ROCK&POP: Justin Lavash křtil v KC Vltavská aneb Blues rock nejsou taneční
ROCK&POP:
Justin Lavash křtil v KC Vltavská aneb Blues rock nejsou taneční
2. 6. 2012 - V sále Elektra pražského KC Vltavská pokřtil ve středu 30. května svou novou desku kytarista a zpěvák Justin Lavash. A nebyl na to zdaleka sám. Přizval si několik zajímavých hostů.
Pokud si hudební fanoušek, který je zvyklý chodit na Vltavskou, vyrazil klasicky na muziku dolů do velkého sálu, byl možná poněkud zaskočen. Namísto nabroušených kytar se sálem nesl neméně nabroušený hlas tanečního mistra. Instruoval právě jemu
svěřené ovečky, jak se bez bázně a hany postavit tváří v tvář partnerce a valčíku. Několik fotografů začalo zmateně fotit. Teprve vzdálené tóny blues folk rocku přivedly bloudící na správnou adresu. Sál Elektra je prostě kousek vedle a musí se tam
vejít jinudy.
Česko americké trio Lo Dost si splnilo úlohu předkapely více než dobře. Hlavním poznávacím znamením souboru byl především výrazný, místy vypjatý vokál a expresivní přednes. Ten měl na starosti zejména Ian Kelosky (mimochodem, též producent
nejnovějšího Justinova alba 25 Years, o kterém bude ještě řeč). Hudebně Lo Dost vycházeli z pomyslného dialogu ozvučené akustické kytary Iana a elektrické kytary jeho pódiového kolegy. Ta chvílemi jen dokreslovala atmosféru, jindy převzala
iniciativu a vyhrávkou posunula skladbu dál. Příjemný úvod.
Čas se nachýlil k nástupu hlavního aktéra večera. Justin Lavash zvolil růžovou košili a světlý oblek. Zajímavý kontrast. Oblekem jako dandy ze žurnálu, účesem a strništěm pak jako hrdina ošlehaný stovkami kavárenských a barových větráků. Skvěle
ho doplňovala i temná opona plná blyštivých hvězd. Zpočátku byli na scéně pouze Justin a bubeník David Landštof. Poté se začali objevovat první hosté. Třeba Ian Kelosky, Beata Hlavenková, ale největší aplaus bezpochyby sklidila Lenka Dusilová. Justin hrál
písně z nového alba, které se křtilo (titulní 25 Years nebo jako předkrm na SoundCloudu zveřejněná Get Out Get Over), s Beatou Hlavenkovou za klavírem vylovil ale třeba i starší song Strange Blues a jak už to bývá, sál
se dočkal novějších i starších skladeb. Před vlastním křtem se ještě na scéně objevil spřátelený smíšený sbor a vše doplnil back vokály. Pak už přišlo k obligátnímu oblití nového CD a konec základního setu akcentoval další z hostů, Mike
Kyselka.
Vše šlapalo jak na drátkách a diváci se dočkali i přídavku. Lidé, kteří si přišli posedět k prostřeným stolkům intimně osvětleným hořící svíčkou rozhodně nelitovali.