Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

Something Like hardcore-metalcore / Tachov

„Klip k songu Vy víte, kdo jste je venku!“

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

Členové

Nástrojové obsazení: Baskytara
Nástrojové obsazení: Kytara
Nástrojové obsazení: Kytara

Kontakty a odkazy

Dodatečné info

Jsme kapela ze západu Čech, hrajeme metal hardcore s českými, pro nás důležitými, texty. Rádi zahrajeme skoro kdekoli. (Výjimkou jsou samozřejmě náckovský akce atd!).Jestli nás chceš pozvat na koncert nebo si jen tak popovídat, napiš do názorů nebo mail: somethinglike@seznam.cz nebo volej 603 85 70 30 (Jenda)

Something like jsou :    Jirka - 1

                                          David - 6 

                                        Marcel - 6

                                         Jenda - 5

                                       Zdenda - 2

 

Děkujeme, že na koncertech nekouříte!

Lež, které bezhlavě uvěřili ti, co chtěli někam patřit. Tvé plíce černé jsou jako duše těch, kteří ti slibovali svobodu. Reklama na rozesmáté tváře a pocit slasti. Z požitku se stala noční můra. Zlo nespí, budí tě noc co noc, pod zlatým obalem skrývá se temná moc. To už dávno není tvůj boj, ty už jsi dobojoval. Tvé kroky vedou tmou a končí (v nikotinové pasti). To už dávno není tvůj boj. Čas mění boha v ďábla, smrtka si kosu brousí, lilii rostou trny. Nejsme na stejné vlně, nesdílím tvoje touhy, pomocnou ruku podám, (ale) nenuť mi svého boha. Nenuť mě s tebou umřít, nejsem tvůj společník, nejsem tvůj průvodce. Pamatuj, až budeš lapat po dechu, pamatuj, až budeš plivat vlastní krev, nejsem tvůj společník a průvodce! Démon, spící v tvém těle, ti našeptává být (sám) sobě nepřítelem.

Ač tenhle text působí jako jednotvárné odsouzení kouření a lidí, kteří kouří, nese sebou více myšlenek, které se do něj nevešly. Nechceme bezhlavě odsuzovat a posuzovat lidi podle toho, jestli kouří nebo ne. Byla by to hloupost. Chtěli jsme hlavně poděkovat všem kuřákům (ten nadpis není jen nadsázka), kteří pochopili, že svým kouřením ubližují ostatním a místo toho, aby kouřili v uzavřených prostorách, chodí vyvenčit svoje cigárko ven. Jak bylo už mnohokrát řečeno, svoboda jednoho člověka končí tam, kde začíná svoboda člověka druhého. Nutit (pasivně) kouřit někoho, kdo o to nemá zájem a ničit tím tak jeho zdraví, je popřením osobní svobody a práva na život.

 

20 let svobody

Chycena do sítí mocných. Semeno svobody zaseto hluboko do půdy naděje, příliš hluboko... Hluboko do půdy naděje - beznaděje. Slova spoutaná v okovech vyšší moci jsou stejná jako ta, co nikdo neposlouchá. Znova kráčíme v náručí tmavé noci, v očích žhnou plameny a noha nohu střídá. Kolik TV spotů potřebuješ, abys jim uvěřil, že žiješ v blahobytu? (2, 3, 10 nebo 100?) Mít křídla ještě neznamená, že můžeme létat.  Slova vyrvaná z okovů vyšší moci, s nadějí vyřčená, utichla v zapomnění. Znova vešli jsme v náručí tmavé noci, plameny vyhasly, vztek střídá apatii. Svoboda je to slovo, které nám dává křídla. Svoboda je to slovo, při kterém zatneme zuby a ohneme páteře... tak, jak je potřeba! Říkáme svoboda, ale ta pláče. Ubodána kopími naděje vložených do rukou lháře.

 

 Given with love, got with open heart...

Vím, že naše srdce jsou spojená, dva údery jako jeden. Věřím, že cítíš to, co já. Den, kdy všechno začalo... když tvůj smích rozzářil oblohu nade mnou, tvůj dech rozfoukal mraky a dovolil paprskům slunce ozářit novou cestu. Co bylo napsáno, se stalo skutečností. Má ruka v tvé... pocit štěstí, který nekončí. Stokrát omílaná slova, braná jen jako fráze. Dnes mají nový význam, a přece nevyjádří to, co cítím, to co slyším... tlukot srdce. Tvého srdce, mého srdce, dva údery jako jeden. Mé srdce bije... pro Tebe!

 pro tebe... Jendixxx

 

Psalo se před 70 lety, v roce xxxx

Stalo se před lety, když zdravý lidský rozum opustil tento kraj a moc a síla místo něj usedly na trůn. Když lidi volili své vrahy, když lidi umírali. Za lepší život pro děti, stalo se před lety... Kvavě žhnoucí oči a zhoubná nemoc v srdci, hluboké hroby skryjí zvěrstva páchaná mocí. Psalo se před lety a není to tak dávno, kdy hrstka mocichtivých chtěla všem lidem vládnout. Slíbená cesta spásy, ta cesta nadějí, stala se cestou ke dnu, cestou do neštěstí. V očích namísto plamenů byl náhle vidět strach. A všechny jejich sny a touhy padly a zhroutily se, obrátily se v prach. Dnes jako před lety umírá zdravý rozum. V době, kdy nevidíme, kdo dere se zas na trůn. Když znovu volíme své vrahy. Když přihlížíme, jak kopou naše hroby. Slepí a neteční jsme ke všemu, co tehdy znamenalo pro lidstvo pohromu... Ponuré kabáty nahradí módní hadry. Zvrácené hodnoty zůstávaj v myslích skryty. Dál tiše přihlížej, dnes ještě klidně spi... Jen nebuď překvapen, až najdeš své jméno na jejich listině, listině smrti...

