Poslední dobou si nepřipadám vůbec normální, ba naopak. Ale naštěstí se to krásně prolíná s obrovskou radostí ze života, i když si občas vážně připadám jak blázen a mé okolí jen nevěřícně kroutí hlavou, jak se zničehonic můžu rozbrečet smíchy..a opakovaně. Tak jsem tak hledala příčinu a nakonec ji asi přeci jen našla. Moje čim dál veselejší nálada jde totiž ruku v ruce s navštěvovánim vašich koncertů a samozřejmě s jejich poněkud vyšší koncentrací v poslední době se zkrátka moje závislost na vás na mě nějak musela podepsat. A za to vám strašně moc děkuju. A taky za příjemně strávený večery ve Varech, bylo to fajn. No už se na vás těšim v pátek, ale slibuju, že pak ode mě budete mít na měsíc pokoj a já to budu brát aspoň jako odvykací kúru:D (Snažila jsem se to říct stručně, ale někdy pár slov prostě nestačí.)