…a vůbec. Replika, když není kam couvat
30.06.2009 Jaromír
Komorous
Znáte to. Diskuse se dostává k místu, podobnému úzkému hrdlu. Myšlenky se štosují, slova se tlačí na vzduch. Diskutéři už jenom poulí očiska, čekajíc na pomocnou herdu do zad. Až s ní jedno vyletí ven. A další. Společně (podpořeny
instrumenty) spustí rotyku. Hudební album Bar Marie má podobný osud. A hudební seskupení „… a vůbec“ druhé CD na trhu.
Kapela zbavena pout hudební vzdělanosti, jak se sama cejchuje. Neukazuje nové trendy, nic neposunuje. Nic neboří. Sedí pevně na rockových základech a odtud vyráží kamkoliv. Nic jí není svaté.
Folk, soul, punk, dokonce lidová píseň i reggae. Šraml? Právě, že ne.
Šéf kapely, autor víceméně všech kousků a vůbec dobrá duše sestavy Mirek Jech odzbrojuje předem všeobjímající upřímností. A v té poloze samozřejmě vstupuje do „výroby“ alba. Už první písnička na albu dává všem najevo o co půjde.
„Nevěrná“, kterou výborně otextovala Irena Teprtová, je „otvírák“ jak se patří. V duchu své vlastní charakteristiky kapela přivolá atmosféru známou z nejlepších pecek Joe Cookera, hostující dechaři
Michal Wroblewski a Štěpán Janoušek přiostří nahrávku všudekapajícím sexuálním podkresem a přichází zpěvák. A spustí v poloze Jiřího Koláře. Kdyby aspoň v duchu jeho kapelového nasazení u Arakainu, ale Jech tu předvádí pseudoambice Koláře
na jeho sólové dráze. Pojetí staré a bez vývoje, „ječák“ jak na porážce starých volů. Slzičky přijdou, klid. Ale dělat muziku jen pro ně mi připadá trochu málo. Mirek Jech ale přidává ohromný nadhled a sebeironii, v textu se vystříhá
bezpohlavního symbolismu a tak si mě získává. Ve stejném duchu pokračuje. Titulní píseň celého alba „Bar Marie“ si řekne o ženský zpěvní part a Lenka Kleprlíková nezaváhá.To není zpěv cukrové panenky a ani nemá
být. Velmi silné mi přijde reggae Před chvílí pršelo. Ohromná zábava pro všechny zúčastněné a to je přesně to, co od této muziky očekávám. Mám dojem, že náhle se objevivší rastaman z Jamajky, to cítí také tak.
Textovou úroveň předvedeného materiálu pokládám za největší plus alba. Neokoukanost, neokázalost, A čím déle disk poslouchám, tím víc si uvědomuji milou rozmanitost aranží. Záporně vnímané fragmenty přehrávaného cd (hlavně rejstřík
mužského zpěvu) nemusí být v moci Mirka Jecha je změnit. Avšak zkusit je ovlivnit? Prťácký pokus. Jo, ještě jeden všim. V případě jediné písničky, když všechny ostatní jsou česky, bych se vykašlal na angličtinu. Od českého autora nebrat! Nahrávka
se poslouchá jinak příjemně. Zvuk prvotřídní. Na vysoký standard studiové práce Aviku si lze zvyknout raz dva. Není to jen můj dojem. Pouštěči z rádií ve městě už mi to taky
práskli.
A VŮBEC: Bar Marie
Vydal Avik, hudební vydavatelství v roce 2009