Každá koruna, kterou utratíme někoho podporuje a některé věci mají hlubší význam, než se na první pohled může zdát. Je smutné potkávat punková děcka s Áčkem na krku a mikinou od firmy, kterou založili a vlastní náckové, od firmy, jejíž finance podporujou zase nácky a jejich aktivity. V dnešní moderní době nezbývá čas na přemýšlení, na zjišťování informací. Je mnohem pohodlnější a lukrativnější nemyslet na věci, které nás nepálí... ještě dnes nepálí... jenom aby nebylo zítra pozdě...

Každá koruna, kterou utratíme někoho podporuje. Víme, koho podporujeme?

 

Hardcore unity

Jsou tady a byli tu i předtím. Když jsme přišli, vše bylo úplně jiné. Všude tolik přátelství, radosti a chuti něco tvořit… HARDCORE UNITY! Dnes, s otevřenýma očima vidím tu změnu. Dnes, s otevřenýma očima, vidím pravou tvář. Všude tolik pomluv a hledání rozdílů… Jen proto, že nosím jiné triko než ty. Jen proto, že nosím stejné triko jako ty. Proč  zrovna tohle řešíš? To, co nás včera spojovalo, nás dnes rozděluje. Nechceš se nad tím zamyslet?!

 

Vhozeni do lži

Vhozeni do lži! Cesta, která začíná narozením a končí střízlivostí. Obreč své mrtvé bratry, dokud je pravda na tvojí straně. To, co nám bylo vštípeno, je nyní drceno soukolím chamtivosti. Lásku přemůže nenávist, život pár bankovek - hodnoty padají v zapomnění… Vzpomeň si na píseň, kterou nás učili, byli jsme ještě děti… Láska přemůže nenávist, život stoh bankovek! To, co nám bylo vštípeno, musí být soukolím drtiče chamtivosti!

Už od narození nás učí, že život je ta nejvyšší hodnota.. Bohužel, dnes vidíme, že to není pravda. Najednou život klesá na pomyslném žebříčku hodnot stále níž.

Ve „jménu svobody a demokracie“ je přeci potřeba zabíjet. Naženeme vojáky do Iráku, Íránu, Afghánistánu, Koree… nějaký důvod se vždycky najde. Vždyť to jsou jenom tátové od rodin a jdou zabíjet jen táty od rodin. Jasně, mají za to dobře zaplaceno, tak musí přece počítat s tím, že umřou…ale je svoboda skutečně to, za co bojují a umírají? A co třeba Kursk. Co kdyby někdo přišel na něco, na co nikdy přijít nesmí, radši obětujeme přes sto námořníků.

Je tohle ukázka toho, že život je ta nejvyšší hodnota? Nastal čas, tohle změnit. Je důležité žít a učit žít naše děti tak, aby věděli, co je tou nejdůležitější věcí - život! Nesmíme vychovat další chamtivce, takové jako jsme my…

 

Salt

Únik, aby přežili, míru předchází válka. Strach a násilí jsou následkem zveličovaných nadějí a slibů. Na sílu odpovídá silou - a je posílen. Hnutí odporu! Zloba nebo nenávist. A zase přišla válka. Proč se stali nepřáteli a proč zůstávají nepřáteli? Vytoužený stát, mír na dosah ruky. Měsíce krveprolití - špatný vtip. Mírotvůrci a jejich kompromisy. Vysněný mír a klid. Naději střídá beznaděj. Důvěru nedůvěra. Přátelství nenávist. Mrazivý den nebo smrt. Představa o blahobytu ztracena v boji pro spornou prosperitu.

SALT: strategic arms limitation talks (rozhovory o omezení strategických zbraní)

Tento text je zaměřen proti ohavnostem, které s sebou válka nese. Na celém světe jsou vyvolávány konflikty, kvůli kterým umírají nevinní lidé pro sliby, které nebudou nikdy uskutečněny. Za těmito sliby stojí vrazi, kteří nebudou nikdy souzeni...

 

Zastavit, odmítnout

Život předurčen k utrpení, vysvobozením je smrt. Prostor (k pohybu) drátěné vězení, stres a strach z dalšího dne. Aby objevili léky pro lidi. Aby vyzkoušeli kosmetiku pro pány tvorstva. Jsou prý třeba nevinné oběti ze strany zvěrstva. Vyjmuté oči a kruté testy. Elektrody v mozku, zlámané kosti. Neznají hranice, neznají mosty. Otřesné metody d'áblů v plášti. Neznají humánní alternativy, chamtivost a zisk učinily z života bezcennou věc. Bolest degradovaná na reakci je žádaným výsledkem pro kata (vědce). Věci ověřené vivisekcí, působí jinak na lidi než na zvířata. Musíme skončit to otroctví. Zbořit nářek tlumící zdi. Zastavit fašistické metody. Odmítnout vivisekci!

Je smutné, že v dnešní "civilizované" době existuje taková věc, jako je vivisekce. Na celém světě se testuje kosmetika, tabákové výrobky, zbraně, chemické prostředky... na zvířatech. Zvířata jsou nucena podléhat krutým testům, které nejsou vždy plnohodnotně využitelné pro člověka. Jedna z možností jak toto utrpení ZASTAVIT,  je ODMÍTNOUT výrobky, které jsou testované na zvířatech.

 

Naše rozhodnutí

Jsou mezi námi, všude mezi námi a snaží se o naše přesvědčení. Snaží se zneužít naší důvěry ve svůj prospěch. Předkládají nám svoje programy. Snaží se využít svých lží! Někdo z nás může, může podlehnout. Upsat se jejich programu. Proto se musíme postavit a někoho (nikoho) si zvolit. Však podle našich rozhodnutí. Nikoli na základě jejich zneužití.

