CMLNBS alternative-post hardcore / Frýdlant

Youtube Video c61T17K02-Q

Tak tedy dobré ráno,
posnídal jsem v trávě,
protáhnul záda a pak -
"na lavičce v parku,
ve stínu nedopalků"
proseděl jsem celý den.

Mezi vobrazama,
pod vobraz,
ztracen v překladu,
smotán jak kabel.

Byla to dobrá akce.
-Náčelník

Tři skvělé červencové koncerty, tři hraní, které měli tolik společného, až jsme jim museli dát společný název. Tři překrásné večery na které budeme dlouho a rádi vzpomínat a zároveň se těšíme na detox po nich. Tři koncerty které jsme si natáčeli, avšak díky naší demenci z toho skoro nic nebude. "Vypitóza tour 2013".

Možná si říkáte proč třem uplňě normálním koncertům vzdálených týden od sebe říkáme "Tour" .. no protože 4/5 kapely má prázdniny a ano modří už vědí .. 

Před Jičínsou štací, což byl po dlouhé době koncert vzdálený více než 20km od zkušebny se nám vyskytlo delší okno v kalendáři a tak jsme se věnovali skládání nových pecek, přičemž jsme měli dobrý pocit z toho, jak si všechno začíná pěkně "sedat". Dokončit se nám podařilo jen "Slepou píseň", která je na naší obranu stopáží tak dlouhá, že vydá za 2 skladby ze zbytku playlistu a tak našlápnutá, že jsem musel (Já=Strny) do času před hraním kromě souvislé konzumace piva zařadit také pořádné protáhnutí abych prožitek z nového songu mohl doprovázet hrou na epileptika bez pozdějších následků.

Pro většinu bandu byly prázdniny v den Jičínského koncertu již v plném proudu. Nejedna stmelovací párty nás pevně propojila s naším ex-kytaristou Kokim, který se pro nás stal milovaným "postav stativ a skoč pro pívo" pomocníkem na koncíkách. Víte, s Kokim to je jako kamarádit se s ex-přítelkyní, jen u Kokiho nám nechybí sex. No a tak jsme obohaceni o Kokiho vtípky vyrazili vstříc prvnímu vydání "Jičínského hudebního léta" cesta utekla jako voda (možná ne, ale jsou to 3 tejdny a fakt nevim co se dělo) a my se mohli kochat nádherným, ale opravdu nádherným Jičínským parkem u jehož vstupu nás přivítal dost profi poutač s dost profi plakátem s naší ne-profi fotkou z mobilu. Nemohli jsme si nevšimnout, že ve všem má prsty jistá kulturní sekce vedení města a my mohli jen blednout závistí jak pěkně to funguje. Jako první do nás Killerpanda nahustila svůj set obohacený o covery nejrůznějších oblíbenců, nám jak jinak utkvěla v hlavě především Nosebleed od deft.. teda pandy, která tuhle pecku složila v 7 letech! Skvělá záležitost. Na řadu přicházíme my a je to nejvíc "na pohodu" koncík - prostě krásný letní den na krásném místě a do toho pět psychopatů zpívá a hraje o depresích.  Dále In Touch, které jsme neviděli rok a půl, zato si je přes léto máme užít do sytosti. Totálně si ulítáváme na Icarovi - dořvávám si za Tomstra screamo, které vynechal, ale kluci z kapely na mě divně koukaj, nechápeme jak to Maty za bicíma zvednul celý mocně nahoru a celkově si to hrozivě užíváme - jízda! Pokec, balení, stmelení, odjezd - teď si přesně nevybavuju jestli doma byla nějaká afterparty, ale logicky mi vychází, že určitě jo ...

Prázdniny gradují, Tom maluje na kancelářské židli morkou čárku za čárkou, zatímco my, zm*di, okupujeme Ondrovi barák - především pak bazén a terasu, vždy vyzbrojeni potřebnými vitamíny. Pouta se posilují, frekvence hromadných obejmutí se zvyšuje, peníze docházejí,...

