Tak opět vše při starém.. zasvěcení pochopí, že by Prokletí The best friends?... ale jak říkal Vonnegut: Tak to chodí.. Nejdůležitější a zároveň nejméně důležitá zpráva přítomnosti je taková, že z Franze se stal v pátek muž....

Poprvé jsme se vrátili do Svojnic, tedy na místo činu.. nyní jsme ale nepřicházeli o život a nemučili mladé dívky, prostě a jednoduše jsme hráli.. dokonce se zde uskutečnil fotbalový duel ve kterém Melma vsítil obdivuhodný hatrick.. konečné vítězství 4:0 bylo pro poraženého vůdce podzemníků jistě kruté.. Večerní gulášek při svíčkách byl tedy zasloužený..

Druhý den na to jsme v Celtu potkali Mozarta a jeho smích, byli jsme šťastní tak na 12 %, což znamená ve skutečnosti jenom zkratku pro zlomek 12/100, tzn. desetinné číslo 0,12.
Vraždící se milenci v rockáči nám na optimismu jistě nepřidali.

(sportovně hudební článek je věnován všem mladým slečnám, které bydlí ve Volarech, dále mrtvým bílým kočičkám, které leží na silnici a Františkovi z Kouta, jehož podnik nám skýtá úkryt před nesnesitelným úsvitem)

Tak Sbohem a řetěz!