Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

Lucie pop-rock / Praha

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

  • Daniela (Dobrá kočzka která nemlsá, 2002) 5 672 ×
  • Ona ví (Slunečnice, 2000) 3 561 ×
  • Medvídek (Větší než malé množství lásky, 1998) 3 354 ×
  • Pohyby (Pohyby, 1996) 3 172 ×
  • Zkamenělý dítě (In The Sky, 1991) 3 335 ×
  • Amerika (Černý kočky mokrý žáby, 1994) 3 946 ×
  • Černí andělé (In The Sky, 1991) 3 419 ×
  • Šrouby do hlavy (Lucie, 1990) 3 853 ×

Členové

Kontakty a odkazy

Z důvodů ochrany proti spamu jsou kontakty skryté a chráněné captchou. CAPTCHA je většinou různě zdeformovaný obrázek obsahující text, který má ověřit, zda u počítače sedí člověk anebo jde o robota. Robot totiž nedokáže rozpoznat text, který se na obrázku nachází. CAPTCHA slouží k tomu, aby automatizovaní roboti neposílali nevyžádanou poštu (tzv. spam) na uvedené emailové adresy.

Zobrazit kontakty

Dodatečné info

Současní členové

Robert Kodym - kytary, zpěv

P.B.CH. - basa

David Koller - bicí, zpěv, akustické kytary

Michal Dvořák - klávesy, synthezátory

Bio a historie

Kdyby uměl P. B. CH. noty, Lucie by možná nikdy nevznikla.

V roce 1985 byl P. B. CH. bez angažmá, a tak si dal do vývěskové služby v Lucerně inzerát. Reakce byla rychlá: Martin Koubek ze skupiny Dux se za ním ihned rozjel a když ho nezastihl doma, vyptal se na něj aspoň jeho rodičů. „Kdepak by ten náš pitomec uměl noty,“ odpověděl otec a tím kariéru svého syna v Duxu zpečetil.

Basákovi tedy nezbylo, než odpovědět na nabídku skupiny Prášek, kterou si z vývěsky sám pro jistotu opsal. Tak se P. B. CH. seznámil s Robertem Kodymem. Později spolu založili novoromantickou kapelu jménem Lucie. Po prvních koncertech (1986) se dostavil jistý úspěch, když skupina nahrála studiové snímky určené pro rozhlas. Jejich výsledkem ovšem bylo, že tehdejší zpěvák Michal Penk odešel na profesionální dráhu a Lucie tím pádem zastavila činnost. Penk později bývalým spoluhráčům nabídl účinkování ve svém televizním klipu. Úmorné natáčení se ovšem protáhlo a Kodym + P. B. CH. prošvihli vystoupení skupiny Romana Holého Bossanova, ve které mezitím našli nové útočiště. Následoval vyhazov... V té době už ovšem vzniká nová sestava obnovené Lucie, do které Kodym a P. B. CH. přizvali dříve jen hostujícího klávesáka Michala Dvořáka. A právě Dvořák přišel s nápadem oslovit Davida Kollera, se kterým se znal z formace Zoo, aby v nové kapele zpíval.

Tomu se do zpěvu zpočátku moc nechtělo. „Moc jsem se na to necítil a v šestadvaceti s tím ani nechtěl začínat,“ vzpomíná. Na nabídku ovšem kývl s tím, že se „později uvidí“. Tehdy měla Lucie šest členů: z původního obsazení přešel i klávesista Petr Franc a bubeník Tomáš Waschiger, kterého po nástupu na vojnu vystřídal Tomáš Kapek. Píše se červenec 1987.

Koncem roku přichází nabídka od producentské dvojice Orm. David Koller měl zpívat v jejich skladbě Pár fíglů (později přejmenované na Šrouby do hlavy). Nadšený z toho zrovna nebyl: „V tý době jsem ještě věřil, že bych to nemusel být zrovna já, kdo bude v Lucii zpívat.“ Navíc jen těžko překonával nechuť k jakýmkoli oficialitám a ústupkům. Nakonec skladbu nazpíval hned napoprvé a Lucii se začaly otevírat dveře do tehdejších médií včetně televize. Rozrůstal se také repertoár, až...

