http://www.hardmusicbase.cz/index.php?stranka=vypis_recenze&id=25070&m=1

Mýty a pověry netřeba podceňovat, ale netřeba jim podléhat zase až tak dalece. Když se vývoj žene vpřed, tak není nutné, aby stará moudra byla pohřbena, ale taky není nutné, aby bránila vývoji v rozletu. Kdo však může tvrdit, že vývoj je vždy to nejlepší a že stará pravda nebyla stokrát překonána, byla–li vůbec kdy pravdou.
Extrémní black metalová scéna byla vždy tak trochu kapitolou samou pro sebe a stála tak trochu mimo dění, jež pro ně bylo komerční a hodno opovržení. A tak nejspíše v černé bibli stálo: "Začni experimentovat s jinými žánry a ztratíš svou přirozenou nenávist. Začni experimentovat s klávesami a přijdeš o svou vrozenou agresivitu a budeš nevhodným bojovníkem v bitvě poslední". Tak ano, bylo dost odpadlíků, jež dali přednost procházce na slunci, než pochodu ve stínu. Jenže pak jsou tady PLAGUE PORTER, jež svojí tvorbou dávají ve známost, že jejich avantgardní black metal není pouze alternativní variantou black metalu, ale že si v nenávisti a brutalitě vůbec nezadá s jeho předkem, že mu je rovným spolubojovníkem ve vyhlazování cukru ze smetiště černého extrému a mohl by svou původní zastaralou verzi i zastoupit. Vždyť přeci jenom vývoj nelze zastavit a i peklo modernizuje. Navíc PLAGUE PORTER se nebojí sáhnout pro ničivé zbraně do arzenálu death metalu, či po žiletkovém drátu melodiky. Noční můrou v nové strategii vyhlazování jsou klamné manévry zpomalování, posílené o munici avantgardy v podobě šíleného psycho piana, nepravidelných rytmů a jakoby skrytých elektro industriálních vložek. Ohnivou korunu tomu všemu dává jistý příjemný druh pekelné rozladěnosti. Takže mimo atmosféry temné bestiality, kterou jsem na black metalu vždy obdivoval nejvíce, PLAGUE PORTER dokážou zaujmout i velmi kvalitními a hodně zajímavými hudebními nápady. Navíc každá z dvanácti perel tohoto bestiáře má co nabídnout a funguje sama za sebe, při čemž nevypadávají z kontextu, ani nevytváří monotónní (pro někoho tím pádem nudný) celek.
Pro milovníky extrémů by právě toto mohla být hodně zajímavá záležitost a za sebe mohu říci, že původní bodování bylo o jeden stupeň nižší, ale s každým dalším poslechem se posouvá hranice poslouchatelnosti výše. Velmi zajímavou věcí je jednoduchý, kartonový, svým způsobem až originální přebal CD. Velmi pozoruhodný avantgardní minimalismus. Teda až na poněkud chybějící informace, včetně názvů skladeb. Jinak si vážně není na co stěžovat.