Podobné kapely
Podobnost se určuje podle počtu společných fanoušků.
Radim Tuháček jazz-rock / Lanškroun
Playlist kapely
-
Big Band Lanškroun - L for SNezařazeno
-
Too Jazzy - Noc v TunisuNezařazeno
-
Big Band Lanškroun - Krycí dostihyNezařazeno
-
Too Jazzy - How Deep Is..Nezařazeno
-
Too Jazzy - Cimra 335Nezařazeno
-
Big Band Lanškroun - Romance nad MžíNezařazeno
-
Big Band Lanškroun - Mosazná mašinaNezařazeno
-
Jakub Ryba & BBLa - SpainNezařazeno
-
Marcella & BBLa - Thou SwellNezařazeno
-
Big Band Lanškroun - Medové koláčkyNezařazeno
-
Big Band Lanškroun - BubbasNezařazeno
-
Too Jazzy - Poblitý toustNezařazeno
-
Big Band Lanškroun - Air mail special (zkrácený)Nezařazeno
-
Too Jazzy - Pan kompíkNezařazeno
-
Harmonie Letohrad - Hvězdné válkyNezařazeno
-
Too Jazzy - I've Got You Under My SkinNezařazeno
-
Jakub Ryba & BBLa - It Don't Mean A ThingNezařazeno
Členové skupiny
Nástrojové obsazení:
Baskytara,
Kytara
Kontakty a odkazy
Dodatečné info
"Basa tvrdí muziku, a nevadí, že je elektrická"
Tohle heslo mě provází už řadu let, protože často čelím útokům žánrových konzervativců, kteří tvrdí, že tam či onam baskytara nepatří... Je mi líto, tito lidé si jen dobrovolně zmenšují už tak dost těsnou "škatulku". Mě naopak baví bourat hranice žánrů, a když můžu přispět k vytvoření originálníhou soundu, neváhám a jdu do toho.
Mozart nepoužil baskytaru ve svých partiturách jen proto, že ji neznal!
Já ji znám, znám i Mozarta, takže Vás asi nepřekvapí, že Mozart v mém repertoáru nechybí. Mou hlavní disciplínou a jakýmsi životním partnerem je hraní v bigbandu, a jak v průběhu let kapely vznikaly a zanikaly, v bigbandech hraju průběžně pořád. A protože mám rád zvuk velkých orchestrů, nebráním se spolupráci i s většími a žánrově odlišnými tělesy. Tady si pak patřičně vychutnám různé fúze, zahraju si hudbu scénickou a filmovou, symphony-rock (ten miluju), a nevynechám ani klasiku symfonickou. V malé partě, pokud zrovna v nějaké jsem, pak s oblibou stírám hranice mezi standardním jazzem, jazzrockem a folkrockem.
Nemám sice žádný diplom z umělecké školy, ale měl jsem skvělé učitele (uvádim je chronologicky, abych nikoho neurazil): Jiří Urbánek, Mirek Honzák, Petr Kořínek, "Máca" Štajnochr, František Uhlíř, "Wimpy" Tichota.
Bio a historie
Jako batole jsem prý začal zpívat dřív než mluvit. Už tehdy se zřejmě projevila moje hudební paměť, protože matka tvrdí, že jsem zpíval písničky, které mě neučila. Můj děda hrál první housle, dirigoval sbor a zpíval tenorová sóla – takové jsou moje vzpomínky – hodně jsme spolu zpívali s housličkama. Doma se taky zpívalo hodně – mamka je výborná sopranistka a varhanice. Takže ty hudební geny ke mně asi nezabloudily náhodou. Děda měl ještě jednu lásku – k přírodě a horám. Tu po něm zdědila teta, která nás odmalička vedla k trampování a skautingu. A odtud byl už jen krůček ke kytaře, které jsem se začal v osmi nebo devíti letech intenzivně věnovat, a která mě jako věrná společnice provází už přes třicet let.
V patnácti mě sestra přivedla jako kytaristu do školního bigbandu v Lanškrouně. Zhruba po půlroce jsem přesedlal na baskytaru, protože na kytaru jsme byli dva a basista odešel. Mezitím jsem provozoval i kytarové aktivity, většinou folkového stylu. Nicméně mým hlavním nástrojem se nenápadně, ale definitvně stala baskytara.
