Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

Moomraj punk-rock / Praha

„Plánujeme léto“

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

Text skladby Příběhy z vany


z alba ERROR

Autor hudby: Moomraj
Autor textu: Zuza & Ocy

V náruči smrti má být nadřazené všemu cíli se oddat ušlechtilému, plýtvá, kdo nechá svůj trup, ať se v prach obrátí, ať cítí se bledě, kdo neslouží vědě, chválen buď každý, kdo dáváš, cos už ztratil navždy, a měj klid na duši dřív, než splyne s plynem, hloupí, kdo těla opouštějí ohořelá, neví, co se sluší, ač je nepovinné

Zase šichta pro soumary, kdo se s tím má tahat, nikdo ruce k dílu nedá, nikdo nechce sahat na ty pytle z černé plastoviny, rakve papírové, tak proč je trend oblíbený, že umíraj tlouštíkové? Chce to větší osvětu, víc propagovat hubnutí, když už jim to neslouží k životu, tak aspoň před smrtí, vem to čert, padni komu padni, ať jsou hubení či tlustí, tady nejsou žádní vadní, já si všechny smradlavým roztokem napustím

Zůstatek lidský střeží ústav anatomický, nástroj to všeho bohulibého, tkáň je nad zlato a lázeň z lihu obstará to, že dát tělo darem neskončí nezdarem, výzkumné kroky kráčí sem měsíce až roky, vzácná matérie dlouho nelení, víra nauce a empírie ruku v ruce jdou vstříct magickému kouzlu vědění

Na mediální straně stehna si vypreparujeme arterii femoralis... (zbytek postupu se sem nevešel, text přesahuje 2500 znaků:D)

Dřou v potu tváře do víc jak těla roztrhání, zde mezi svými, neziskuchtivými, být sanitářem je vášeň, služba a poslání, jsou toho plní ti, kdo ho tu plní, hákují denně ve vyčerpávající směně, projde jim rukou každé z dětí smrti, vzájemně se druží a tím svou slupku tuží, ať žádné strachy z nicoty víc je nedrtí

Skoro všechny vany plný, kam to teď mám vrazit, ještě jich pár přivezou a už se začnou kazit, abych začal ordinovat v rámci vany spolužití, jenže to bude líh přetékat a to je škoda pití, ještě že je škola, studenti se chtějí hrabat každý ve svém těle, sami svlíknout kůži jako kabát, tak jim teď šupem pár navezu, mám na to prima povoz, kam se dají skládat do vrstev a nebrzdí se provoz, sakra, tamto tělo jako by se trochu pohlo, ale ne, to jen vidím víc, než by se tu stát mohlo, za chvíli už bude padla, dobře, že už mizím, už mám asi z toho množství práce výkonnostní krizi

V tom množství kusů je zázrak zůstat bdělý, snad prominete, že sem tam se to plete, krom nesporných plusů, jež již jsme uváděli, krapítek riskuje se, že něco přehlédne se, náhoda chtěla, že támhleta dvě těla v kádi namočená jeví znak života, však v téhle chvíli stačí si všímat jich nezačít, vždyť jsou už označená, tak ať se to nemotá