Dnešní večer sama zůstávám
sama se sebou, s růží odkvetlou,
s tvou ranní cigaretou zhasínající,
po tvých rtech toužící, jako já, jako já.
Ráno si odešel zas o dům dál,
nebudem si lhát, teď budeš s jinou spát,
ti přísahám, že až najdeš cestu zpátky,
já tu nebudu stát, stejně… ti podléhám.
Já se vzdávám všech krásných chvílí vzácných.
Další večer zase zůstávám
sama se sebou, s růží odkvetlou,
s tvou ranní cigaretou.
Jak po noci den, ty utekl jsi ven,
už se nebudu ptát,
až mávnou křídla vážky, já si přestanu lhát.
Já se vzdávám všech krásných chvílí vzácných.
A počítáš rána a počítáš klid,
jen ve vlasech vůně, jsme jak rozum a cit.
Počítáš rána a počítáš klid,
jen ve vlasech vůně, rozum a cit.
Já se vzdávám všech krásných chvílí vzácných.