Volby jsou spojeny s reklamními kampaněmi politických stran. V každém městě narážíme na billboardy, na kterých nám politici slibují lepší zítřky. Na tyto kampaně jsou vynakládány (naše) peníze, které by bylo možné využít lépe. Neměli bychom se však rozhodovat podle toho kolik talířů předvolebního guláše jsme snědli, ale podle odvedené práce dané strany.

                                                                

Nežádané právo

Dostali jsme něco, aniž bysme o cokoliv žádali. Dostali jsme právo rozhodovat na základě naší dokonalosti, právo rozhodovat o životě jiných. Kvůli naší touze po dokonalosti a zisku by nám mělo být naše právo odebráno. Odebráno na základě našeho zneužití vůči sobě i  ostatním. Jen my sami se musíme rozhodnout, jak nejlépe dané právo využívat, aby se naše činy nezačaly obracet proti nám.

Člověk jakožto „nejvýznamnější“ tvor na této planetě má dar rozhodovat o mnoha věcech. Bohužel toho někteří zneužívají ve svůj  prospěch a neprospěch ostatních. Proto musíme zvážit svá rozhodnutí, kterých bychom později litovali.

Zemi nedědíme, ale půjčujeme si ji od našich dětí“

 

Brána do pekla

Zdá se, že jsi se rozhodl, zdá se, že není jiná cesta. Prst na spoušti otvírá brány do ráje... Myslíš, že vyřešíš své problémy. Věříš, že jsi ten jediný nešt'astný na světě. Prst na spoušti otvírá brány do pekla... Myslel sis, že vyřešíš své problémy. Myslel sis, že smrtí všechno končí? Byl jsi tak sobecký a bezcitný. Zem zakrývá tvoje tělo, tví blízcí pláčou a ty už víš, že ti nikdo nevdechne život zpět. Zdálo se, že je to nevyhnutelné, zdálo se, že není jiná cesta. Ted', když dozněl poslední úder tvého srdce už víš, že s prstem na spoušti jsi otevřel brány do pekla...

Spousta lidí si myslí, že své problémy vyřeší odchodem z tohoto světa. Nevidí však, že jediné, co po nich zbyde, je smutek pozůstalých. Ať už máš problém jakýkoliv, vždycky je cesta zpět. Největší slabostlí je podlehnout!

 

Démon

jsi tak ubohý, mluvíš o svobodě a zatím je tvá mysl spoutaná v okovech. Kolik jsi toho vyměnil za jednu lež? Tvořivost, talent, přátelství… Za jednu injekci dals celé království. Jak zbloudilá ovce jdeš cestou nicoty, a živíš ty, co pod slupkou dobroty skrývají srdce z kamene. Démoni, jejichž cílem je znetvořit tvé tělo. Démoni, jejichž cílem je zotročit tvou duši Démoni, jejichž snahou je, aby jejich konto mělo Na konci víc nul, než se sluší. Nikdy nepůjdu stejnou cestou, tvojí cestou plnou zoufalství a prázdnoty. Nikdy nebudu jenom loutkou, Která pro svého pána, udělá to,co ty! Seber se! Nastal čas zabít démona. Uvnitř sebe sama…

Tahle písnička není jenom o drogách, ale i o našich kamarádech, kteří utopili svojí tvořivost, svojí snahu něco dělat, v drogách.Většina z nich, stejně jako mnoho dalších lidí, to udělala jenom proto, aby se nevymykali, aby zapadli mezi ostatní. Chtěli bysme tuhle písničku věnovat těm, kteří nechtějí spadnout do tohohle proudu, ale nemají se o co (koho) opřít. Není nic špatnýho na tom být sám sebou. Nejsi o nic míň (víc) než ostatní.

 

Cesta ze tmy

Už nikdy se nechci topit ve svých myšlenkách, které mě zaslepily mou temnou minulostí. Děkuji ti,že jsi mě vysvobodila z mého vlastního zajetí a ukázala mi cestu ze tmy. Díky tobě se nemusím skrývat za svým vlastním stínem. Ty jsi rozhodla,že společně půjdeme novou cestou. Cestou, kterou když budeme respektovat, dodá nám odvahu. Odvahu před strachem, že ztratíme jeden druhého. Přeju si, aby tato cesta byla nekonečná. Prosím... Už nikdy se nechci vrátit zpět do svého zajetí.

Tato píseň je věnována především jedné osobě, ale i těm, kteří zažil stejný pocit. CON AMORE

Martin

 

Bílá hůl

Každý den mi říkáš, že to, co dělám nemá cenu. Každý den vidím tvou lhostejnost, tvůj výsměch, tvé pohrdání, tvou slepotu... Raději zvolíš cestu pohodlnosti, než by ses staral. Raději splyneš s davem, než vidět jeho záda. Denně tě slyším nadávat na vše okolo, ale zkoušels něco změnit? Každý den myslím na to, co mi říkáš. Každý den přemýšlím jestli to, co dělám, má cenu. Ale vidím tu slepotu všude kolem a vím, že nikdy nebudu jako ty...

Většina z nás nadává na to, co se okolo nás děje, ať už je to korupce, ničení tohohle světa… Málokdo z nás je ale schopnej udělat něco pro to, aby se situace obrátila k lepšímu. Je totiž jednodušší se přizpůsobit a dělat věci tak, jak je dělá většina a hlavně kritizovat a odrazovat každého, kdo se pokusí něco dělat, hláškama typu: „Já vím, že to, co děláš je pěkný, ale sám stejně nic nezměníš…“ Chtěl bych touhle písničkou poděkovat všem, kteří se snaží bojovat za to čemu věří, pokud se jedná o pozitivní věc. Každý den svádím boj sám se sebou. Každý den si říkám, že i když mě lidi odrazujou – vydržim. Každý den bojuju s tím, abych nezavíral svoje oči před věcma, s kterýma nesouhlasim. Každý den bojuju se svou vlastní slepotou.

