Jakub Hlubuček alternative-folk / Železný Brod

PÁD NA ZEM

Ty na měsíční zahrádce
pěstuješ bílé kvítí
a noční tmou jak v pohádce
ti z mraků Země svítí.

Však vyjde slunce, přijde den,
čas tvojí velké pouti,
ty z omylu pak vyveden
zříš, jak se sny tvé hroutí.

Ty stoupáš vzhůru k oblakům,
však dříve, než se nadáš,
tu konec všem je zázrakům,
ty shůry na Zem padáš.


Nic pěkného nám nehrozí,
abychom o to přišli,
a břeh je stržen erozí,
hleď, jak se řítí, zříš-li.

Tu pod pěnou je bílý květ,
o němž jsi básně zpíval,
a moře klidné napohled
tvé stopy v písku smývá.

Již v kořenech i ve větvích
zlá zhoubná plíseň bují
a jed je vržen do vět tvých,
ledy se prolamují.

Nás přestaň hřát mdlý slunce svit,
my obestřem' se mrazem;
když klenbu nebes prolomit,
tak dopadnout až na Zem!


Kde na měsíční zahrádce
pěstovals bílé kvítí,
tam z oblaků jak v pohádce
dál nocí Země svítí.

Však vyjde slunce, přijde den,
čas něčí velké pouti,
on z omylu pak vyveden
zří, jak se mu sny hroutí.

On stoupá vzhůru k oblakům,
však dříve, než se nadá,
tu konec všem je zázrakům,
on shůry na Zem padá.