Až 20. dubna 1988 Lucie vystoupila na společném koncertě s Krausberry. Po rozpačitém přijetí následovalo další intenzivní zkoušení; skupinu opouští Pavel Franc. Skupina vydává první singl a řady posluchačů na koncertech se rozrůstají... Vítězství na festivalu Mladá píseň Gottwaldov probudilo zájem po celých Čechách, do podzimního turné ovšem vpadl 17. listopad.

Lucie se připojila ke stávkujícím umělcům, listopadové koncerty zrušila a vydala se po republice „podporovat revoluci“. Její píseň Už se nechcem nikdy vracet se tehdy stala jakousi neoficiální hymnou. Kapela se nezastavila ani v novém, svobodném a hektickém roce 1990: neměla v té době prakticky jediný den volna. „To bylo nejlepší období Lucie,“ tvrdí Michal Dvořák. „Tehdy jsme se skutečně zprofesionalizovali. Lucie na konci roku 1989 a o dvanáct měsíců později, to jsou dvě rozdílné kapely.“

Přes léto ve studiu Orm vznikají nahrávky pro dlouhohrající prvotinu Lucie, která – eponymně – vychází na podzim ve stotisícovém nákladu. A následovalo turné, velkolepé nejen na svou dobu. Celkem dvacet devět koncertů zajišťovaných čtyřicetičlenným štábem navštívilo na padesát tisíc lidí, provázela je nevídaná reklamní kampaň se vzducholodí, alegorickými vozy a speciálním číslem časopisu Reflex. Tehdejší atmosféru zachycuje film Lucie Tour '90 (David Ondříček, Martin Benc), na který ČST věnovala bezmála půl milionu korun.

Intenzivní koncertování pokračovalo i v dalším roce a Lucie poprvé vyprodala Lucernu. Následovala nabitá Sportovní hala na koncertě Michaela Kocába Adieu, S. A.! k příležitosti odchodu posledního vojáka sovětské armády, kde Koller hraje i s Pražským výběrem a doprovází Franka Zappu.

V té době se ovšem stále více projevují důsledky permanentního vypětí posledních měsíců: vztahy v kapele začínají skřípat. Úplná pohoda nepanuje ani při natáčení druhého alba Lucie In The Sky. Klip k písni Černí andělé v režii Vladimíra Michálka tehdejší televizní publikum šokuje. Kritika však desku přijímá spíše vlažně, nedosahuje prý úrovně debutu. Titulu se přesto prodalo přes 140 000 výlisků a napřesrok si Lucie odnesla pět výročních hudebních cen, rozdávaných tehdy poprvé.

Turné In The Sky se však už nese ve znamení blížícího se rozpadu. „Prakticky po celou dobu jsme byli čtyři kohouti na jednom smetišti,“ hodnotí Robert Kodym. „Tak se stávalo, že občas někomu došly všecky argumenty a zbýval jen ten poslední: ‚Seru na to, odcházím!‘“ David Koller nějakou takovou větu od všech tří ostatních členů vyslechl během jediného dne a litoval, že coby vedoucí už nemá, komu by ji řekl on; řekl ji tedy sám sobě. Lucie se rozpadla. Hudebníci se rozhodli odehrát nasmlouvaná vystoupení; nakonec ještě přidali rozlučkovou show 28. 4. 1992 v Lucerně, jejíž záznam vyšel na dvojalbu Lucie Live.

