž myslím, že v posledním nebo předposledním songu. Vyšlo na pal cd v limit edition, teď nevím, kolik kusů. “Vyrobeno na koleni”. Parádní práce.

Korek: Písecké kapely z HC/punkové scény mám rád všechny. Všech lidí, kteří pro scénu cokoliv dělají a hrajou v kapelách, si moc vážím. Co se týče otázky, kterou píseckou kapelu mám nejradši, jsou to KUSUMAM.

Je v hard core místo pro politiku? Pokud ano, pro jakou?

Gizbern: V každém případě je tam místa dost, ale jakou? To vyplývá ze situace. třešně jsou třešně?

Klouča: Politici jsou herci, hrají svoje role a snaží se získat co nejvíce hlasů, aby přežili další volební období. Nemyslím si, že by jim šlo o lidi. Prezentují je média, jedni vypadají jako menší hlupáci, jiní vypadají kultivovaně nebo jako lidumilové..., většina “promítá” své vlastní ego a v konečném důsledku to nikam nevede. V hardcore se najde spousta lidí, kteří se snaží naštvanost z tého společnosti ventilovat v hudbě nebo textech. Výborné je, že díky alternativním médiím má člověk možnost získat informace a mít větší možnost vytvořit si svůj obrázek o společnosti. Na alternativní kultuře, jakou hard core určitě je, je výborné, že společně s alternativními médii, mohou prezentovat informace nepoznamenané volebními “potřebami” politiků. Nemám rád politiky...

Žrout: To je asi individuální, ne? Já když si třeba přečtu, nebo vidím v TV, co politici u nás ve vládě tvoří, tak mě to nutí o tom napsat třeba ňákej text nebo se o tom alespo%n někde zmínit. Taková kritika mocipánů z mé strany.

Korek: Politika je svinstvo.

Jste bezednou zásobárnou historek, takže sem s nějakou veselou historkou z natáčení nebo koncertování.

Gizbern: Je jich spousta. Špatných I dobrých, veselých I smutných. Promiň, nechce se mi o tom mluvit...!

Žrout: Tak třeba teď poslední z Německa. Když jsme zastavili na benzince s úmyslem navštívit toaletu (za 15 kč), dal sem si kafe asi za 50 kč (asi velkej frťan, no, možná malej). Stojíme u auta a nadáváme a najednou z vedlejšího vozu vystoupí muž a žena ve věku asi kolem 35 let a že prej kriminálka a co prej tady děláme a co prej drogy a už nás začínají projíždět pěkně kapsu za kapsou. Nejdříve ftipkovali o Korkovo čaji (myslim že vez Kao-šan) - “áááá tohle je strong tee a pak že nemáte drugs”. Musím podotknout, že sem měl pekelnou rýmu (rýma from hell). A tak, když polish vnořil ruku zákona do mé první kapsy a na očích mu bylo vidět – tak už tě mám, ty toxíku, kde máš to co hledám – usměv na rtech mu ztvrdl. Ruku vytáhl plnou totálně posmrkanejch papírovejch kapesníků, který jsem nestihl od rána, než jsme vyjeli, vyhodit. Ty kapesy jsem měl 4.... Jak se tvářil u poslední kapsy si umíte představit. Nakonec nasraný, že nic nenašli, nasedli do svý káry a vydali se otravovat někoho jinýho. Nebo když sme po opravdu vydařené návštěvě jednoho kšeftu s deskama a jedné vinyl burzy začali počítatkováky (eura a centy) stylem kolik máš, já mám 2,80 a ty? já mám asi bůra, a zjišťovat, jestli dojedem do dalšího města. Nakonec se ukázalo, že jeden ze členů posádky je ještě nějakými “ojry” vybaven a pak jedeme po dálnici a auto najednou začíná pekelně hučet jako... jako... jako když dochází benzín a spomaluje. Uuááááááá. V klidu! Sem ujišťován, že dojedem, ale nesmíme jet do kopce ani z kopce. Když se to stalo potřetí, už jsem nikomu nic nevěřil. pochopitelně jsme dojeli.

