Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

Unstable indie-alternative / Kopřivnice

„Hledáme sami sebe!!“

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

Členové

Nástrojové obsazení: Kytara, Zpěv
Nástrojové obsazení: Kytara
Nástrojové obsazení: Baskytara
Nástrojové obsazení: Brumle

Kontakty a odkazy

Dodatečné info

Kontakt:

E-mail: info@unstable.xf.cz

           bedrich.kana@gmail.com (Béďa - manažer)

           d.pavel@centrum.cz (Pakl)

           kybl@centrum.cz (Zmrzla)

 

 

Bio a historie


 

= kapela  z Kopřivnice pohybující se ve vodách  indie/alternative-rocku

Co je to Indie?

Indie rock si vzal svoje jméno ze slova "independent – nezávislý". Toto slovo žánr popisuje jako postoj kapel a jejich způsob tvorby (urob si sám), a jejich zastupování malými, nízkonákladovými vydavatelstvi. Jako takový je indie rock otevřený experimentům se zvuky, emocemi a texty a nesnaží se hned na poprvé zalíbit mainstreamovému publiku. Víc než o zisk se zajímá o osobní vkus.

Jeho kořeny sahají k americkému undergroundu a alternativnímu rocku 80. let; jeho vznik pramení z potřeby separace od značně zpopularizovaného alternativního rocku (např. Nirvana), který se, chtíc- nechtíc nevyhnul komercializaci. Mezi hlavní důvody nesloučitelnosti indie rocku a středního proudu je hlavně proto, že indie je příliš vrtošivý, podivínský, surový, drsný, přecitlivělý, s intimními texty a neotesanými melodiemi.

V 90. letech se indie rock dál rozčlenil na různe podžánry (indie pop, dream pop, noise-pop) . S tím je spojen další pojem, který jde často se slovíčkem „indie“ ruku v ruce a tím je takzvaný„DIY“ přístup. Což je opět zkratka, tentokrát zastupující slovní spojení „Do it yourself“ neboli doslova „udělej si sám“. Mnoho velmi kvalitních interpretů, z nichž někteří se později stali známými, ve svých začátcích nahrávali hudbu ve svých pokojících na domácím rekordéru, jehož výsledkem byla alba s velmi nízkou zvukovou kvalitou. Ti kteří dělali svou hudbu právě tímto způsobem se však jen utěšovali faktem, že nemusí záležet na kvalitě zvuku, když bude kvalita samotné hudby dostatečně vysoká. A nutno dodat, že určitě lepší špatně nahraná kvalitní hudba, než brak nahraný v tom nejlepším formátu za použití supermoderní techniky.

Takto nekvalitním nahrávkám se postupně začalo říkat „Lo-fi“, tedy jakýsi opak Hi-fi. Toto pojmenování se později vžilo jako označení pro specifický styl indie hudby, kdy kapely dodávají svým nahrávkám šum a hluk umělým způsobem – těžko říci, zda z pocitu potřeby vzdát hold těžkým začátkům jejich starších kolegů, nebo „jen“ kvůli tomu, že se toho lidé chytli a je to trend který zrovna frčí.
 

Zdroj: http://www.indieee.wz.cz