Každý den lámu svou bílou hůl …

Jendix

 

ROZHOVOR PRO EXPERIENCE MAG:

Začneme klasicky, tak buď tak hodnej a představ nám v rychlosti kapelu a její členy.

Jasně, jmenuju se Jendix a hraju na basu v kapele Something Like. Hrajeme už hooodně dlouho, ale trpíme neustálýma změnama v sestavě, takže dost často přešlapujeme na jednom místě... Ostatní členové kapely jsou: Michal - kytara, Mirďa - bicí, David - kytara, Martin - zpěv. Jinak styl, který hrajeme, by se dal definovat jako hardcore - hudebně přesněji - metalcore.

Something Like hrají mix HC a Metalcoru, který byl v začátcích ovlivněn dost punkem. Bylo od začátku hned jasný, jakým směrem se kapela vydá?

Tak my jsme tenkrát byli všichni úplný začátečníci a znáš to - každej začíná punkem.. I když nikdo z nás tenkrát vlastně punk neposlouchal... Byli jsem ovlivněný vším možným. Když budu mluvit za sebe, tak já tenkrát poslouchal kapely jako jsou Earth Crisis, Path Of Resistance, Despair a podobně a vždycky jsem chtěl takhle nějak hrát. Postupně jsme začali přitvrzovat. Naše hudební cítění se začalo posouvat dál a dál, až to došlo tam, kde je to teď. Dneska hrajeme styl, který mě osobně je hodně blízkej, ale tenkrát jsme prostě hráli to, co nás napadlo a zdálo se nám to dobrý.

Na co bys nalákal posluchače, kteří Something Like nikdy neslyšeli?

Hahaha, nevim, jestli bych je nalákal... Ale hrajeme metalovej hardcore ovlivněnej takovýma kapelama, jako jsou Heaven Shall Burn, Undying, Unearth atd. Do toho dáváme česky zpívaný texty, který pro nás mají velkej význam - přinejmenším stejnej, jako hudba samotná. Snažíme se hrát muziku, která má energii. Nejde za každou cenu o to, aby byla muzika maximálně technická, ale o ten pocit ze hry. Ať každej, kdo se o nás chce něco dozvědět, přijde na koncert a posoudí sám..

Co Tě vlastně přimělo k tomu, abys začal hrát na nějaký nástroj a proč sis vlastně vybral basu? Praxe ukazuje, že dost muzikantů začalo hrát kvůli holkám, aby nějaký sbalili. Pověz nám, jak je to s Tebou?

Jo, to říkal Brichta jednou v Pěříčku, že každej muzikant začal hrát pro to, aby moh balit holky.

Tak to jsi mi toho moc neřekl :)

Já jsem asi divnej, samozřejmě mi dělá dobře, když mě někdo pochválí a tak, ale u mě to bylo trochu jinak... Já vždycky strašně moc žral muziku, ale opravdu hodně. Spoustu peněz jsem vrazil do CD´s - vlastně skoro všechny... Pořád jsem něco poslouchal, když jsem vstal, jedl, šel spát, pořád... a pak mi už nestačilo hudbu jenom poslouchat, ale chtěl jsem jí sám tvořit. Tenkrát jsme se s kámošem dohodli, že dáme něco dohromady. On mi tenkrát povídal:" Hele, Venca Roubalů si bude kupovat bicí, já kytaru, tak si kup basu a uděláme kapelu." Tak jsem řekl, tak jo, proč ne a šel jsem a koupil jsem od kamaráda basu - hroznej nástroj, ale nějak se začít musí. Tenkrát jsem ani pořádně nevěděl, jakou úlohu basa v kapele plní a to nevim ani do dneška, ale začal jsem hrát. Nakonec z kapely sešlo, ale já začal hrát s Pain Of Anothers. Oni tenkrát basáka měli, ale ten měl spoustu jinejch zájmů, tak jsem ho nahradil já. No a postupně se z Pain Of Anothers stali Something like...

Máš nějaký svůj idol, vzor (muzikant), ke komu vzhlížíš. Nebo jestli chceš, tak nám můžeš  klidně říct i sexuální hele :) ...

Hele, sexuální idoly ti tady říkat nebudu. Ale mezi ty basový patří určitě basák z Bleeding Through, Idoru, Earth Crisis, Path Of Resistance, Newborn, Dawncore. Teď jsem třeba dostal CD kapely Mudvayne, což je skoro takovej nu-metal, kterej já moc nemusim, ale jak to tam ten basák mačká... to je neskutečný. Z celý kapely neposlouchám nic jinýho... Vzorem je mi v podstatě každej, kdo hraje líp než já. Takže skoro všichni...

Z mně dostupných informacích jsem zjistil, že kapela vznikla v roce 1998. Takže letos by kapela měla, pokud umím dobře počítat, oslavit 10 let existence. Budou k této významný události nějaký oslavy, speciální koncert, nebo dokonce nové CD?

Jo, Tvý informace jsou správný, ale nějaká sláva se nechystá. Pro mě je odměnou a oslavou každej koncert, kterej se povede domluvit a odehrát. Máme v plánu udělat nějaký menší CD. Zatim jsme ve fázi skládání novýho materiálu. Zatim máme 3 nový věci a rozdělanou jednu úplně novou. Chtěli bysme nahrát tak maximálně 4 - 5 věcí. Ale asi se to ještě letos nestihne - uvidíme. Každopádně jsme se hudebně zase malinko posunuli, což je daný změnou půlky sestavy...

Takže tento fakt nevnímáš nějak výjímečně?

