Moje reportáž ze skandálního průběhu soutěže Wacken Metal Battle
28.02.2010
Wacken Metal Battle (Semifinále), Melodka - Brno, 24. únor 2010
Tento večer, který měl vybrat tu nejlepší z moravských kapel a poslat ji do pražského finálového kola do souboje proti svým kolegům z Čech a následně třeba i do světového finále na mamutím německém metalovém festivalu Wacken Open Air, skončil do očí
bijícím "vítězstvím" kapely Venefica a popravdě, už celý průběh večera nasvědčoval lidem, co umí číst mezi řádky, mnohé. Tohle pravda nebude tradiční report a kromě hudebních výkonů všech zúčastněných se zde lehce investigativním způsobem zmíním i o
některých tuze zajímavých okolnostech provázejících asi nejen toto moravské semifinálové kolo.
Při příchodu do klubu vypadalo po organizační stránce vše zvládnuto a i lidí bylo na středu docela hodně. Už před setem šumperských Dying Passion ale vzniklo první faux pas, kdy se nachystaná a nazvučená kapela několikrát ptala pořadatelů, jestli bude
před hraním následovat nějaký úvodní proslov, aby se ji dostalo nulové reakce a po skoro minutě trapného ticha nesmělé začala. Jejich set byl poměrně povedený a kapela podala sympatický výkon. Vyzdvihnout musím zpěvačkou ZuZu, která to rozhodně má v
hrdle, naopak nový kytarista, který si neodpustil hned několik zbytečně klišovitých metalových póz, z uměleckého dojmu celku trochu ubíral. Hudebně se jejich tvorba pohybuje v oblasti doom metalu střihu holandských The Gathering (ostatně, ne nadarmo jim
teď v Praze dělali předkapelu), což je žánr, který mě zrovna moc nebere a jejich set jsem přiznám se nedokoukal až do konce, protože mě prostě nebavil. Chyba je ale v tomto případě jen a jen na mém přijímači a objektivně skupině není moc co vytknout -
statičtější projev kapely i jejich fans pod pódiem jsou ukazatele patřící k nepsaným pravidlům danému žánru.
Že se nějak extra nebude dodržovat limit 15 minut na zvukovku a 40 minut na vystoupení už začínalo být jasné, a byl to jen další důkaz toho, že se to dneska moc hrotit nebude. Následovalo vystoupení ze všech možných i nemožných stran chválené olomoucké
skvadry Venefica. Hned zkraje setu bylo jasné, že pánové se svých nástrojů umí chopit a že instrumentálně jsou na tom víc než dobře. Na to se ale chce zvolat legendární Donutilovu hlášku z filmu "Pelíšky": "A komu tím prospějete?!". Kromě
instrumentálního umu mi totiž v hlavě zůstala jen výrazová sterilita a akademická nuda. Chlapi si sebou do Brna přivezli nástroje, ale pocity a emoce asi nechali doma. A když pak frontman začal roztleskávat dav jako na stadionu, bylo vymalováno. Dying
Passion sice žánrově nejsou mým šálkem čaje, ale za jejich výkon ten večer bych jim postup upřímně přál mnohem víc. Už to vidím tak, že místo abychom do Německa poslali originální a svojskou kapelu jako hrdého reprezentanta kreativního českého
muzikantství, pošleme tam kapelu, která zní jako tucty formací právě od našich západních sousedů a kteří tak zcela jistě v této konkurenci domácích favoritů zapadnout. Leda že by určité prsty byly delší než se zdají a sahali až za naše západní
hranice...
Jako poslední vystoupila z celé semifinálové devítky asi jediná kapela, která by mohla způsobit svou originalitou a pódiovou prezentací na mezinárodní scéně slušný průvan. Set Crashpoint se nesl téměř celý v duchu luxusního posledního zářezu "Millions Of
Figurines" a kluci neponechali nic náhodě, takže ač zkrácené soutěžní vystoupení, nebylo ochuzeno o působivé videoprojekce v duchu jedinečných Tool, jejichž odkaz je v tvorbě Crashpoint patrný a kapelu tak po umělecké stránce výrazně vyzdvihuje nad zbytek
české crossoverové špičky. Škoda jen absence hráče na djembe buben. Zatímco na Venericu metloši jenom stereotypně třepali svými nemytými kšticemi, na Crashpoint se pařilo daleko organičtěji a živelněji. Vrcholem v tomto ohledu byl menší circle pit v půli
skladby "Singularis". V rámci možností daných půlkou pracovního týdne, pokročilé večerní hodině a především osazenstvem Melodky, kde 2/3 publika tvořili vlasatí metalisté v kožených křivácích, v těžkých botách a s okovanýma ušima, to byl slušný kotel, i
když se to samozřejmě s vlastním koncertem o víkendech srovnávat nedá. Že tahle soutěž stejně jako drtivá většina ostatních bude o známostech, Crashpoint zřejmě tušili a tak se jejich set nesl ve velmi uvolněné atmosféře. Dobře naladěný zpěvák Hanzi hned
několikrát vtipně glosoval průběh večera, například když vyzýval porotu, aby se teda přišla ukázat, jestli tady vůbec je, že by ji aspoň jednou za večer rádi viděli, když už o tom všem rozhoduje. Je sice pravda, že chlapci trošku pokouřili před svým
setem, ale na samotný výkon to nemělo žádný vliv. Potom ale nelze než žasnout na informací, kterou jsem se dozvěděl, že členové poroty nemají rádi kapely, které "hulí" a že by to na rozhodování "mohlo" mít vliv.
