Příběh bezrukého pianisty Arpády je příběh velké lidské odvahy a neuvěřitelné síly vůle! Absolvent pražské konzervatoře Arpád Nejedlý, který se přiklonil k modernistickému proudu "Nehudby v opozici", trpěl klaustrofóbií a nemohl hrát doma, takže chodil se svým malým syntezátorem ven: do parku, na hřbitov či prostě kamkoli do města či na venkov. Proto v jeho raných nahrávkách slyšíme sirénu, houkající poledne, fukar, jímž pracovník hřbitova odfukoval listí z cest, i cirkulárku Arpádova otce, kterou na jejich chalupě řezal dříví na zimu. Právě otcova cirkulárka se však stala Arpádovi osudnou. V okamžiku, kdy se příliš přiblížil zubatému kolesu, toto se uvolnilo, vylétlo ven a uřezalo Arpádovi obě předloktí. Díky včasnému zásahu záchranné služby pod vedením doktora Jandery však Arpád tuto strašlivou nehodu přežil. Při dlouhém pobytu v nemocnici se vyléčil ze své letité klaustrofóbie a měl radost, že bude opět moci skládat a hrát doma. Pak si však uvědomil, že bohužel nemá čím. Ovšem Arpád se nevzdal a začal hrát, čím jen mohl: nosem, prsty u nohou, patami, ba i pahýly loktů. Díky jistým známostem Arpádova otce byl bezruký pianista hospitalizován v londýnské nemocnici, kde mu byly vyrobeny protézy. Arpád konečně mohl opět hrát rukama!
Krásný audiozáznam máme z této doby, kdy hrál u moře na molu v Brightonu pro chovance zdejšího ústavu choromyslných. Po návratu do vlasti složil Love Song, kterým se ucházel o ruku své vyvolené slečny Lindy. Jak Arpád uspěl, to můžete vidět v krátkém filmu Láďa a Linda režiséra Jana Nejedlého, který je Arpádovým bratrancem. Film se nachází na této adrese: http://www.youtube.com/watch?v=PJBxrMMeFBw
A já vám každopádně přeji příjemný poslech neotřelých hudebních originálů bezrukého pianisty Arpáda!