Ne... spíš to vnímám jako proces stárnutí a to se mi nelíbí... Nejsem ve fázi, kdy bych si chtěl sednout a nějak bilancovat a hodnotit uplynulých deset let. Z toho důvodu si to ani nechci nějak připomínat. Je to zvláštní, když někde hrajeme a ty lidi, co chodili na koncerty dřív, už tam nejsou a místo nich je tam spousta 15 - 16 ti letých, což je samozřejmě skvělý, že mladý lidi choděj na koncerty, na druhou stranu, je to pro mě tak trochu smutný... Nerad si připouštim stárnutí... Ale kdo ví, třeba nějaká oslava decénia bude...

Máš nějaký problém se stárnutím jako takovým? Tak je to snad přirozený proces?

Tak, přirozený to je a taky nejsem žádnej stařík, ale nějak na mě dolejhá tíha povinností a já jsem v určitým směru pořád ten 17 letej kluk, kterej je schopnej pustit si CD a začít moshovat doma v obýváku.

Tak to já pozoruju už delší dobu, že těch oných sladkých 16 či 17, je pro tebe magických, co :)?

A sakra, otázka na tělo, jedeme dál :) Neni to plánovaný...

Škoda, čtenáři by se určitě o Tobě rádi dověděli i něco pikantnějšího :)

Co považuješ zatím za největší úspěch, kterého jste s kapelou dosáhli a naopak, nezdar?

Jak jsem řekl, největší úspěch je pro mě každej koncert. Ale... hráli jsme koncert s Fall Of Serenity, který pak třeba za mnou přišli a říkali, že to bylo dobrý - to člověka potěší. Odehráli jsme koncert s dánskýma Taeve, s Deadlock, 5 Symbols, Sun Has Gone. Jsou to všechno kapely, který mám moc rád, a když si pak s nima zahraješ, je to sen, kterej si splníš i když ten hlavní... na ten pořád čekám... Další velkej úspěch pro mě je natočení a vydání CD. Dneska, když to zpětně hodnotim, tak se mělo spousta věcí udělat líp, ale ten pocit, kdy držíš svoje první CD, kompletní s obalem, s textama... se všim, v ruce. To je taky splnění snu. Je to věc, o který jsem vždycky snil. Ale ještě neni všem snům konec...

A  něco negativního?

Negativní je vždycky to, když se něco povede, někam se dostaneš a pak padneš na držku. Většinou to bylo tak, že se něco povedlo, něčeho se dosáhlo a pak třeba někdo odešel a my jsme půl roku sháněli náhradu. Pak strávíš spoustu času zaučováním nových členů. V podstatě jsem z původní sestavy zbyl už jenom já, a to jsem v podstatě nahradil toho prvního basáka. Je to unavující a kapela pak přešlapuje na místě. S každým takovým zásekem člověka opouští nadšení a iluze...

Kapelou prošlo celkem dost muzikantů. Ty jediný si to všechno přestál a jsi v kapele služebně nejstarší. Není to pro Tebe frustrující, začínat pořád od znova a sžívat se po každý s novými lidmi?

Jak už jsem říkal v předchozí odpovědi. Člověku ubývají síly a taky to nadšení, ale zatim jsem vydržel a snažim se jít dál... Já jsem člověk, kterej rád poznává nový lidi, takže nový lidi mi nevadí, ale třeba vadim já jim.

Nepřemýšlel si někdy, že s tím sekneš. Kde bereš motivaci fungovat dál?

Máš pravdu, přemýšlel jsem o tom párkrát, ale vim, že by mi to chybělo, strašně moc. Pro mě je hudba asi nejdůležitější věc na světě a ta možnost hrát koncerty... Ty mě prostě neskutečně nabíjejí a dávají mi strašně moc. Nedokázal bych o to přijít. Takže motivace je jasná. Vim, že kdybych se na to vyflák, tak by mi to strašně chybělo. Hardcore a hudba, to je prostě můj život. Mít možnost přes hudbu někomu něco sdělit je pro mě hodně důležitý. Já jsem v podstatě introvert a na koncertech se ve mě probouzí asi ten Hyde. To je asi to, co taky potřebuju...

Jádro kapely se ustálilo až v roce 2006. Nepřipadá Ti to celkem jako dlouhá doba.

No asi jo, ale byl to přirozenej vývoj. Já doufám, že už se ustálilo úplně. Rád bych se do toho pořádně obul, konečně... Problém je v času, není ho už tolik. Kluci jsou hodně vytížení. Někteří hrajou i v dalších dvou kapelách, tak je problém domluvit zkoušku, natož koncert, ale pořád doufám, že se to rozjede. Do toho práce, škola, vždyť to znáš sám...

Teď je kapela znovu (relativně) na nohou, jak vidíš budoucnost této sestavy. Myslíš, že má nějakou perspektivu?

V to doufám, jak jsem už říkal. Všechno jde celkem pomalu, ale já doufám a věřím, že se to zase rozjede. Po dlouhý době máme domluvený nějaký koncerty a začínáme zase skládat nový věci. Rád bych, abychom natočili to CD, udělali případně nějakej „merch“ a začali víc koncertovat a dostávat se i do jiných koutů republiky, než do teď.

Jakou má kapela vlastně ideologii, má-li vůbec nějakou?

