Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

Tomáš Klus folk-pop / Třinec

„RECYKLUS part II“

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

  • Přeju Ti 3 789 ×
  • Jdevozem 2 645 ×
  • Tamaře 2 547 ×
  • Jsem- Proměnamě (2014) 7 073 ×
  • Napojen- Proměnamě (2014) 5 886 ×
  • Noe- Proměnamě (2014) 4 604 ×
  • 11 Nina 43 455 ×
  • marie ( album Cesta do záhu(d)by ) 91 425 ×

Text skladby Oblomov


z alba Proměnamě

Životem bych nejradši proplul,
jenže jsem děravý tvor
z jedniček a z nul.
Až rám mé lodi zplesniví,
pochopím teprve, že jsem živý.

Sedím sám a vím, že za moc nestojím,
naříkám a vnitřně prahnu po boji.
Jít nevím s kým a kam, dělám, co mohu,
a co mohu, to odkládám.

Nevím si rady vůbec s ničím,
mám všechny předpoklady,
že sám sebe zničím,
vyčnívám-li, pak někde z pozadí,
neboť mým heslem je 'nevadit'.

Jsem plný prázdných gest a slov,
jsem váš hrdina Oblomov,
jsem klonem se sklony k lítosti,
jsem člověk druhé jakosti.

Život sním a žiju sny i za jiné,
trpím tím, že vidím ze dna k hladině,
přijímám věci tak, jak jsou,
když se svým stádem táhnu za potravou.

Sedím sám v kuchyni za stolem
a dumám, co ze mě bude za sto let,
takový jsem já myslitel,
jsem člověk navíc, člověk na pytel.

Neřeším, že se někdo někde nějak má,
jsem si vším a o druhé se nestarám,
teprv až tíseň dolehne,
cosi se ve mně dole hne.

Jsem plný prázdných gest a slov,
jsem váš hrdina Oblomov,
jsem klonem se sklony k lítosti,
jsem člověk druhé jakosti.

Bude líp, až bude se mi třeba chtít
trochu žít, ale ne tak, abych musel jít
něčemu vstříc a plýtvat silami,
jsem plně v moci noci nad námi.

Vzdor ze mě ze zásady nebují,
ač nesnáším, když se do mě obují,
a libuji si ve slibech,
na rozdíl od všech chytám první dech.

Tak okrádám rostliny o vzduch,
předpokládám, že už jiný nebudu,
neměnit se a hlavně nebudit rozruch,
zůstanu pátým kolem od sudu.

Jsem plný prázdných gest a slov,
jsem váš hrdina Oblomov,
jsem klonem se sklony k lítosti,
jsem muž, co nemá vlastnosti.

Čtvrt století zde jen přebývám,
nedělám nic, co vadilo by vám,
zakopávám o své kořeny,
jsem sám do sebe vnořený.

Zakopávám o své kořeny,
jsem sám do sebe...
Zakopávám své kořeny,
jsem sám.