Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

Zrní alternative / Kladno

„11. října Jiskřící křest ve Foru Karlín!!!“

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

  • Igor Pelech- Jiskřící (2017) 1 577 ×
  • Před náma- Jiskřící (2017) 1 612 ×
  • Když se ztratíš- Jiskřící (2017) 1 288 ×
  • Jiskřící bůh láska jest- Jiskřící (2017) 1 131 ×
  • Vraky- Jiskřící (2017) 976 ×
  • Někde tam venku- Jiskřící (2017) 872 ×
  • Silnice od ní- Jiskřící (2017) 790 ×
  • Lehko- Jiskřící (2017) 740 ×
  • Deadman- Jiskřící (2017) 686 ×
  • Jiskřící raketa TOTO- Jiskřící (2017) 674 ×
  • Kdo to budí medvěda? 2 746 ×
  • Rychta - CD Soundtrack ke konci světa 39 649 ×
  • Dva - CD Soundtrack ke konci světa 32 216 ×
  • Království 14 054 ×
  • Lazar 6 816 ×
  • 9) jabloně - CD Hrdina počítačový hry jde do světa 31 627 × Stáhnout MP3 zdarma
  • Jabloně - akusticky Střelák 2015 3 366 ×
  • Pastorale 9 853 ×
  • 3) hrdina - CD Hrdina počítačový hry jde do světa 23 628 ×
  • 5) Tokio - CD Hrdina počítačový hry jde do světa 20 406 ×
  • 6) Japonsko - CD Hrdina počítačový hry jde do světa 18 032 ×
  • Rychta - akusticky Střelák 2015 2 543 ×
  • Loďky 5 090 ×
  • Straky 16 002 ×
  • Ježíšek - vánoční singl 2013 14 590 ×
  • Milá klidná hezká - č.8 z CD Kolik váží vaše touha? 22 230 ×
  • Jenom lépe - vánoční singl 2012 21 047 × Stáhnout MP3 zdarma
  • Skoč - vánoční singl 2011 29 864 × Stáhnout MP3 zdarma
  • Hekání - č.4 z CD Kolik váží vaše touha? 16 823 ×
  • Hory 18 183 × Stáhnout MP3 zdarma
  • 1) bojím - CD Hrdina počítačový hry jde do světa 28 630 ×
  • 2) vězni - CD Hrdina počítačový hry jde do světa 25 368 ×
  • 4) autobus - CD Hrdina počítačový hry jde do světa 21 200 ×
  • 7) mraky, domy, les - CD Hrdina počítačový hry jde do světa 17 682 ×
  • 8) nebe s hvězdama - CD Hrdina počítačový hry jde do světa 15 500 ×
  • 10) běžím - CD Hrdina počítačový hry jde do světa 15 290 ×
  • 11) král, chlap, dredatej typ - CD Hrdina počítačový hry jde do 14 469 ×
  • 12) design mrtvoly - CD Hrdina počítačový hry jde do světa 12 898 ×
  • CD Voní - Koně 19 883 × Stáhnout MP3 zdarma

Novinky

1 2 3 4 5 6810131722283544546473808690939597 98 99 100

Raduj se, nespokoj se!

Upraveno:

A tak mi došlo, že nejdůležitější je zůstat vášnivej. Jo, jsme starší, jsme zkušenější, máme větší nadhled, už nás tak nerozházej věci jako dřív. Ale nesmí to znamenat bejt úplně v klidu. Potřeba hledat, nespokojit se, nekotvit se v momentálních pravdách. Jedna věc je smíření, schopnost přijímat osud se všema jeho prapodivnejma kejklema a bizarním smyslem pro humor, nerozčilovat se kvůli věcem, co nezměnim, kvůli blbcum, nebo vlastním cyklickejm chybám, nezabejvat se rozlitejma mlíkama. Druhá věc je proti tomu touha nestát, nespokojit se, přetvářet, vyjádřit, nechat vyvěrat a promlouvat „to něco“ skrze vlastní ruce, hlavu, srdce. Pořád je co objevovat, pořád je čemu se podivovat, pořád je možnost do věcí zasahovat, všechno se pořád mění. A ten pocit, když se dostaví moment zdánlivýho pochopení, okamžik náhledntí do božího oka, kdy tady znamená všude a nikde, teď znamená odjakživa napořád a zároveň nikdy, tyhle záblesky osvícení za to věčný hledání stojej.