V sobotu 13.7. byla naplánovaná další open-air akce (vlastně taková polo-open-air) a to EXPLOZE v Novém Městě p. Smrkem. Já s Kubou jsme vyrazili na pankáče s kytarama na zádech a karimatkou v ruce vlakem, přidal se k nám opět Koki s vidinou "kalbyjaxvině". Štromik jakožto frontman profesionál volil autobus. Ondra schytal nakládání PAčka, ale za to místo v autě. Parta č.1 (Strny, Kuba, Koki) se cestou přes Nové Město zastavuje v hospodě a na přivítanou dávají lokální nápoj numero uno rum s colou. Po příchodu na koupák nám padá brada nad tím, kolik lidí je přítomno "jen tak" uplně náhodou. Večer očekáváme narvanost. Stavíme, nekonečně nosíme, zvučíme... Mám všechno pujčený a samozdřejmě to nefunguje. Samice konektoru mojí basy je hold zvyklá na pořádnou kládu a s pujčenym kabelem odmítá hrát. Naštěstí mám 4. pivo takže nehrotim a schánim izolepu. Tom histericky pobíhá po podiu, křičí že "to je v base" a čekám, že každou chvíli skočí jódlujíc do rybníka, odplave na protější břeh a půl roku ho neuvidíme. Následně (když už vše funguje) všechny uklidňuje, že "žádnej stres hlavně", všichni vypadáme jako by nám někdo právě řekl, že neexistuje ježíšek a zároveň nám přišla od soudu výše alimentů na nikdy neviděného syna s šesti bradavkami. Užíváme si koncert, až se z toho Štromikovi rozepne sandál, pravda, místy nejsem v uplné pohodě, prohmatávám a zdá se že i ostatní občas ulítnou. Přesto panuje na koupáku fajn atmosféra. Po nás RAiN, díky nimž se cítíme na akcích jako doma. Dále Hallodrn a legendární V.A.R. Podrobnější popis zbytku večera už sepsal Ondra a najdete ho ve starší novince tady na BZ.

Musím se přiznat, že afterpárty trvala další den a já se domů dostal až v pondělí, kdy to celé pokračovalo v podobném duchu, ovšem v jiném městě. Toto tempo velká část kapely držela až do pátku, kdy přišel poslední červencový a pro nás legendární koncert v libereckém Ateliéru, právě tady nám došlo, že větší část kapely je pohromadě již od Jičínské štace a na základě termínu pro typického obyvatele Nového Města byly tyto tři akce pojmenovány "Vypitóza Tour". Tato akce byla pro nás jiná už tím, že jsme ji zpunktovali my, tudíž i nervozita z toho jak to celé dopadne byla o poznání větší. Nechyběli ani lidé, kteří se nechali strhnout a v průběhu "tour" se k nám přidali ať už na koncertě nebo někde na pařbě. Pocit toho, že se od nás něco očekává nás dokázal neskutečně "nakopnout" ale o tom potom.

Jako první nastoupil se svým speciálním, temným, písněmi Killerpandy obohaceným setem Matěj aka Tchei-Chan. Zježení chlupů a nájezd přívalů husí kůže se dostavil s prvními tóny. Během skladeb nikdo ani nedutal. Ta atmosféra podpořená stylovým interierem klubu byla neskutečná. Ochutnat ji můžete TADY.

Druzí vystoupili IN TOUCH a za mě to byl nejlepší koncert "tačáků" který jsem viděl a slyšel. Myslím, že nikdo v klubu už nepochyboval o tom že právě Ateliér byl pro tento večer minimálně velmi dobrá volba. 

Na závěr my, již lehce vytuněni libovým řezaným pivkem dáváme koncert na 250%. Mezi skladbami očekávám kóma s každou vteřinou, uvnitř je neuvětřitelné vedro, všichni jsme kompletně mokří, pozorujeme skvělé reakce lidí a prožíváme jeden z nejemotivnějších vystoupení za celou dobu fungování kapely... ne .. bylo to zdaleka nejemotivnější čtyřicetiminutovka po které totálně odpadávám a na terase, která ten večer slouží trochu jako backstage dlouhé minuty sedím s mokrým trikem na hlavě a prožívám nasprostou euforii, vedle mě leží Štromik a vypadá, že ještě nějakou dobu ležet bude. Cítím, že plácání po ramenou po koncertě je dnes mnohem intimnější a dojemnější než jindy a úsměvy jsou upřímné. 

Po koncertě začíná ta pravá legrace a s klukama z In Touch se lámeme smíchy na terase, dáváme párkůry a bítboxy, zkoušíme electroboogie.. loučíme se a přesouváme se s dalšími přáteli do Frýdlantu. Do rána ničíme mozkové buňky na rozhledně, dáváme snídani z Tesca, spát jdeme když ostatní vstávají. Detox může začít ...

-Strny