Jedeme na kole Pařížskou ulicí,
Míjíme bez zájmu dvě holky hrající,
Rychlostí světla náhle zastavil nás zvuk,
Melodie známá .. začíná večer plný muk.
Chorobný lhář co chtěl si krásnou dívku vzít,
Je nucen její blízkou svatbu překazit,
Na svatbě ale potká ještě krásnější,
Nevzdává plán .... nevěstu unáší.
Opřeni o kola stojíme kamenní,
Jedna z nich koutkem oka dává znamení,
Přestane hrát a bílé housle uklidí,
Prochází lidmi .... nikdo ji nevidí.
Děvenko děkuji, už mi to stačilo,
Já chci tu druhou, ty nestojíš za kilo,
Budu s ní v trolí říší, v horské chatce žít,
Jedna jak druhá .... do světa musím jít.
Kámo jsme v koncích ,,čum!“, zuby to ztvrzují,
Dvě holky bledý, který rychle cestují,
Teď v jejich pasti jsme jak kola bez duší,
Jak tohle skončí .... nikdo netuší.
Po cestě světem navrací se starý děd,
Knoflíkář s radostí by přetavil ho hned,
Čert od pekelné brány vyhání ho pryč,
Magnetickou silou .... ovládá svůj bič.
Jedete na kolech, bloumáte po světě,
Co máte za cíle na této planetě,
Na kolik pokusů budete marně žít?
Živí či mrtví .. musíte smysl objevit!