A tím se dostáváme k předposlednímu odstavci, kde už budu věci nazývat pravými jmény. Když se oprostíte od pachutě některých "vazeb" a opravdu
byste brali porotu toho večera jako objektivní, tak i samotné "porotcování" muselo v některých vzbuzovat pláč. Například v mezinárodní soutěži International Live Award, které jsem se zúčastnil v roce 2008, porota opravdu pečlivě sleduje všechny
vystupující, dělá si poznámky a hodnotí různá kritéria. Středeční porota se ale za celou dobu koncertu neodlepila od barového stolečku na druhé straně klubu než je koncertní sál, takže jistě mohla erudovaně zhodnotit všechny kapely... Kdosi se ptal, kde
je porota, no dostalo se mu odpovědi, že na webu a něco na tom asi bude - na webu soutěže je určitě, ale na Melodku se toho večera asi nedostavila (a kde byl avizovaný Marthus, bubeník Cradle Of Filth?). Navíc "odborná" porota složená z už od pohledu
zajímavých lidí v křivácích s řetězy v jednom kuse panákujících na baru serióznosti soutěže moc nepřidala. Výsledky a postupujícího vyhlásila organizátorka soutěže ze stage ani ne po minutě od posledních tónů Crashpoint, kdy muzikanti ještě ani neslezli z
pódia. Taky zajímavé. Tolik tedy k "fungování" poroty a nyní něco k jejímu složení. Zas až tak do očí bijící, aby manažerka kapely Venefica a zároveň organizátorka soutěže (soutěž spadá pod Basinfirefest, kde má PR a další věci na starosti hádejte kdo?)
ještě seděla v samotné porotě to nebylo, ale svoje lidi tam měla určitě. A aby to nebylo až tak nápadné, dosadili tam senilního taťku Big Bosse z Root, který se v prostorách Melodky zmateně potácel jako starý alkoholik, takže taky určitě měl co říct k
výkonům všech zúčastněných. No abych to neprotahoval, jsem ale stejně překvapen, jak transparentní to všechno je a nikdo ani nemá snahu to nějak maskovat různými tahy - evidentně mají tihle lidi fanoušky i ostatní kapely úplně v p... Celé je to partička
lidí kolem zmíněného Basinfirefestu (na jehož webu měla mimochodem od začátku roku probíhat další soutěž pro kapely, no zatím se tam nic neděje...) a kapely Arakain. První vítěz pražského semifinále – kapela Dymytry, ve které čistou náhodou hraje syn
kytaristy Arakainu Jiřího Urbana. Vítěz moravského semifinále – Venefica s manažerskou fungující v organizaci soutěže a festivalu. Venefica má za sebou celé turné hádejte s kterou kapelou, které organizoval hádejte kdo...
No, finále WMB bude evidentně "rodinnou" záležitostí (pardon, ona tam bude ještě jedna kapela vzešlá ze třetího semifinále. A že by to byla NÁHODOU kapela Evarest, které dělá manažerku jistá Karla Černá, mimo pozice šéfredaktorky časopisu HardRocker -
navíc jeden z mediálních partnerů soutěže - i ČLENKA POROTY !!!) ve stylu "já na bráchu, brácha na mě", kde se zákulisní domluvou pořeší, které že kapele se to vítězství bude víc hodit, no však ta druhá zase pro změnu může vyhrát jinou soutěž, kterou si
později zorganizujeme ne? Crashpoint ani Dying Passion prostě neměli šanci už v době, kdy (samozřejmě navíc bez nároku na cestovné) vyjížděli ve středu ze svých zkušeben směr Brno, zatímco metalové vidláctví (tzv. "agro") a zákulisní domluvy slaví triumf.
Tak takhle to milý čtenáři chodí v tuzemských vyhledávacích soutěžích, kde rozhoduje porota, v případě diváckého hlasování asi taky víme jak to chodí. Já osobně jsem středečním děním na Melodce natolik znechucen, že mít kapelu a nechtíc přijít o iluze a
chuť do hraní, do žádné podobné soutěže bych ji nepřihlásil. A vy byste možná taky neměli...
Více na www.musiczone.cz
