Cult of Unicorn melodic-nu-metal / Praha

Hledám tě / Bytosti stvořené Nyktou

Smutné oči dívky nedospělé

kolem své osy se otáčí kradmě,

V tunelu stojí a lidmi se brodí

Hledám tě, hledám, ale marně        

Když vítr tvé jméno v uších mi šeptá

v pozadí za zvuku motorů

jak tráva ševelí, příroda usíná jarně 

a kalné vlnky jezera křik samoty deptá

Hledám tě, hledám, ale marně.

Chorus

Být sám! Žít v tmách!

Být sám! Žít v tmách!

Stále čekám, až stiskneš moji dlaň

Tvůj stín však ruku nenatáhne

jen rozplýváš se vzpomínkou naň

A hledáš mě, ale marně.

Čekáš tak dlouho až zjevím se,

odvracíš oči od svíce

Plamínek u zdi plápolá

mé jméno zoufale do větru volá    

Pohled na náhrobek rozostří zrak

svědomí utápí v karmě

unylá slova a dešťový mrak

Hledám tě, ale marně.

Chorus

Být sám! Žít v tmách!

Být sám! Žít v tmách!

Magií noci je kosmický třpyt

v tom nádechu plazím se špínou

Tam kde je láska, mír a klid 

je hliněný muž srovnán s hlínou

Laň s křídly andělů studem mým se pojí

já máčím prsty v jezeře, jizvy své smývám

zrcadlový odraz tváře zrůdy padlé v boji  

však v rubínové nádheře, svůj cejch už navždy třímám

Tolik krve

Čím déle dlaně pod hladinou držím

Tolik krve

Stříbro vody do ruda se mlží

Tolik krve

Jizvy bitev prohraných mne studem poráží

Tolik krve

Vzpomínka je černotou, kdy vítěz oběť doráží