Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

Michal Bystrov folk-blues / Praha

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

  • Kdokoli, kdo se na mě podívá (2017) 29 ×
  • Noční blues (2017) 21 ×
  • Nech mě žebrat (2017) 18 ×
  • Hana a Antonie (2017) 18 ×
  • Hlasy (2017) 15 ×
  • Poslední mohykán (2017) 15 ×
  • Klidná (2017) 14 ×
  • Čeká už jen na jinou lásku (2017) 16 ×
  • Ještě mi o mně něco pověz (2017) 13 ×
  • Vejlety uvázanejch psů (2017) 12 ×
  • Tichý strachy (2017) 12 ×
  • Válka (2017) 12 ×
  • Když se v Deltě stmívá (2017) 12 ×
  • Zas už za mnou kráčí (2017) 10 ×
  • Plány 452 ×
  • Až ztratím naději 247 ×
  • Písnička z Ježkárny 303 ×
  • 30. srpen 1914 (text Fráňa Šrámek) 489 ×
  • V zahradě 153 ×
  • Do rozhlasu nevlezu 287 ×
  • 4- 423 ×
  • Až půjde dnes v noci s tebou 267 ×
  • Sebral jsem svých pět švestek (text Jaroslav Durych) 301 ×
  • Blues sobotního rána 256 ×
  • Na mostě 329 ×
  • Kolik? 488 ×
  • Pekař Jan Marhoul, kapitola první (text Vladislav Vančura) 137 ×
  • Celej den se se mnou houpe loď (live) 181 ×
  • Nonstopáč 304 ×
  • Po letech (text Josef Mach) 239 ×
  • Umírající (text Jiří Wolker) 168 ×
  • Vocaď blues 340 ×
  • Píseň zoufalé noci (text S. K. Neumann) 145 ×
  • Nemám rád, když mě někdo hlídá 351 ×
  • Zlý člověk (text J. V. Sládek) 244 ×
  • Palackého nám., 2.30 ráno 85 ×
  • Trapný blues 128 ×
  • Tom čeká (live) 102 ×
  • Ženská nemůže bejt kamarád 126 ×
  • Písnička do deště 115 ×
  • Krajinář 70 ×
  • Smrt chodí městem o holi 69 ×
  • Píseň sraba 93 ×
  • Nespouštěj oči z trati 76 ×
  • Motivy 89 ×
  • Den pro mou loutku 79 ×
  • Jidáš blues 93 ×
  • Zabalte mi ten život s sebou 86 ×
  • Můj papá nebyl nikdy žádnej rolling stone (live) 108 ×
  • Píseň blbý generace (live) 264 ×

Text skladby Jarní


z alba Písničky do deště

Autor hudby: Michal Bystrov
Autor textu: Michal Bystrov

na můj dům opět padl stín
zas jednou musím spáti s rozsvícenou svíčkou
proud srostlých chodců líně zdrhá z poloprázdných kin
ona jde za jiným a on se těší na Peříčko

někdy jsem rád, že smím být skryt
to když mi po stropě štráduje cirkus smutku
z posledních autobusů, které nelze dohonit
řekl bych víc – jen v mysli nalézt telefonní budku

známí ti radí: ruce pryč
šeptají „panta rhei“ a úlisně se vinou
vyběhnu do tmy, letím na Čechák a přes Botič
ztrácím se signálu a tiše mizím pod hladinou

všechno, co říkáme, je lež
při každé recidivě máme trochu v hlavě
šílenství bez hranic jsi vyměnila za soutěž
vykáš a odvykáš a tváříš se tak odmítavě

a našim duším vládne strach
kdo dříve ublíží a kdo je menší blázen
řežem se na kousíčky v literárních kavárnách
v zpocených postelích a na stole a na podlaze

tíží nás příliš mnoho vin
víckrát tě nespatřím – jsi vyhynulým tvorem
na pusté křižovatce propadám se do hlubin
sám se svým svědomím a s tikajícím semaforem