Korek: Momentálně mě napadla jediná historka. Byla to cesta z koncertu z Babic do Písku, kde se stala Žroutovi taková příhoda, ale o té kdybych tu napsal, tak mě zabije. Takže to nechám na někom jiným z kapely.

Moc nemám rád, když se někdo vytáčí z otázek, takže bych byl rád, kdyby jste si zahráli na Standu Grosse a naprosto upřímně mi odpověděli, která česká hard core kapela se vám vůbec nelíbí?

Gizbern: Tak já si zahraju na Standu Grosse a odpověděl bych, že je jich spousta, ale nemohu si vzpomenout.

Žrout: Moravanka, Budvarka a Hastrmani. Tady končí sranda já a moje banda Standa. PS: Myslím, To upři mě.

Korek: Nechci se vytáčet, ale vážně žádnou HC kapelu, která se mi vůbec nelíbí, neznám.

Teď to vezmeme trochu stručně a očekáváme jednoznačné odpovědi.

A) Star Wars nebo Star Trek?

Gizbern: Star Wars.

Klouča: Červený Trpaslík.

Žrout: Star Wars? Ne! Obojí.

Korek: Star Wars.

B) SEPULTURA před Chaos A.D. nebo po Chaos A.D.?

Gizbern: Sepultura před Chaos A.D.

Klouča: Wesley Willis před Sepulturou i Chaos A.D.

Žrout: Před (jednoznačně).

Korek: Před.

C) HELLNATION nebo CHARLES BRONSON?

Gizbern: Charles Bronson.

Klouča: Hellnation a Charles Bronson na společném koncertě, jasná volba!

Žrout: Hellnation!! Ne, Charles Bronson!! Ne, Hellnation”” Ne, Charles Bronson!! Ba

Korek: Hellnation.

D) VENOM nebo MASTER´S HAMMER

Gizbern: Ani jedno.

Klouča: Venom.

Žrout: Očekávej si co chceš: Venom i Master´s Hammer.

Korek: Venom.

E) Barevné nebo jednobarevné tetování?

Gizbern: ČERNÉ.

Klouče: Jak říká Logr, co je lepší než nové tetování? Další tetování! Barevné nebo jednobarevné? Další tetování!

Žrout: Jak co (u mě momentálně vítězí barevné motivy).

Korek: Momentálně barevné.

F) Noční můra v Elm Street nebo Halloween?

Gizbern: Noční můra v Elm Street.

Klouča: Vrchní, prchni.

Žrout: Horory nesleduji.

Korek: Noční můra v Elm Street.

G) Metal v ahrd coru ano nebo ne?

Gizbern: ANO.

Klouča: Country v hard coru!

Žrout: Ale jo, proč ne.

Korek: Ano.

U nás prý proběhla ALF akce na nějakou farmu a zvířata byla vypuštěna do volné přírody, kde si té svobody moc neužila, protože všechny pochcípala. Co vy na to, jako lidi, kteří se dost angažují v právech zvířat? Je lepší chcípnout v kleci lidskou rukou nebo v lese chcípat hladem?

Gizbern: Chápu, že to bylo uděláno s dobrým úmyslem, ale pointa se ztratila ve smrti. Je nad míru jasné, že když vypustím zvíře, které žilo od narození v malém kotci, ve kterém se sotva otočilo o 180 stupňů a potrava mu byla podsunuta přímo pod nos, po vypuštění do volné přírody bude zmatené a po pár dnech zahyne. Jen v jednom z velkého množství se dokáže probudit instinkt lovce, který člověk tak zbytečně potlačil, a proč to udělal? Jen proto, aby se někdo honosil něčím, co kdysi patřilo někomu, kdo měl být od narození volný. Pokud chtějí vyhrát, tak si musí uvědomit, jaké oběti pokládají na oltář, za co bojovat a jaké zbraně a taktiku zvolit. V takovém boji o tolik životů by měly veškeré organizace držet při sobě a ne ničit (vědomky či nevědomky) něco, o co se celou dobu snaží Svoboda Zvířat nebo OHZ.

