..Sám nápis jako by říkal: O tom se přece napsat musí :) Takže...na úvod je třeba říci, že na LB jsem se těšila opravdu jako "babka na důchod". A jednou větou - nezklamali. Cesta proběhla v pohodě, řídil sice rychlej Laďa, ale jel celkem pomalu:) Po menším bloudění v hlavním městě jsme přece jen dorazili k cíli a vyvstala před námi krásná O2 aréna. Bylo sice trošku podezřelé, že hodinu před začátkem není kolem ani noha, avšak nevěnovali jsme tomu přílišnou pozornost, zaparkovali jsme na téměř prázdném parkovišti a odebrali jsme se do restaurace naplnit tři hladové žaludky.

Jestli jsem se domnívala, že kolem osmé bude před halou narváno, mýlila jsem se. Před 4 lety jsem tu totiž byla na R.E.M., kde jsme mrzli už 4 hodiny předem v obří frontě. Bylo to trochu zvláštní. Později se situace zlapšila, lidí bylo celkem dost, avšak fronty opravdu žádné. Když sme dorazili na naše místa (stání u pódia), nestačila jsem se divit. Pódium posunuto v půlce haly, tribuny poloprázdné, prostor na stání nebyl moc velký.. Kluci to shrnuli slovem: "provar". Nojo, bizkiti už jsou starší pánové a tento styl hudby nemá tolik příznivců jako nějaký teplý rock, říkala jsem si. Skoro mi jich bylo až líto. Ale opět - situace se zlepšila úderem osmé, tribuny se celkem zaplnily a představení mohlo začít. A začalo. Což mě zase překvapilo, začínali fakt skoro na čas, bez předkapely. Stáli jsme opravdu blízko a nálada byla parádní :) Celá show trvala asi 1,5 hodiny, songy byly prokládány výplody DJe (mimochodem moc dobrými). Fred řádil skoro jako za mlada, Wes byl nádherně(!) namalován, Pája se ho bál :D. Po hudební stránce výkon opravdu dobrej, i show byla skvělá. Fred měl dokonce kšilt dopředu :D Můžu říct, že všechny naše nej songy zahráli, dokonce i Nookie, což jsem moc nečekala, takže supr. Jediné co bych vytkla, byl trochu zkažený zpěv v mém oblíbeném Rollinu. Fred to zkrátka moc nedával. Pak také stojí za zmínku ono zákeřné chechtání před přídavkem. Chlapci z ničeho nic odešli, nechali se vytleskávat, do cehož pustili smích typu "Úkol je jasný, přinést do pekla Dorotu Máchalovou", a nechali ho puštěný pekelně dlouho. Ze začátku mi to přišlo fakt vtipný, ovšem lidi řvali o nějakou tu píseň navíc a stále se nic nedělo. Pojala jsem až podezření, jestli se snad některému umělci neudělalo nevolno či co. Chechtání neustávalo. Nebo jakoby snad chtěli říct: Sme přece hvězdy, musíte víc řvát, pak možná přijdem:) A jak že to dopadlo? No přišli, samozřejmě. A zas to rozbalili, jako to umí málokdo:) Ke konci jsem se sama odvážně prodrala skrz pogo skoro až úplně k pódiu, chtěla sem trsátko nebo nějakou takovou pičovinu. Pájovi zas přistála palička na noze, ale byl zaměstnán asi nějakým voláním Cibulovi, takže ostrouhal:) No abych to shrnula - byla to pecka :) Přídavek číslo 2 se už nekonal, ale odcházeli jsme naprosto nadšení. Cestou O2 arénou potkal Pavel milion známých z různých kapel republiky (vtipné jak se všichni sjeli), tak se zas chvíli čekalo. Laďovi patří velké díky, ptž cesta domů taky v klidu, celou sem ji prospala (s otevřenou pusou, předpokládám). Zkrátka - Vy co jste tam nebyli, litujte!!! :)