Teď nevím, jak to myslíš, ale pokusím se odpovědět alespoň sám za sebe. Pro mě není důležitý dostat se do MTV, není pro mě důležitý hrát na jednom podiu s Arakainem, hrát megafestivaly. Neříkám, že je to špatná zkušenost, to určitě ne. Nikdy jsme kapelu nedělali s tim, že bychom se chtěli hraním živit. Neříkám, že když se kapela hraním živí, je to špatný, vždycky je to o těch lidech, jak to maj v hlavě srovnaný a tak. Pro mě osobně a doufám, že i pro ostatní je důležitý hlavně hrát, bavit se a snažit se prostřednictvím naší muziky něco lidem sdělit, protože, když je kapela jenom o hudbě, tak pro mě osobně není až tak zajímavá. Můj sen je vydávat desky, hrát koncerty na kterých budeme v kontaktu s lidma, kterým bude naše hudba a texty něco dávat. Netoužím po velkejch halách, ale po propocených klubech narvaných k prasknutí. Ale to je třeba jenom můj pohled na to. Musel by ses zeptat ostatních, jak to vidí oni...

Co je u Tebe na prvním místě, texty, nebo hudba? Na co kladeš větší důraz?

Pro mě jsou texty hodně důležitý, jak to říct... Prostě může mít kapela sebelepší hudbu, ale když se mi nebudou líbit její texty, hlavně teda obsahově a nebudu se ztotožňovat s jejíma názorama, tak ta kapela u mě klesá. Tím ale nechci říct, že, když má kapela výborný texty a hudba za nic nestojí, tak jí budu žrát. Obojí by mělo být ve stejný rovině. Co je pro mě ale hodně důležitý, to je taková ta upřímnost, jestli to, o čem kapela zpívá, myslí opravdu vážně. Víš jak to myslim? Je spoustu kapel, který hrajou tvrdou muziku, tak si řeknou: “Styl si to žádá, tak jdeme a budeme psát drsný texty a budeme zpívat, jak je všechno špatně a kdo nás sere atd.” Ale ve finále ty problémy, o kterých zpívají, neřeší. Takže asi tak.

Texty píšeš převážně ty. Kde bereš inspiraci pro psaní. Zakomponováváš do textů vlastní prožitky?

Tak texty nepíšu jenom já, ale je fakt, že všechny ty poslední jsou moje. Zatím jsem vždycky psal o tom, co mě zrovna zajímalo, co jsem řešil. Nebylo to tak, že bych si řekl, sakra o čem budu teď psát, měl bych si vymyslet nějaký téma, to ne. Třeba tenkrát, když jsem napsal “Zastavit, odmítnout” jsem se zrovna hodně vivisekcí a pokusama na zvířatech zabýval a měl jsem potřebu o tom ten text napsat. Teď jsem nedávno dokončil text o vracejícím se fašismu. Neni to nijaký nový, neotřelý téma, ale zrovna teď mě věci okolo týhle problematiky hodně pálí - určitě je to věcma okolo Thor Steinar atd. Nevim, jak to teď vyznívá, ale samozřejmě věci jako je vivisekce, válčení atd. jsou problémy, který mě trápí pořád. Proto jsme taky třeba text k “Zastavit, odmítnout” ponechali do nový písničky a nepsali jsme novej. I když to byla skladba a text starej 7 - 8 let... Možná až jednou budeme mít 100 písniček, budu si ty témata taky muset vymejšlet. Zatím to vychází tak, jak už jsem řekl.

V bookletu máte u textů vysvětlivky. Myslíš, že to je nutný, dávat někomu návod na to, jak má pochopit text. Nebylo by lepší, nechat na to na každým zvlášť, aby si ten text vyložil po svým?

Zrovna nedávno jsem Mirďovi (bubeník) posílal text a připojil jsem k němu i ty vysvětlivky a on mi pak říkal, že kdyby tam nebyly, tak by to pochopil jinak. Pravdu máš v tom, že je fajn, když lidi o textech přemýšlí sami, ale já bych opravdu nerad, aby někdo text, kterej je myšlenej pozitivně, pochopil nějakým jiným, třeba negativním významem. Pro mě mají ty vysvětlivky velkej význam. Baví mě číst si třeba texty od Morning Again a pak ty vysvětlivky a postupně si to dávat do souvislostí. Pak si vždycky říkám: ”No jo, proto tam je tohle slovní spojení, teď už mi to dává smysl.“ ... Možná to je tim, že jsem asi línej o těch textech nějak hloubš přemejšlet, nevim :) Prostě, jak už víš, pro mě mají texty velkej význam a jsou pro mě možností, jak přenést informace. Když se podíváš na nějakej náš text a na to vysvětlení k němu, tak zjistíš, že kolikrát je v tom vysvětlení trochu něco jinýho, než na první pohled říká ten text. A to je další důvod, proč tam to vysvětlení je. To, co se mi nevešlo do textu, můžu pak vyjádřit ve vysvětlení k němu. Nejde mi o to, aby text byl snůška informací, ale chci, aby měl nějakou formu, něco jako báseň.

Ty jsi vegan a straight edge. Vadí Ti, že zbytek kapely není?

Na jednu stranu by bylo fajn, kdybch mohl hrát ve vegan edge kapele. Na druhou stranu vim, že tohle není všechno. Sice jsou tyhle věci pro mě hodně důležitý, ale vždycky jde o lidi. Můžeš mít kapelu složenou ze samých veganů, ale když ty lidi budou kreténi, tak zjistíš, že to po tý lidský stránce nefunguje. Zrovna tak by ses mohl zeptat ostatních, jestli jim nevadí, že nepiju, nebo nejím maso.

Takže jsi tolerantní? A nemyslím to jen u tohoto problému, ale i všeobecně.

Tak já se snažím tolerovat hodně věcí a asi to bude znít vychloubačně a já nevim jak ještě, ale snažím se hledat chyby v sobě. Samozřejmě jsou věci, který tolerovat nemůžu a nebo bych je tolerovat chtěl, ale neumím to. Ale pokud mě někdo neomezuje, snažim se ho respektovat. Tolerance je hodně důležitá věc, která spoustě lidem chybí. Jak už jsem řekl, vždycky jde o lidi, né o to, jak vypadají navenek. Nikdy nenajdeš člověka, se kterým by ses shodnul 100 procentně na všem. Jde o to, když u něj zjistíš něco, co ti vadí, nebo něco, s čím se nestotožňuješ, jestli to zkousneš nebo ne - a o tom je u mě ta tolerance...