Dvojice Kodym + P. B. CH. poté naplno obnovila původně jednorázový projekt Wanastowi Vjecy, který debutoval albem Tak mi to teda nandey v září 1991, tedy ještě za éry Lucie. Koncem roku 1992 vychází další LP Lži, sex & prachy, kterého se nakonec prodalo přes 130 000 nosičů. Robert Kodym: „Netušili jsme, že by Lucie mohla ještě někdy fungovat... Rozhodli jsme se všechny své síly napřít směr Wanastowi vjecy.“

David Koller nejprve produkoval album začínající plzeňské skupiny Alice; poté se rozhodl sestavit kapelu z nových lidí pro svůj sólový projekt. Na jaře 1993 vychází jeho album následované koncertní šňůrou. „Nás všichni strašně dlouho považovali za studiovou kapelu, takže jsme si řekli, že uděláme pořádnou šňůru a všem ukážeme,“ vzpomíná dnes. Jako předkapelu si vybral později veleúspěšné Support Lesbiens. Projektu se jako host zúčastnil i Michal Dvořák, který se v té době plně věnoval reklamní a filmové hudbě.

A díky filmu nastal v historii Lucie další důležitý předěl: režisér Jan Svěrák obsadil Kollera s Kodymem do epizodních rolí indiána a kovboje ve snímku Akumulátor 1. Právě při jeho natáčení se začalo znovu mluvit o obnovení kapely. „Byla to především Davidova iniciativa, ale i mně to přišlo jako dobrý nápad. Najednou jsem měl pocit, že by to mohlo zase fungovat,“ přemítá Kodym.

Když se však na podzim sešli na první zkoušce, překvapil všechny P. B. CH. Oznámil totiž, že do obnovené Lucie nechce. „Prostě jsem měl pocit, že mi stačí hrát jen v jedné kapele a zvolil jsem Wanastowi vjecy,“ komentuje P. B. CH. své rozhodnutí. „Navíc jsem měl v šuplíku dost písní, které jsem chtěl natočit.“ Tak vzniká první a zatím jediný sólový počin P. B. CH., nazvaný prostě P. B. CH. (1993).

Torzo Lucie mezitím vyhlásilo konkurz na nového baskytaristu. Žádný ze zúčastněných však požadavky kapely úplně nesplňoval, počátkem roku 1994 nakonec padla volba na studiového, převážně jazzového muzikanta Marka „Martu“ Minárika (1971). „Marek předtím fungoval jako nájemný hráč a téhle chladné profesionality se nedokázal zbavit ani v Lucii. Na druhou stranu je mu to těžké vyčítat – kačery s námi na začátku netahal,“ tak dnes členové kapely charakterizují tehdejšího basáka, který jinak do sestavy zapadl velmi dobře.

Nahrávání další řadovky Černý kočky mokrý žáby (1994) poznamenaly i další obtíže. Michal Dvořák a David Koller tenkrát kromě Lucie pracovali ještě na filmové hudbě k Michálkově Americe, jejíž dokončování se kvůli finančním problémům značně posunulo. Pod asi nejtvrdší desku Lucie se producentsky podepsal Čechoameričan Ivan Kral; spolupráce zpočátku probíhala spíš korespondenčně, později kapelu překvapil svými požadavky na profesionální přístup k natáčení. „Je pravda, že hned na začátku něco o suchém studiu vykřikoval, ale poměrně brzy toho nechal,“ vzpomíná Koller. Kodym dodává: „Když jsem do studia přišel těsně před polednem, protože v noci jsem se tenkrát spíš bavil než spal, u dvou písní už byly kytarový party natočený. To mně vždycky pomohlo vystřízlivět.“

Lucie svou pozici lídra české scény nakonec potvrdila. Úspěchy u kritiků, ve čtenářských anketách, i při vyhlašování výročních cen, velkorysé koncertní turné... A také spolupráce s Lenkou Dusilovou. Pro tu byla koncertní šňůra obzvlášť vyčerpávající, když kromě Lucie zpívala i s předskakujícím Sluníčkem. „Celkem jsem během šňůry dostala asi jedenáct injekcí, aby se mi zase napnul hlas,“ kroutí hlavou. Hostování Lenky Dusilové přineslo kromě jiných věcí i další hudební plod, skupinu Pusa, v níž se po boku zpěvačky objevili David Koller a Marta Minárik.

