Cermaque folk-alternative / Praha

Vydávání desky je podivuhodný proces, absolvuju ho už po jedenácté a nad mym kovovym jádrem víří víc pocitů, než plynných částic v plášti Jupiteru.

Nejblíž to má snad k pocitům rodiče, kterému se dlouho svěřené dítě odstěhuje na intr.

Práci na desce člověk věnuje hromadu času a energie a pak je album najednou pryč a žije si samostatnym životem, na kterej už nemáš pražádnej vliv.

Když se deska finišuje, často ji poslouchám obsesivně pořád dokola, hladově, jako když se loučí milenci, jako by se tím společně tráveným časem dala stvrdit vážnost situace... a potom utrum.

Většinu svých desek jsem po vydání slyšel vždy už jen občas jednou za pár let, když se z nich potřebuju naučit nějaký zapomenutý text. Dítě si najde nové přátele (rozuměj: vás, posluchače) a ty ho často znají lépe než autor.

Tak přeju i tomuhle dítku na cestách všechno nejlepší.

Mám velkou radost, že se na album podařila zachytit láska a synergie, kterou jsme si mezi sebou poslední roky vypěstovali s Martin Barinec, Zuza Nabar a Julie Goetzová. Byla to radostná a smíchuplná jízda! A i díky ní by ty opět jinak spíš smutný písničky mohly vyznít povzbudivě, konejšivě, odpomoci od náročnýho dějinný údobí.

Kromě kapely na desce hostuje i skvělej Ondřej Ježek, kterému jsme se velstili pod vážně míněnou záminkou natočit krátké EP v lednu do studia a pak se tam s měsíčními pauzami po různejch dopolednách znovu a znovu tlačili, až mu nezbylo, než z nahromaděnýho materiálu opět perfektně smíchat celou desku. Děkuju, Ondro!

A děkuju všem, kdo jste na vznik desky přispěli na Donio.cz, bez vaší podpory by by byl celkovej mínus desetkrát větší, anebo by prostě žádná deska nebyla.

Deska vychází opět u našich domovskejch Indies Scope, kteří nadále odvážně kopou za nezávislou scénu, a najdete jí na všech obvyklejch streamovacích platformách.

V pondělí k ní přihodíme ještě klip.

A teď už pěknej poslech!

Všechno nejlepší

Jakub