Co je pro Tebe osobně vůbec v životě nejdůležitější?

Sakra, to je těžká otázka, teď jsi mě zaskočil. Nevím, co na ní odpovědět. Hlavně to zdraví, že jo, to ostatní už přijde samo :D

Tak celkově, jaký máš priority? :)

Pro mě je hodně důležitá muzika, je to můj život. A pak je pro mě důležitý vědět, že máš někoho rád a on má rád tebe - to je ve stejný rovině s tou muzikou...

Nevím v tuhle chvíli, co na to napsat víc. Jak by řekli Missky:)

WORLD PEACE!:D

Dobře, nebudu tě dál trápit, jedem dál...:)

Co říkáš na tachovskou potažmo západočeskou metalovou scénu. Myslíš, že se dá o nějaký scéně mluvit. Pakliže jo, cítíš se být součástí nějaký scény? Cítíš nějakou vzájemnou podporu mezi kapelami?

Tak myslím, že díky tomu, že v okolí Tachova hraje 5 lidí v 10ti kapelách, tak určitě vzájemná podpora mezi kapelama funguje. :)

Ale nevím, jestli se dá mluvit o "scéně". Lidi chodí na koncerty, ale nevím, jestli jdou všichni na metal a nebo se jenom někam bavit. Jinak, já vždycky tíhnul k tomu Hardcoru , na metalu se mi líbí hudba - některá. A HC scéna tady v západních Čechách fakt chybí. Ale ono i s tím metalem. Že by tu fungovali nějaký ziny, distribuce a tak, to ne, to mi tu chybí. Ale je fakt, že v tomhle směru toho moc nedělám, tak si nemám co stěžovat. Všichni máme podobný možnosti. Je to o tom, o čem se my dva kolikrát dohadujeme. O tom, že lidi nejdou po informacích, nejdou víc do hloubky. Jdou se prostě bavit, zakalit si, ne něco tvořit. Ale nerad bych někomu křivdil a stěžoval si. Jak jsem řek, poslední dobou, se mi zdá, že lidi docela chodí na koncerty a kapely podporují - hlavně ty mladý, hodně holek a to je fajn. Že je spousta holek, který nejedou ten model ženská - plotna, ale některý se o ten metal atd., zajímají víc! A ne jenom, teď chodím s klukem a ten poslouchá metal, tak ho poslouchám taky :)

Měli jste pár solidních nabídek, zahrát si se zajímavými kapelami. Ale vždycky z toho nějakým způsobem sešlo. Nemrzí Tě, že si třeba i trochu šlapete po štěstí?

Tak to mě mrzí, ale nepřijde mi fér někomu slíbit koncert a pak mu zavolat tejden předem: ”Hele my nepřijedeme, protože máme možnost si zahrát s Deadlock nebo Faust Again v ten samej den.”. Máš pravdu, zamrzí to hodně, ale tohle se prostě nedělá.

První CD je už nějakou dobu venku. Jak ho s odstupem času hodnotíš? Máš vůbec nějakou zpětnou vazbu od fans, kritiků. Jaký jsou na něj reakce?

Tak reakce jsou překvapivě kladný. Až to nechápu a dost se tomu divim. Vždycky najdeš spoustu věcí, který bys udělal líp a v našem případě to platí hodně. Taky má člověk víc zkušeností, tak ví to, co tenkrát nevěděl. Byli jsme ve studiu poprvý, tak se to na tom určitě podepsalo. Navíc jsme kytary a basu nahrávali doma. Je fakt, že jsme měli víc času si se všim hrát, ale někdy to je možná na škodu. A díky domácím podmínkám nemá CD ten zvuk, jakej by mít mělo. Snad se to příště podaří líp.

Už se rýsuje nějaký nový materiál? Kdy můžou fanoušci očekávat nový CD? Přece jenom, jedna deska za tak dlouhou dobu, to není zrovna nic moc. A můžeme očekávat nějaký posun od minulého materiálu?

Máme tři nový songy a čtvrtej rozdělanej. Asi už jsem to říkal, chceme udělat 4 - 5 songů a napilovat. Rádi bychom je pak nahráli. Už je na čase zase něco vydat! Teď je problém s časem. Třeba Martin (zpěvák) je teď pořád na školení v Německu. Přijede domů jednou za 3 týdny a to je všechno. A tak je to s náma se všema. Všichni máme spoustu práce, ale pořád doufám, že se to zlepší. Taky se musíme pořádně sehrát. Máme novýho bubeníka, kterej s náma odehrál teprve jeden koncert a David - kytarista, má za sebou dva. Takže nevím, kdy se to povede uskutečnit. Hudební posun určitě nějakej je. Oproti prvnímu materiálu jsme tentokrát vynechali takový ty “nu“ a “rock“ pasáže a hrajeme víc “ten“ metal, což mě osobně moc těší. Možná to pro někoho bude zklamáním, ale nás to takhle baví víc!

Čím si myslíš, že je způsobeno, že Metalcore je momentálně tak “ in “?

Tak určitě je to tak trochu módní vlna, která taky odezní. Záleží ale, co si kdo vybaví pod pojmem metalcore. Pro mě jsou metalcore kapely Heaven Shall Burn, starý desky Caliban, Unearth, Parkway Drive. Všechny ty Trivium, Killswitch Engage mě celkem nechávají chladným. I když neříkám, že si nikdy nic takovýho neposlechnu. Pro mě je ale přece jenom metalcore spojenej víc s metalem a hardcorem samozřejmě. A na to se poslední dobou zapomíná! Lidi berou tu příponu “core“, jen jako znak tvrdý muziky. Já v metalcoru začínal na kapelách Liar, Congres, Sunrise, Undying, Course Of Action, Morning Again. A tyhle kapely měly s metalem společnou fakt jenom tu hudbu.

