Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

Introspekce punk-alternative / Praha

„Tancuj!“

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

  • Intro- Ve verzi dva nula (2017) 28 ×
  • Disoc- Ve verzi dva nula (2017) 32 ×
  • Lepivá- Ve verzi dva nula (2017) 28 ×
  • Čtverec- Ve verzi dva nula (2017) 22 ×
  • Mučinol- Ve verzi dva nula (2017) 26 ×
  • Tečky- Ve verzi dva nula (2017) 19 ×
  • Glutamát- Ve verzi dva nula (2017) 20 ×
  • Puchýřky- Ve verzi dva nula (2017) 16 ×
  • Pruhy- Ve verzi dva nula (2017) 16 ×
  • Kurz žraní červů- Ve verzi dva nula (2017) 45 ×
  • Satelit- Ve verzi dva nula (2017) 22 ×
  • Slaďárna- Gymnasium EP (2016) 282 ×
  • Disko- Gymnasium EP (2016) 215 ×
  • Holka- Gymnasium EP (2016) 162 ×
  • Track 00- Euridiké (2015) 304 ×
  • Track 01- Euridiké (2015) 254 ×
  • ---- Euridiké (2015) 111 ×
  • Track 02- Euridiké (2015) 145 ×
  • ---- Euridiké (2015) 59 ×
  • Track 03- Euridiké (2015) 86 ×
  • ---- Euridiké (2015) 34 ×
  • Track 04- Euridiké (2015) 67 ×
  • Track 05- Euridiké (2015) 52 ×
  • ---- Euridiké (2015) 29 ×
  • Track 06- Euridiké (2015) 44 ×
  • ---- Euridiké (2015) 26 ×
  • Track 07- Euridiké (2015) 36 ×
  • ---- Euridiké (2015) 24 ×
  • Track 08- Euridiké (2015) 38 ×
  • Track 09- Euridiké (2015) 40 ×

Text skladby Track 02


z alba Euridiké

Autor hudby: Alferi, Podgorný
Autor textu: Münich

Nad mořem se nese
žalostná zpráva,
v údolích doznívá.

Ozvěna truchlí
nad vyprahlou zemí
a v slzách ji zalévá.

V olivovém háji
ztichl ptačí křik
i skřípavý nářek vraní.

Tři hořká slova
nese v ladných skocích
stádo popelavých laní.

Bakchantky zabily Orfea!
Bakchantky zabily Orfea!
Bakchantky zabily Orfea!
Bakchantky zabily Orfea!

V náručí mi zhasla
jedna z modrých hvězd,
v rukou mi zemřela dívka.

Branou smrti prošla
tou nejkratší z cest.
K Hádu kráčí Euridika.

Ty jsi jedna z mála
a já jeden z mnoha,
který na kolena padá.

V podsvětí žebrák,
mlčícího boha
o milost pro mrtvou žádá.

Můžeš se navrátit do světla,
s Cháronem překonat věčný proud.
Jsi volná, jen já jsem zavázán
a nesmím se za tebou ohlédnout.

Jsi za mnou Euridiké?

Neslyším tvůj hlas.

Necítím tvůj dech.

Nedržím tvou ruku.

Jsi za mnou Euridiké?!

Euridiké!

V dálce se již mihotá světlo
a zničený Orfeus...
Se jedinkrát otáčí.
Rty stažené zoufalstvím,
zarudlé oči šeptají:
„Odpusť...“

Zazáří jediná slza.
„Vždycky jsem byla s tebou.“
Vztahuje přízračné prsty
a Orfea na tváři zebou.
Mezi své je chce chytit
a volá ji v bezmocném křiku.
Stíny je od sebe táhnou
a odnáší si Euridiku.

Sbohem...

Na povrch se vrátil
vyčerpaný tvor,
odděný v lidskou kůži.

V podsvětí nechal
svou životní lásku
a spolu s ní ztrápenou duši.

Po světě táhl,
hledal rychlou smrt,
jedinou cestu zpátky,

až konečně zemřel,
rukou divých žen,
narazil na bakchantky.

Bakchantky zabily Orfea!
Bakchantky zabily Orfea!
Bakchantky spasily Orfea!
Bakchantky spasily Orfea!