Jak jsme si tenkrát slíbili tu velkou Lulcernu a teď to máme za rohem (ano, je to Forum Karlín, to každej kdo má internet už tisíckrát ví, ale prakticky to je ONO)...něco to říká. Jakože – jak je to s tim bezmocnym pírkem života, který zanáší osudovej vítr kam si zachce? Tohle hraní jsme si tenkrát před dost lety vysnili, navrtali si to přesvědčení někam do jádra našich duší, makali jsme na tom x let, prošli si hurikánama rozpadlejch vztahů, problémů v pracích, věčnou finanční žizní, kroutivejma hlavama našich příbuznejch, čemu že to dává ten jejich šikovnej kluk svojí vzácnou životní energii...a přes všechny tyhle překážky nás přenesla tahle dávná vášeň až k dnešku. Až k momentu, kdy se hudbou bavíme, živíme, sytíme. A ve Foru si to užijem a tuhle skutečnost oslavíme. Jste moc zvaný tam bejt při tom s náma.

Takže díky vášni, nenechám tě vyhasnout!

A kdyžtak se mi připomeň.

Youtube Video CqXGQQlt0QEYoutube Video CqXGQQlt0QE


Má milá smrti

Upraveno:

Krušnější než hory bejvá zpráva, co necheš slyšet, ale čeká na tebe s jistotou defekační potřeby. Blízký odcházej, nový blízký se roděj. Z popelu prababiček jsme vyrašili my. Co my jsme, oni byli, co oni jsou, to my budem. Jsme blešky na krku astrálního hada, co se vine pískama času. Záblesky s vykulenýma očičkama. Fascinovaný děťátko vyvržený do jsoucna, vyrostlý do zkušenýho, pobolavělýho "dospělýho", ideály profackovaný a okoralý zklamáníma, zodpovědnostma, ale to děťátko tam pořád je. A ten ideál přitisklej k srdci se mu povedlo udržet jak milovanýho uspávacího maňáska.
Když vzniklo Zrní, vznikla sázka. Mezi hudebnicem a hudebnicem. Že vyprodáme Lucernu. A že si pak zajdou do drahý restaurace na bažanta. V tý době to byla hodně aristokratická vize. A teď se k tomu ideálu blížíme. Hrajeme sice velký koncerty, ale 11. října nás konečně ona "Lucerna" čeká. Nakonec to neni Lucerna, ale Forum Karlín, protože po zvážení nám to přišel obecně lepší prostor. Chceme si prostě udělat svůj velkej samostatnej Koncert. Vymejšlíme x věcí, jak to udělat fakt dobrý, silný, zážitek.
Když tam přijdete, pomůžete tuhle silnou věc zrealizovat a přitom si to celý užít. A o to asi ve všem, co člověk dělá, jde. Užít si to.
Ahoj tam...

PS: Název "Má milá smrti" jsem ukrad knížce, kterou napsala "Krkavčí matka", výborná ženská, který při čekání třetího dítěte umřel muž a která s onou zkušeností naložila ukázkově. Na křestu knížky krátce akusticky zahrajem 3.  září v neděli v Lese vzpomínek na Ďáblickým hřbitově.  Akce neni veřejná, ale knížku, autorku i Les vzpomínek doporučuju omrknout.