Je o Tobě známo, že máš k jiným metalovým stylům (jak samotná hudba,tak i image) dost předsudky, proč:) ?

To je ta moje netolerance, kterou bych chtěl potlačit :D

No,měl bys s tím něco dělat :) A proč tomu tak je? Co máš třeba proti black nebo heavy metalu?

Nemyslim si, že bych měl předsudky. Já když někomu pustim třeba HSB, tak mi řekně: ”Jasně, to je švédskej death.“ apod.. Pak mi on pustí nějakou kapelu, podle který údajně jedou, ale já to v tom prostě neslyšim. Tak a teď jsem nasral asi hodně lidí:D

To máš pravdu :) Je vidět, že se máš stále co učit :)

Jak jsem říkal, je to hodně o lidech. Kolikrát si myslíš, co je to za kretény a pak ty lidi poznáš osobně a vidíš, že to jsou úplně pohodový týpci a naopak. A to je ta tolerance, o který mluvim – bojuju. :D

A ještě něco. Já jsem člověk, kterej bere hudbu jako pocit. Samozřejmě se pitvám ve vyhrávkách a tak, ale beru vždycky to, co z toho cítim. To je taky důvod, proč nemusim spoustu metalových kapel, protože z toho nejde žádná energie, která by mě posadila na zadek. Jednoduše řečeno: Řemeslně dobře, pocitově špatně.

Doufám, že jsi měl teď na mysli mě? :)

Tebe jsem na mysli neměl, ty seš pohodovej týpek už od začátku. Jenom to tvoje rejpání moc nemusim :D

Tak každý má nějakou neřest že jo :) Co ty, máš nějakou?

Já nevim, já jsem čistej :D

V noci se přejídám :D

A taky jsem tvrdohlavej někdy :D

Takže čistej jak lilije, to je hrůza s Tebou:)

Nejsem dochvilnej :)

Myslíš, že není potřeba, aby kapela nějakou image?

Nemyslim, že je potřeba, aby měla kapela nějakou image. Já to moc rád nemám, takový to vyčnívání z davu divadýlkem. Ale záleží, jak kdo to umí. Já mám radši, když vidíš ty lidi a ani tě třeba nenapadne, že je to někdo z nějaký kapely a pak ho vidíš na podiu ve stejným triku, ve kterým jsi ho potkal v davu a třeba ses s nim normálně bavil a vidíš, jak si to tam dává. Prostě němám rád umělý vytváření idolů:)

Jak se ty díváš na stahování hudby z internetu, myslíš, že to je dobře?

Tak určitě je fajn, že se takhle muzika dostane mezi lidi. A taky je fakt, že dneska vychází tolik kapel, že si to člověk nemůže dovolit všechno kupovat. :) Ale znáš mě, jakej já jsem cvok na originální Cds :)

Tak mě vždycky naštve, když mi někdo něco vypálí a mě se to líbí tak, že si to chci koupit. Pak mě vždycky štve utratit peníze za něco, co už mám najetý. Když bych si mohl koupit třeba něco jinýho. Ale tenhle problém už jsem vyřešil. Mě když něco někdo přepálí a je to třeba moje srdcovka, tak to neposlouchám a počkám třeba půl roku, než si to koupim:) Prostě musim mít před očima ten obal, booklet, číst si texty a zpívat si je s kapelou... Pro mě CD neni jenom hudba, ale ten obal ti o kapele taky hodně řekne...

Jaký máš ty osobně úmysl s kapelou, máš nějakou metu, cíl,čeho bys chtěl s ní dosáhnout?

Tak můj největší sen je zahrát si na jednom podiu s Heaven Shall Burn - to je moje srdcovka. Ale nemyslím jenom zahrát a nic, ale prostě ho s nima sdílet, poklábosit a tak... Jak jsem říkal. Neni mým snem vymetat stadiony. Můj sen je zažívat koncerty v malých klubech, ve kterých si tě lidi prostě užívají. Víc lidí na podiu než pod nim, spousta potu, veselá nálada, singalongy a taky to, aby naše muzika a texty někoho nějak obohacovaly - to je můj sen. Hrozně mě potěší, když mi sem tam někdo řekne (zatím to byli asi 2 lidi), že ho naše texty k něčemu inspirovaly, že začal přemýšlet o věcech, o kterých nikdy nepřemýšlel. Díky těmhle lidem se mi plní sny... Děkuju!!! Ale sny ještě nekončí a posouvaj se dál...

Díky za Tvé vyčerpávající odpovědi. Myslím, že jsem Tě potrápil dost:) Nechávám Ti poslední slovo....

Děkuju za možnost vyjádřit se a za zajímavý otázky. Sice jsem myslel, že to bude rozhovor se Something Like, ale ona je to moje osobní zpověď, tak snad kluci prominou. Kdybyste se někdo chtěl o nás dozvědět víc, skouknout fotky, data koncertů, naše texty... Koukněte na náš profil www.bandzone.cz/somethinglike nebo www.myspace.com/somethinglike. Můžete nám tam zanechat vzkaz nebo klidně napsat mail a můžeme probrat věci, který vás / nás zajímají. Komunikace je hodně důležitá. Podporujte svojí lokální scénu, poslouchejte metal a hardcore, buďte aktivní, koukejte okolo sebe a bavte se, stojí to za to! Jendixxx

 

 

 

 

 

 

 

 

Bio a historie

Something like jsou :     Jirka - 1

                                           David - 6 

                                         Marcel - 6

                                       xJendix - 5

                                        Zdenda - 2