Rok 1995 byl pro Lucii významný událostí, o které si většina světových kapel může jen nechat zdát: na vyprodaném (130 tisíc návštěvníků) Strahovském stadionu předskakovali samotným Rolling Stones.

V dalším roce přichází opět jistý útlum: Wanastowi vjecy vydávají album Andělé a podnikají s ním koncertní šňůru, David Koller se věnuje Puse a Michal Dvořák filmové hudbě. Lucie přemítá, co dál: uvažuje se o výběru největších hitů nebo o exportní desce v angličtině, až nakonec padá rozhodnutí oprášit některé starší, dříve nevydané nebo jinak aranžované skladby. Tak vzniká album Pohyby, na které kapela uzavřela smlouvu za „absolutně nejvyšší částku, jaká kdy byla kapele vyplacena“.

V roce 1997 vydávají Wanastowky titul 333 stříbrnejch stříkaček a Lucie na společné dovolené v Thajsku sbírá inspiraci k další tvorbě.

1998: deset let od prvního koncertu Lucie! Kromě výročního turné kapela fanouškům nadělila koncertní záznam na DVD a šedesátiminutový mystifikační film v režii Davida Síse Obrazohled aneb Daleká cesta. Lenka Dusilová sestavu opouští a na pódia se tak vrací jen původní čtveřice, bez obvyklých hostování. A na cestě už bylo další album: Větší než malé množství lásky, jehož název byl inspirován tehdy čerstvou protidrogovou novelou trestního zákoníku. Skladba Medvídek (a především její klip) ve své době vzbudil nemálo kontroverzí. A na koncertní turné se místo Marty Minárika, který dostal padáka, vydal opět P. B. CH.!

A dochází také na vydání dlouho očekávaného vydání greatest hits Lucie: pod názvem Vše nejlepší ´88-[99) přišla na pulty v roce 1999, odkud si ji odneslo 110 tisíc zákazníků. V tomtéž roce Lucie zvítězila v obnovené, prestižní anketě Český slavík.

Na prahu nového milénia Wanastowky vydávají další řadovku Hračky a Lucie v dubnu 2000 konečně uskutečnila dlouho odkládané koncertování na americké půdě. „Většina lidí, co tam žije, nejspíš není z dlouhého odloučení od domova tak úplně šťastná, takže když jim tam přijede zazpívat Český slavík a vítěz Mladé písně Gottwaldov, jsou z toho docela na větvi,“ zamýšlí se nad vystoupením pro chicagské krajany Robert Kodym.

Roku 2000 vyšlo album Slunečnice, následované obligátním turné po českých a moravských městech. Jako zatím poslední řadová deska spatřila v říjnu 2002 světlo světa Dobrá kočzka která nemlsá.

O měsíc později slavila Lucie úspěch svými dvěma koncerty. Koncert v bratislavském Národním divadle (10.11.2002) a koncert ve Státní opeře Praha (12.11.2002). O rok později vychází pražský koncert na 2cd s názvem Lucie v Opeře.

Na počátku roku 2004 si Lucie svůj symfonický koncert zopakovala, tentokrát v Obecním domě v Praze (27.1.2004). Zde navázali spolupráci s FOK. Ta pokračovala v červnu téhož roku, kdy s FOK vyjeli na turné. V té době vychází koncert ze Státní opery Praha na DVD.

Bandzone.cz Tip týdne

26. srpna 2013

Fanoušci: 1079

Spřízněné kapely: 1

Podobné kapely

Statistika profilu

Návštěv dnes
5
Návštěv celkem
52 556
Poslechnuto skladeb
30 312
Profil registrován
19.8.2013