Youtube Video SlPs3jyuNt0Youtube Video SlPs3jyuNt0


16

Dneska slavíme se Zrním šestnáctku. Tak si řikám, když mě bylo 16, jaký to bylo...byl jsem ve druháku na gymplu, na bicí jsem hrál druhej rok, na klavír desátej. Pantomimu jsem už tou dobou nedělal. Potkával jsem se tam s takovym černovlasym hubenym klukem, moc jsem se s nim nebavil, ani jsem nevěděl, že hraje na housle, jmenoval se Honza Fišer. Za to jsem chodil na step. A taky jsem v hudebce právě začal hrát na bicí v big bandu. Představa, že bych byl v životě muzikant, existovala, ale byla to jedna z variant. A roky pomalu plynuly, přibral jsem hraní v kladenskym symfoňáku na tympány, přestal jsem stepovat, učitelka na klavír mi po 14 letech soukromejch hodin umřela, začal jsem jezdit hrát na bicí s dvěma bratrama – kytaristou a violistou po hospodách a pěkně jsem si přitom vydělal – pětikilo za večer. Táta mi řikal, ať to moc nešířim, ať mi lidi nezáviděj. Hráli jsme vždycky dlouhý hodiny – začala to pomalu táborovkama, pak přišel českej pop, rokenrol, blues, světový hitovky. A měli jsme jedno soustředění. Bylo těsně před mejma osmnáctinama, strávili jsme asi čtyři dny na chatě u Berounky a přišel jsem tam o nevinnost…byl jsem tehdy rád, že jsem to stih před osmnáctinama, ale zkušenost to byla spíš zvláštní.

Taky jsem začal zpívat ve sboru, s kterym jsme objížděli kúry středočeskejch kostelů.

Po vyšetření u ne příliš sympatický doktorky v kladenskejch kasárnách jsem byl uznán schopným vojenské služby a od plukovníka Šourka dostal podpis a razítko ODVEDEN, s odkladem do doby ukončení přípravy na budoucí povolání – přihlásil jsem se na vejšku, která pro mě tenkrát byla hlavně záchrana od vojny. Když se mě ptali, kam bych chtěl zařadit, řek jsem, že bych rád k posádkové hudbě.

Na oslavách výročí gymnázia, jichž jsem se účastnil jako zpěvák chlapeckýho sboru na gymplu, kterej jsem spoluzakládal, hrála nějaká kapela. V přestávce během příprav tam byly opuštěný bicí na pódiu v prázdnym sále. Já jsem si tam sed a zkusil si zahrát latin, kterej jsem se v tý době začal učit. Přišel ke mně malej hlouček zvědavců, který mi to pak pochvalovali. Byl mezi nima i takovej vlasatej hipík, co hrál na kytaru. Ten se mě pak zeptal, jestli s nim nechci hrát v kapele. Že hrajou Beatles, Rolling Stones, REM a tak… tak jsem rád souhlasil. Kapela se jmenovala Blue Jay, podle Jaye, nebo-li Honzy Juklíka a na basu v ní hrál jeho spolužák Honza Caithaml.

Pak přišla první láska, co chodila o rok níž a maturita. Šel jsem jako první na řadu z celý školy. Pár dní po tom, co jsem úspěšně a o fous odmaturoval, byl koncert v Český Lípě. Hráli jsme tam s Blue Jay a ještě tam hrála trojice týpků, ve který hrál taky Jay.

Hráli ve složení kytara, housle a flétna. Kytarista s flétnistou zpívali. Byly tam u nich opuštěný bicí a basovej aparát a s Honzou Juklíkem jsme se dohodli, že se k těm třem já s Honzou Caithamlem přidáme během písničky Muchomůrky bílé. Koncert pak začal, Blue Jay si odehrálo to svoje, pak přišla tahle trojka. Když hráli Julia Dream od Pink Floyd, kterou jsem tenkrát neznal, byl jsem absolutně uchvácenej, hlavně ten harmonickej přechod v instrumentální pasáži. Řikal jsem si, ty jo, to je super hudba, s těma chci hrát. Pak přišly Muchomůrky bílé, na pódiu jsme přišli s Caitem a uprostřed písně se přidali.

Po koncertě jsme šli do Dundee jamu. Popíjeli jsme pivka, řikali si, jak to hraní bylo super a že spolu založíme kapelu. Pojmenovali jsme se Zrní...


1 2 3 4 5 6810131722283544546473808690939597 98 99 100