Současní členové:
Martin - Kytara
Sváťa - Kytara, Hammondovy varhany, elektrická piána různých druhů, skládání bicích partů (nejen) pro počítač
Počítač - Bicí
David - Zpěv, kytara
Pavel - Baskytara
Bývalí členové, občasní členové a další zásadní lidé:
Erik - Bicí
Louis - Bicí
Některé doprovodné kytarové party Flaming Wheel nahrál Jimmy Page a skladba Mushy Vision je odpočítána Ericem Singerem. Některé basové party byly vytvořeny ve spolupráci s Tonym Levinem, ačkoliv při tom fyzicky nebyl přítomen.
Jsme hard rock/blues/funk-rocková kapela z Prahy.
Historie naší kapely se začala psát v květnu roku 2008, kdy se poprvé setkal Martin se Sváťou, který měl původně zastávat post baskytary.
Na stromovkových seancích se začal vytvářet prvotní materiál. Po několika měsících Sváťa přesedlal ke kytaře a zkoušky se přestěhovaly k Martinovi domů. Čas letěl a zatímco se kytaristé snažili rozšiřovat repertoár, začali pociťovat absenci dalších členů.
K rozšíření sestavy došlo až 20. března roku 2009, kdy se jim přihlásil Erik. Byl zajisté dobrým přínosem, neboť donutil původní členy k aktivitě. První zkoušky se odehrávaly ve zkušebnách klubu Matrix, než Erik našel vynikající zkušebnu Na Popelce, kde pořádáme naše pravidelné i nepravidelné zkoušky. Toto místo má na nás magicky pozitivní vliv, neboť se nám zde dostává výborné inspirace.
Dne 10. 7. 2009 poprvé proběhla zkouška s naším zbrusu novým zpěvákem Davidem.
Zkouškou v pátek 11.9.2009, kdy s námi poprvé hrál baskytarista Pavel, nastala pro naši kapelu nová éra, neboť od té noby již hrajem jako ucelené seskupení.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
23. 1. 2012
Tato nová éra byla jednak plná radosti z toho, že už "fakt hrajem", ale taky se v ní postupně nacházelo zklamání z toho, kolik chyb v tom ještě děláme a jak hodně velkou cestu před sebou vlastně máme, aby to prostě za něco stálo. Vrcholem pocitů zklamání, hraničících snad až s frustrací byla soutěž Skutečná Liga, na které jsme ve druhém roce své kapelní existence dosáhli posledního místa, se ziskem 5, 5 bodu. Názory lidí kolem Flaming Wheel byly různé, ve spektru od jednoho extrému ke druhému bylo výše přece jen tvrzení, že až tak ostré hodnocení jsme si přece jen nezasloužili. Nicméně, první a poslední místo je nejvíce vidět, a tak šlo o jistou reklamu....
V době následujícího roku po této události nám podstatně klesl entuziasmus a morálka a probírali jsme se z toho celkem dlouho. Nebyli jsme schopní dát pořádně dohromady nové skladby a tak...takže rada - pokud, člověče chceš jít s kapelou na Skutečnou Ligu, zkus se na to napřed vnitřně vysadit...a nebo jdi na jinou soutěž :)
Vyměnili jsme zkušebnu za levnější a méně promrzlou. Na "Na Popelku" hlavně Pavel a Sváťa vzpomínají tak trochu se slzou v oku...nicméně, rozhýbat tam v zimě prsty na něco složitějšího, než "punk" vážně moc nešlo. Nemáme už přírodu kolem zkušebny, ale bývalou fabriku plnou najrůznějších dílniček...okolí vizuálně trochu až s reminiscencí na elektrárnu Battersea z obalu desky Animals od Pink Floyd. Inu - Palmovka a Invalidovna má jiný druh krásy...jen to člověk musí umět vidět.
Další změnou byl odchod bubeníka Erika. Stali jsme se více komorní záležitostí a živé bicí pro nás teď jsou spíše otázkou něčího hostování. V té souvislosti je nutné zmínit našeho kamaráda Louise, skvělého jazz-rockového bubeníka, se kterým si občas zahrajeme a s nímž jsme dříve absolvovali v Erikově nepřítomnosti (se schválením :) jeden koncert - bohužel to bylo v dekadentním klubu "Kostel" (dnes tuším "Venue"), kde DJ nechtěl nechat příliš času pro někoho jiného než sebe a své kámoše a kde jsme zahráli asi 3 písně...to si pak člověk nepřipadá hezky, když na to dny trénuje a celé odpoledne tam vozí věci a ono pak tohle. Je to ale určitě cenná zkušenost, na co si dávat pozor a do jakých koncertů nejít. Zároveň času s Louisem a se sebou navzájem, nejen kolem zmíněné akce, prostě nemůžeme litovat, protože to bylo (a bývá) fajn hraní a paření. Ale zpět k současnosti - automatický (nasamplovaný) bubeník, Sváťova skvělá práce - je pro nás docela dobrou školou, jak se rytmicky držet bicích i sebe navzájem. Zároveň se také zkušebna v podstatě přesunula k Pavlovi domů, a teplo, čaj, obědy a menší rachot nám zřejmě svědčí, protože nyní už zase konstruktivně pracujeme na nových věcech a řešíme různé ty kapelní věci, které se prostě řešit mají a které jsme dříve asi tolik neřešili. Už zase žijeme! Dneska je 23. ledna 2012 a Flaming Wheel si po skvělém koncertu v K4 (moc děkujem všem, kdo jste si s náma zapařili, byli jste skvělí!) zase uvědomuje, že Flaming Wheel už se točí dál - ano, a nutno říci - Bohudík! :)
