Text skladby Sbírka hříchů
z alba Sbírka hříchů
Autor textu: Vít Gruner
Já jsem pořád stejný ne-li horší,
v noci žiju ve dne spím,
taky jsem dost cynický,
panický a hysterický,
moji duši nedostanou,
vepsal jsem ji do knihy,
mezi řádky vždycky hledám,
když už nevím co jsem zač,
svoji sbírku nikdy nedám,
mě nedostanou
Tahy nočním městem, takto často žijem,
Do dna láhve levný, svou depresi skryjem,
cokoliv co hoří, projede nám plíce,
tak pojď se mnou ven, já ukážu ti více,
krátký noci, temný noci,
noci plný touhy
nezažil jsem pozdvižení
jak je týden dlouhý,
až pondělní kocovina vystaví mi účet,
účet za mé hříchy – a proto píšu
Píšu si svoji sbírku druhou,
na hříchy barvu rudou,
na zlost a smrt černý stíny,
modrou všechny konkubíny
Píšu si svou sbírku druhou,
na hříchy barvu rudou,
na mou duši černý stíny,
modrou všechny konkubíny
Píšu si svoje storky k zblití,
svatozáře svatých svítí,
v odrazech tý mokrý dlažby,
žijem chvíli nebo navždy?
Deset je jen číslo,
u mě jsou to roky,
tehdy se to stalo,
já našel svoje místo,
malý kluby, velký srdce,
první lásky, první krev,
hodně mi to vzalo,
více dalo,
jsem
grafoman, jdu za hlasem,
s vaším tichým souhlasem,
přemlouvám svůj rozum matný,
že zas nejsem tak moc špatný
Píšu si svoji sbírku druhou,
na hříchy barvu rudou,
na zlost a smrt černý stíny,
modrou všechny konkubíny
Píšu si svou sbírku druhou,
na hříchy barvu rudou,
na mou duší černý stíny,
modrou všechny konkubíny
Píšu si svoje storky k zblití,
svatozáře svatých svítí,
v odrazech tý mokrý dlažby,
žijem chvíli nebo navždy?
Píšu si svoji sbírku hříchů,
pojď si ji prohlédnout,
nebeský brány jsou pro mě zavřený,
svatýmu Petru je ze mě na zvracení
