Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

serba Muž, 49 let / Mělník

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

Playlist je prázdný :(

Fanoušek serba si do osobního playlistu zatím nepřidal žádné skladby.

Blog

SERBA/MUSIC

Upraveno:

Youtube Video 9uNfSSIcOwoYoutube Video 9uNfSSIcOwo

My Chart:
http://www.serbachart.xf.cz/

My Chart

My Blog:
http://serbamusic.blogspot.com/

Facebook:

http://www.facebook.com/pages/Serbachart/150600261629131?ref=sgm

Singl týdne (indiemusic):
http://www.indie-music.cz/category/singltydne/

Clubchart Top 40:

http://www.multiweb.cz/clubchart/ 

 Bio:

Mé úplné začátky setkávání s hudbou spadají někam do roku 1975, když jsem začal vnímat a poslouchat desky svých rodičů (Karel Gott, Greenhors) - to mi bylo 7 let. Postupně jsem začal poznávat a poslouchat, především díky rádia a TV také zahraniční interprety, zpívající v angličtině. První skupina, do které jsem se zamiloval byla Švédská ABBA a musím napsat, že jí mám v srdci dodnes. Jednu dobu mě pro svou melodičnost učarovala také parta Boney M. Zásadní zlom začal někdy kolem roku 1979 - 1980, když jsem začal objevovat laděním rádia na středních vlnách, že existuje mnoho dalších interpretů a to hlavně díky legendárnímu radiu Luxembourg. Rádio se začíná stávat mým velkým přítelem a koníčkem, zvláště když v komunistickém Československu je stále tzv. západní muzika opojímena a dokonce některá i zakázána! Setkávám se díky čenžováním kazet kamarádů na základní škole také ke tvrdší hudbě (AC/DC, Judas Priest, Kiss, Black Sabbath, Visací Zámek...).Baví mě poslouchat pravidelné večerní hudební novinky a hitparády na laksiku a hned vedle taky na SR 1. Dokonce objevuji, že na stanici Vltava (VKV) je jakýsi pořad Rytmus, kde každé pondělí hrají dva pánové Skalka + Jakoubek novinky, sice stojí za něco tak 1-2 skladby, ale lepší než nic a je to hlavně v celkem dobré kvalitě, dále každej pátek narážím na pořad Větrník, kde hrají dokonce celá alba, vzpomínám třeba na Human League či Eurythmics, kde si vzal slovo Jaromír Tůma. Nesmím zapomenout taky na koncert kapely Abraxas v Lucerně, myslím někdy roce 1981, kde jsem zahlédl taky naživo v publiku poprvé punkáči. V tomto roce 1981 si začínám psát Uk + Us hitparády do sešitu, je to ovšem hroznej guláš, půlku ani nevím, jak se přesně píše. Napadne mě taky, že bych si mohl vlastně začít psát i svou soukromou hitparádu! - a to se taky stane, ze začátku nemám ještě vlastní koncept, takže vyznat se v tom, je celkem těžký...V roce 1982 ovšem začínám vytvářet každé pondělí svou Top 20 singlů a jednou za čas i desky. Mou další oblíbenou stanicí je také na KV vysílání BBC v češtině a to pořady českého emigranta, který se jmenuje John Kelway (Pavel Rohan). Před ním to prý dělal hudební skladatel Karel Janovický (Půlhodinka Jacka Allena). John hrál převážně rockovější muziku a pamatuju i na jeho páteční čtvthodinky, hlavně na seriál o punku, jinak vysílal půlhodinku odpoledne každou neděli. Začínám tak poslouchat mnoho žánrů od diska, rocku až po new wave. Zvláště new wave a new romance kapely mě začínaj hodně zajímat a taky synth pop (Soft Cell, Depeche Mode, O.M.D...)  v Německu se rodící neue deutche welle a třeba kvalitní popík od Tears for Fears. Holka, která si říká Kim Wilde se stává mojí láskou - všechny její první tři singly mě hodně bavěj, dál mě berou třeba A Flock Of Seagulls, Altered Images nebo  Adam and the Ants... Co mi nejvíc, ale vadí je, že nevím jak se ta kapela či skladba píše, naštestí mám možnost zapůjčování časopisů Popcorn či Bravo, který se fakt v tý době těžko scháněli a dalo se tam toho hodně vyčíst. Nebudu jsem psát všechny kapely, který mě ovlivnili (mé Best Of najdete v mé chart) je jich fakt spousta, ale druhou zásadní se stávají Depeche Mode! Od roku 1983 (15let) začínám jezdit pravidelně na diskotéky na Kokořín, začínám