Páteční vizovické Trnkobraní nelze vyhnat z kebulí. Když jsme dorazili po 450 km na místo konání, v nedýchatelném, ale konečně letním hurá počasí, představa vylézt na pódiu byla děsivá. Tu domněnku, že se skácíme, jsme
ale rychle opustili již při spuštění prvních tónů. Byli jste tak milí, pozorní a kupodivu i zpěvní. Některým z vás se rtíky vlnily stejně jako huba zpěváka, takže pochvala za znalost textů, že jste nás objevili již předem na opačné straně republiky. Řádně
jste nás na brnkání tedy energicky nakopli. Pořadatelé na nás nešetřili, Rudu Jelínka nás ochotně nechali poznat. Vždyť se vše vlastně odehrávalo v areálu likérky. Na dvou pódiích se dále střídalo ještě několik dalších kapel, byli jsme stále v dění všeho.
Pro zakončení pátečního večera vystoupil DJ, to by jste nevěřili, jaké jsme i s manažerem vyimprovizovali tance:-) Improvizace - Vizovice, že by snad proto? :-) Ne, nešlo časně zalézt do dek nebo dokonce odejet, byla to žrádlo atmoška. Nocovat, spíše
ránovat jsme se vydali veselými kroky do stanů. Ještě po cestě k nim a po probuzení tříhodinového spaní, než se definitiv odjíždělo, jsme se seznámili se spoustou úžasných bytostí. Například zpěváka bylo obtížné, nasoukat do Tranďáka a vyrazit směr
Šumava, stále mlel o tom, že tam snad zůstane a to proto, že tam žijí kamarádští, milí, prostě bomba lidé. Toť velmi zkráceně CHAI ve Vizovicích.