S nápadem začít hrát přišel Varny s Lukášem. Kluci se uvelebili u Lukáše v garáži na habeši a snažili se hrát převzaté písničky např. od Nirvany. Lukáš sehnal přes
kamarádku kontakt na bubeníka Hanuše, domluvili se spolu na společném hraní, které Hanuš po neúspěchu z Vimperka velice rád uvítal. Kapelka se začínala pomaličku polehoučku formovat, ale chtělo to dalšího člena
kytaristu nebo basáka. Vše se začínalo ubýrat dobrým směrem s příchodem kytaristy Ondyho, kterému nabídl spolupráci s Varny. Už po první zkoušce s klukama řekl, že do toho s nimi půjde. To bylo Léta Páně roku 2005 někdy kolem
10. listopadu. Dny a týdny plynuly a kapelka se v tomto složení pomalu formovala. Kluci se začínali velebit na svých pozicích. Varny jako doprovodná kytara a hlavní zpěv, Ondru jsme „jmenovali“ sólovou kytarou a
zpěvem, Lukáš, zanícený kytarista, který se pro kapelu vzdal svých šesti strun a nahradil je silnějšími čtyřmi, měl na starosti basu a Hany bicí. Navíc Ondy přišel s prvními nápady a začalo se tvořit a zpívat. Zhruba po 3 měsících přibírají
zpěvačku Radku, která se s Ondym a Varnym zná a začíná zpívat některé songy. Po příchodu Radky se začala hudba skládat v menší míře pro ni, ale také dále pro kluky. Přišly první koncerty, zkušenosti, propadáky i úspěchy. Nyní kapelka
začala zkoušet ve starém studijním klubu na gymplu ve Strakonicích. Na začátku května roku 2007 však odchází Lukáš do své druhé kapely. A tak se s nimi domluvil týpek, co jim občas vybíral vstup na akcích. Ano ano,
Kubelák alias Dědek. Začal s klukama hrát, učit se jejich songy a nejen to. S jeho pomocí vyřadili „staré árie“. Začali hrát v nové sestavě nejen v blízkém okolí, ale mnohdy i za několika horami a řekami… Ale potom to
přišlo. Dědek přišel s tím že ho naše muzika nebere a že si pomalinku zakládá kapelku pro tvrdší styl. Za pár dní se ale na zkoušce objevila Betty, Ondyho sestřenka a Varnyho kamarádka. A tak se domluvili na spolupráci a Lost Line žije
dále znovu v plné sestavě a novým impulzem, který tato slečna s sebou přinesla...