mít docela slušnej přehled co vychází za novinky jak z diska či popu, tak i z new wave, mám možnost různejch singlovejch novejch kompilaček, který si nahrávám na kazety. Kámoš si kupuje kazetový magnetofon, kde se dají chytit na VKV stanice jako Bayern nebo Rias - !bomba! - nahráváme jak blázni nový singly. Zpět ovšem k depešákům, po těch singlovkách z roku 81-82 začínají bejt stále víc populárnější, hlavně v roce 83-84, scháním jejich nahrávky a celý desky, to se mi podaří a jsem Depešák - černý hadry, účesy atd. Jsme celá parta a dáváme to značně najevo, třeba v období na Kokoříně roku 85-87 - naší hymnou se stává Shake the Disease. Začínám taky jezdit na burzy do Prahy, kde se dají sehnat nedostupný desky a výběry na kazetách. Musím se ovšem vrátit do roku 1983, kdy jsem slyšel v rádiu hodně podobnou skladbu od New Order - Blue Monday (jo jo pecka!) pak zjištuji, že se jmenují The Cure a ta skladba je Walk, jinak tuhle partu v rádiích nikdy moc nehráli, bohužel jsem neměl možnost do té doby poslouchat nějaké alternativní rádio. Ovšem pár skladeb jsem přece jen zaslechl, začínají mě nějak k sobě přitahovat - zvláště zpěv Roberta. Jsem rozhodnut jet na burzu a zkusit je sehnat, nakonec zakupuji jejich živák na vinylu Live Concert - ze začátku jsem mírně zklamán, ale postupně se do nich zamiluji - zásadní kapela č.3! V roce 1987 v září bohužel musím na vojnu na dlouhé dva roky, takže svou chart přerušuji. Tam sice muziku poslouchám taky, především z kazet, rádia a televize PL, kde občas zazní nějaké ty nové klipy. Ještě musím podotkout, že před vojnou jsem stále víc a víc začal čuchat k alternativnější kytarové muzice a začal mě přitahovat taky punk. V tomto ranku hudby jsem ovšem přehled o novinkách neměl, jelikož bylo fakt těžký se k nim dostat, ale nějaký jsem přece jen pochytil (JAMC, Smiths, label 4AD...). Po vojně v září 1989 a následně zásadní listopad a hlavně častější chlastání s kamárády ve mě zanechalo dojem, že na tu hitparádu zatím seru... Začínám hodně poslouchat punk a vyhledávat kapely, který jsem dříve sice samozřejmě znal (Sex Pistols, Clash, Ramones...), ale nějak jsem v tý době k nim zas tak nepřičuchl a taky je tenkrát sehnat! V naší zemi díky převratu se to záčíná fakt hejbat a na hudebním poli žít, vzniká mnoho punkových domácích kapel a my chlastáme a chlastáme, ale né zas každej den, většinou jen pátek a sobota a v neděli srovnávačka no...to ovšem neznamená, že bych poslouchal jen punk, poslouchám pravidelné pořady Ivana Cafourka o nezávislé scéně, která mě začíná bavit víc a víc! Začínám schánět plno kapel z týhle scény (alba, výběry). Poznávám tak mnoho výborných kapel (Wedding Present, My Bloody Valentine, Stone Roses...) a je tu hlavně jedna, kterou poznávám později dopodrobna - jsou to Jesus and Mary Chain! - zásadní kapela č.4! Ještě před tím, ale přišel koncert v roce 1990 kapely The Cure a já tam samozřejmě nesmím chybět! - zážitek na celý život. Po revoluci jsem vůbec navštívil spousta skvělejch koncertů (Sonic Youth, Pavement, Stereolab, JAMC, Adorable, Naked Souls, Young Gods...). Někdy v roce 1991 začínám přemýšlet, že bych obnovil psaní hitparády, jelikož tyhle kytarovky znamenaj pro mě fakt hodně. Musím také napsat, že od roku 1981 jsem pravidelně měl možnost měsíčníku Melodie, na kterej jsem se těšil jak malej kluk, sice tam bylo ze 70% hovno (páni soudruzi), ale nadruhou stranu z těch 30% si tam člověk něco našel,mě nejvíce bavili hitparády a profil nějaký tý kapely ze západu (dneska se tomu musím fakt smát,ale bylo to u nás opravdu špatný). Po Melodii jsem začal odbírat Rock a Pop - tak to bylo už jiný kafe! Dozvídám se, že na kolejích na Strahově se dá chytit jakési pirátské rádio Stalin, ovšem na Mělníku ho nechytím na svém novém dvojčeti kazetáku přivezeném ze supermarketu z Mnichova. Moc dlouho to ovšem netrvalo, jelikož přejmenování na Radio