Na začátku roku 2003 se sešla parta mladých studentů ze Slavičína, aby secvičila několik jazzových standardů pro hudební doprovod vernisáže jejich kamaráda Michala Ščuglíka. Sestava Josef Floreš, Michal Procházka, Vít Zemčík a Naďa Strnková doprovázená
tehdy Janem Maryášem na bicí se poprvé publiku představila 11.dubna 2003.
Nakonec nezůstalo jenom u té jedné vernisáže a formace Noční ftáci začala zkoušet víc a víc. Postupem času se pak k ještě nezkušeným opeřencům připojil bubeník Jiří Nedavaška, načež po pár měsících začal s Ftáky hrát i saxofonista Ivo Rohlena. Kapela
si během svého prvního roku zahrála na několika velkých i malých akcích, mezi nejvýznamnější patří bezpochyby vystoupení na Poslední prázdninové noci ve Slavičíně, Valašském nákypu v Lužné nebo Festiválku v Rudimově.
Hudební styl, ke kterému se kapela přikláněla, se pomalu začal ubírat od jazzu spíše k fúzi a funky. Zásahem do sestavy se pak stal odchod kytaristy Josefa Floreše, kterému se splnil obrovský sen, začal studovat na jazzové konzervatoři Jaroslava Ježka
v Praze. Přestože mu to celá kapela přála, bylo jasné, že frontmana nebude jednoduché nahradit. Hledaným náhradníkem, respektive náhradnicí, se pak stala Pavlína Kuželová, díky níž se v hudebním projevu kapely začaly čím dál víc objevovat i vokály, a
ostré rockové kytarové linky tak nahradily jazzové melodie v podání neskutečně zabarveného hlasu.
Kromě klasických jazzových standardů Noční ftáci experimentují s aranžmá některých populárních melodií a dostávají tak známé popěvky do zcela jiného světla. Kapele není cizí ani latinský drive nebo ostré funky rytmy či free-jazzová improvizace.