Jakub Hlubuček alternative-folk / Železný Brod

POUTNICKÁ

Bílá je cesta má,
jde mezi městama.
Sta srdcí propojuje,
jen ona běží sama…

Cesta má!

Přes pláně zelené
a lesy tajemné,
mnohokrát překračuje,
obzory vzdálené.


Kůň letí cestou, tou cestou, která práší,
přes pole širá vzhůru úvozem
a starý krčmář lucerničku zháší,
dál tiše hledí do tmy za vozem.

Ou, jé!

Zsinalým nebem poletují vrány
hlubokých hvozdů, bludných balvanů,
smířlivé šero obepíná lány
v tom kraji jilmů, lip a kaštanů.

Ó, ho, hó… Cesta má!


Na kraji vísky, té vísky, jež se tísní
v úbočí kopců, v stínu kapradí,
chaloupka vlídná z pohádek a písní,
tam chudý poutník loutnu naladí.

Ou, jé!

Bezednou nocí melodie proudí
k dalekým hvězdám s křídly havranů,
na věky věků za úplňku bloudí
krajinou jilmů, lip a kaštanů.

Ó, ho, hó… Cesta má…


Pod starým mlýnem za kamennou hrází
potůček v šeru tiše klokotá,
ševelí vrby, v dáli bují mlází
a kolo klape v rytmu života.

Ou, jé!

Zrána se bárka na rybníku houpá,
převozník zdraví zástup krajanů,
k závratným výškám svěží slunce stoupá
nad krajem jilmů, lip a kaštanů.

Ó, ho, hó… Cesta má…


Bílá je cesta má,
jde mezi hvězdama.
Je jak mé srdce v ruce,
jak slunce nad náma…
Cesta má!

Vy pláně zelené,
vy lesy tajemné,
kolikrát překleneme
obzory vzdálené?