Je to už rok a půl, co jsem sem naposled psal a nahrál nějaké své skladby. Nebudete tomu věřit, ale opravdu jsem za ten rok a půl nenašel čas, abych tu s tím trochu pohnul, něco nahrál nebo tak. K činnosti mi pomohla až premiéra inscenace Otrantského zámku Horace Walpola, kterou jsme provedli 2.10. 2010. K němu jsem napsal autorskou hudbu, kterou si tu nyní můžete poslechnout či stáhnout.

V Otrantském  zámku vládne krutý kníže Manfréd, který nevěnuje dostatečnou pozornost podivným úkazům, které se kolem něj dějí a naznačují, že se stal knížetem neprávem. Hnán touhou po moci a penězích nezalekne se žádné špatnosti - krade, lže, vraždí své příbuzenstvo (ano, podobnost se Shakespearovým Richardem III. není náhodná)... Boží mlýny však melou, osud je spravedlivý a nemilosrdný.

Naše inscenace se snažila být odpovídajícím způsobem patetická, byla snahou ukázat a předvést, že braková literatura není jen výdobytek moderní doby, že s vyloženě brakovými tituly se potýkalo lidstvo snad ve všech dobách, zkrátka že v dějinách nepsal jen Sofokles, Shakespeare či Čechov, ale také lidé jako Horace Walpole. I hudba je proto místy o trochu patetičtější než je únosné. Věřím však, že na ni budete pohlížet s nadhledem, pod dojmem z výše přečteného. Best regards, M.M.