Klouča: Pohled na tuto věc se dá brát z mnoha úhlů, jasné je, že pokud jsou zvířata pěstována na kůži nebo na pokusy, jejich život je předem daný, jak dopadne. Co je lepšího, jestli zvíře chcípne v lese samo, nebo bude “bezbolestně” usmrceno? Přeju si, aby přibývalo více a více lidí, kteří svým životním stylem budou přírodu chránit a něco do ní I vracet! Naprosto pochopím, pokud se někdo prostě sebere a jde nějaké zvířata z klece pustit. Je mi ale na druhou stranu jasné, že to taky nikam nevede a veřejnost si řekne, podívejte se, jak Ti “radikálové” mají rádi zvířata, když je nechali pochcípat! Přijde mi to, jako když člověku, který jí maso, pustíte záběry z jatek. Většina lidí Ti řekne, vypni to nebo mi to pak nebude chutnat. Vypuštění z klecí není možná nejšťastnější řešení, ale je to snaha něci udělat, možná ne nejlepší, ale je to pokus o “něco” nebo jen upozornit.

Žrout: Myslím si, že zvířata, která se narodí a žijí v kleci (myslím tím nedospělé jedince), nejsou schopna se sama o sebe ve volné přírodě postarat. Pokud ale umřou někde v lese, tj. v prostředí jim přirozeném, alespoň si na jejich pozůstatcích nenamastí kapsu ňáků zmrdi. Teď je tu ovšem otázka: nastoupí na jejich místo do klecí další nevinní tvorečkové, který svýmu osudu už neujdou? Je to utrpení! Asi by bylo lepší vypustit někam (do separace) ty zmrdy, který si říkají chovatelé nebo výrobci kožichů.

Korek: Zřejmě máš na mysli akci, které předcházela demonstrace. Jedná se o farmu ve Vítějevsi, kde jsou chována “kožešinová” zvířata. Tahle demonstrace byla prezentována ve všech večerních zprávách, kdy stáli reportéři na straně majitelů firmy a zkreslovali informace. Několik měsíců poté proběhla akce, ke které se přihlásili ALF. Zřejmě chtěli znovu poukázat na tento problém a tak údajně pár dní před kožkováním (zabití a ztažení zvířete z kůže – elektroda do tlamy a řitního otvoru) vypustili zvířata do volné přírody. ALF si musela být vědoma důsledků, které s vypuštěním zvířat do volné přírody nastanou. Tato zvířata nečekalo stejně nic jiného než krutá smrt rukou majitelů farmy. Osobně mi je líto každého zvířete, které zemřelo buď kožkováním nebo hlady ve volné přírodě. Existují země, kde je chov “kožešinových” zvířat zakázán a to je cesta, kterou by se měla Česká republika ubírat. Proto je třeba podporovat akce organizací zabývajících se zvířecími právy.

Na závěr nahoďte nějaký úderný hard core bonmot či heslo!

Gizbern: FIRE WALK WITH ME!

Žrout: Change your life. A hádanka nakonec – dle mého velice lehká: Která kapela měla foto (z Berlína) s tímto nápisem na LP desce?

Korek: Díky za prostor ve vašem zinu. Chtěl bych jenom říct, že děkuju každému, kdo podporuje HC scénu ať už chozením na koncerty, hraním v kapelách či jinými aktivitami. Choďte na koncerty, stojí to za to!!! Mějte se fajn, Korek.

Kontakt:

Michal Korecký, Burketova 112, 397 02, Písek

xkorekx@seznam.cz