Tolik z pravěku. A teď stručně, kde jsem hrál nebo hraju.
Big Band Lanškroun – 1986-1990 a od roku 1996 dodnes. Sjezdili jsme pěkný kus Evropy, vyhráli pár soutěží, natočili pár nahrávek převážně pro Český rozhlas a jednu živou nahrávku v Lucerně pro ČT1.
Velký dechový orchestr Lanškroun – tady jsem si vyzkoušel bicí nástroje, ale jen chvíli, později mě využili jako basistu do velkoorchestrálních aranží.
Velký swingový orchestr Česká Třebová – můj první jazzový džob po vojně – asi na dva roky.
General Lee – hardrocková formace působící na trase Třebovice – Damníkov – Rudoltice – Lanškroun. Do roku 1993.
FOFR – bluegrassové tělísko z Lanškrouna, jehož jsem byl spoluzakladatelem, sólovým kytaristou a vysokotónovým vokalistou v letech 1993-1995. Později občas hostování nebo záskoky a tím se prozatím uzavřela moje kytarová kariéra, neboť naposledy jsem veřejně hrál na kytaru právě s Fofrem, tuším že v roce 1998.
Sweet flutes, aneb čtyři krásné slečny a jeden zlobivý kluk. Smělý aranžérský a částečně autorský počin mé starší sestry Milady. Hráli jsme jazz na tři flétny za doprovodu piana a basy. A neváhali jsme sáhnout po hudbě starší a ještě starší. Nemám zaznamenáno, přibližně 1994-1996.
Collegial – taneční ansámbl z České Třebové. Příjemná zábava na dlouhé zimní večery v letech 1995-2003 (asi – nemám zaznamenáno).
Too Jazzy – od roku 2001. Tento taky-jazzový soubor založili zpěvačka Marcela Bártová (tehdy ještě Andrlová) a kytarista Karel Bárta (není to manžel, pouze švagr). Vznikl zajímavý komplot: Karel si vybral spoluhráče v lanškrounském Big Bandu, a výměnou se i s Marcelou stali jeho členy. Poslední známá sestava byla takřka rodinná – Bártová – Bárta – Bárta – Simon – Hrodek – Tuháček. (Simon je strýc obou Bártů). Too Jazzy už pár let nevystupují, ovšem stále existují.
Harmonie Letohrad (dříve AF Brass Band) – dechový orchestr, který naštěstí nehraje jen dechovku. Má na kontě zlaté pásmo z mezinárodního festivalu v Ostravě a natočený televizní medailon v pořadu …a tuhle znáte? (ČT2). Od roku 2002 dodnes.
Morybundus band - nakažlivej bigbítek z Lanškrouna, vlastní tvorba písničkáře Ládi Berkyho. Můj comeback mezi rockery v roce 2013. Po kolika letech? General Lee dobojoval na konci roku 1993...
LiQuidGrass - nejen bluegrass z podhůří Orlických hor a můj druhý comeback roku 2013.
K muzice samozřejmě patří taky spolupráce, tak tady pár jmen lidí, kterým jsem při hraní koukal na záda: Jan Smigmator, Martin Chdúr, Dasha, Karel Hegner, Marcela Králová, Jitka Zelenková, Karel Hála, Laďa Kerndl, Ondřej Ruml, Radka Fišarová, Pavel Bobek, Waldemar Matuška, Jiří Suchý, Karel Štědrý, Marta Kubišová, Helena Vondráčková, Hana Hegerová, Eva Pilarová, Heidi Janků, Gabriela Kočí, Felix Slováček jr.. Z instrumentalistů to byli Milan Svoboda, Jaromír Hnilička, Mojda Bártek, Honza Beránek, Lazaro Cruz, Pavel Husička, Zdeněk Zahálka a další.
Velice si taky cením možnosti spolupráce se špičkovými bubeníky, např. Ctibor Bártek, Jiří Slavíček, Víťa Vavrda, jednou jsem měl dokonce tu čest s legendárním Vladimírem Žižkou.
