Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

The Suřík big-beat-alternative / Plzeň

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

Novinky

Z dokumentu Fenomén Underground Ve stínu železné opony odvysílané na ČT 2 29.5.2015

Upraveno:

Napsali o nás

 Můžete vidět na:

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10419676635-fenomen-underground/413235100221001-ve-stinu-zelezne-opony/

Klíčovým bodem mariánskolázeňské podzemní kultury a komunitních setkání „závadové mládeže“ byl služetínský statek hudebníka Dana Mráze. Jeho manželka s dětmi emigrovala, Mráz vytušil, že už nemá co ztratit, a tak otevřel svůj dům přátelům – hudebníkům. Zároveň se stal baskytaristou zásadní androšské skupiny s názvem Patologický orchestr města Mariánské Lázně. Na Danův barák ve Služetíně pak začali jezdit i lidé a kapely ze západních Čech (kupříkladu The Suřík z Plzně) a hlavně z Prahy, jako třeba Psí vojáci Filipa Topola nebo dada soubor Ženy, jehož členem se Mráz na čas stal. Okolí domu se ale postupně stalo i srazištěm policejních složek, zejména v okamžiku před zásahem na účastníky nějaké té neoficiální akce. Ty probíhaly v letech 1985–87. Bohužel, tlak na Mráze byl stále silnější, a v roce 1987 mu byl barák vyvlastněn.

S kapelou Patologický orchestr města ML vystupoval i „šílený“ básník a výtvarník Jiří „Svině“ Fiala zvaný též Fík. Přízvisko „šílený“ je zde použito ve smyslu divoký, nespoutaný, plný energie – tak vypadalo jeho veškeré konání. Když přednášel nebo zpíval, tak řval, když vytvořil nějaké dílo, vzápětí ho rituálně zapálil. Tím, že Fiala – dle fotografa a organizátora akcí Petra „Kolji“ Horáčka – „žil underground za každýho režimu“, stal se po revoluci postupně bezdomovcem, až byl v roce 2012 v opuštěném polorozpadlém domku, kde bydlel, nalezen mrtev.

V Plzni existovala skupina The Suřík, která občas hrávala texty Milana Knížáka. Důvod vzniku kapely ale kytarista Jan „Hamr“ Eisenhammer vidí v prvním poslechu pásku s Plastiky. V kulturním podzemí se cítil dobře i saxofonista téže kapely Filip Posulda: „Člověk byl takovej jakoby sám se sebou víc spokojenej. Že nebyl závislej na tom, co se píše v novinách, co se ukazuje v televizi, co se říká v radiu…“ Což doplňuje i Hamr: „Hlavně to byla to cesta, jak prostě ven z tohohle režimu.“


Zobrazit všechny novinky »

Poslední přidané obrázky

Zobrazit všechny galerie »