Ultra již zachytím, hrajou tam sice spíš rockový fláky, ale to se brzo změní názvem Radio 1! Rok 1992 a já obnovuji svou Chart! - píši znovu každé pondělí svou Top Twenty. Na R1 si oblíbím zejména dj Mirka Šulce, kterej se s tím nesere a hustí do nás kytarovky, začínám jezdit na jeho diskotéky do Bunkru, klubu U Zoufalců a Mamma Clubu - je to fakt jízda pařit třeba na Weddoes - Kennedy nebo na Taste od Ride! V tomto roce zakupuji také analogový satelit (později kupuji i digitální) a začínám nahrávat z MTV každou neděli večer 120 minut Paula Kinga na VHS (už v r.91 jsem z něj nahrával, ovšem nepravidelně přes kabelovku u bejvalky) - nejdřív nahrávání novinek od Pepy Sedloně , pak King a v pondělí nová hitparáda no prostě paráda! Dále poslouchám oblíbené pořady na BBC 1 - Evening session Steva Lamacqa a pořady legendy a mého vzoru Johna Peela, ovšem nahrávat z nich na kazety přijde až později, nemám na mý starý věži výstup do satelitu. Od roku 1993 - musím přiznat, nastává slabší období - je překytarováno, nastupuje ten blbej britpop, kterej na mě působí tak nějak mdle, bez štávy, ovšem v singlech a Ep se vždy něco najde. Někdy v roce 1995-96 si kupuji můj první počítač a začínám si psát své chart do něj. Pomalinku se začíná u nás objevovat čím dál tím víc slovo internet a mám možnost díky němu se dostávat na Indie Chart z Melody Makeru či NME. Občas jsem zapřemýšlel o tom, zda si náhodou nedělá stejně jako já, taky svou hitparádu nějakej blázen, ale že bych se později seznámil dokonce s někým, kdo má i podobnej vkus, tak to by mě snad ani ve snu nenapadlo! Někdy v roce 1999 jsem objevil v časopisu Rock and Pop inzerát, že pokud si píšeš svou vlastní hitparádu , tak se ozvi. Volám na to číslo a hned si padnem do oka s Pavlem. který si tvoří rovněž charts, skoro stejně jako já (ten začal někdy v r.85) - neuvěřitelný, prošel vlastně s podobným vkusem jako já, sice ho učaroval začátkem 90 let rave a trance, kterej mě byl celkem cizí, ale taneční kousky jsem taky občas ve svých chart měl, díky němu jsem si, ale zase rozšířil obzor a to je jen dobře. Seznamuji se s dalšími skvělými lidičkami z Prahy, kteří si píší svou chart a vzniká pak z toho každý týden Clubchart, která mi dokonce jeden čas chodila díky Fandovi do schránky i s novinkami co vycházej! Scházíme se společně na srazech, kde debatujem převážně o muzice. Později bohužel Clubchart zaniká, jelikož jak to tak bývá, nemají někteří na to čas. Ovšem za nějaký čas se Clubchart několikrát obnovuje a díky internetu přibudou dokonce cizinci (Rusko, Španělsko, Belgie, Polsko, Německo, jeden čas i USA i Gruzie). Zajímavý příjemný zážitek proběhl také na srazu v Praze, kdy se k nám přidal nový mimopražský člen z Mostu Martin, který stejně jako my s Pavlem, prošel rozvojem (je skoro stejně starej) , ten si psal chvilku svou chart (na rozdíl od nás je to spíš rocker a čuchnul i ke komerci), pak toho nechal a zase začal a stále ho to baví dodneška, kdy jsme ho nakazili indie scénou, kterou si oblíbil, u něj si především cením to, že hodně poslouchá domácí kapely a snaží se je propagovat. V současné době je nás devět a snažíme se, alespon jednou za rok také sejít a poblafat...Dnes díky internetu je skutečně vše dostupné k přehrání (nedávno tomu ovšem ještě nebylo). Já osobně jsem si někdy od roku 2004 pořídil minidisk a nahrával novinky digitálně ze satelitu především z večerních pořadů rádia XFM (John Kennedy) a BBC 1. Od roku 2006 píši pravidelně Top 50 a od roku 2007 se snažím přímo ve své chart, dávat také rovnou odkazy na jednotlivé singly a tím zjednodušit přehrávání. Svou chart si vždy komplet celou + nějaký ty oldies + singly týdne, sjíždím jednou týdně, většinou v pondělí nebo v neděli. Každou neděli jí dávám na net a na svém blogu většinou každý pátek dávám k dispozici předpremiéru (Preview Chart) pěti nejlepším novinkám na aktuální týden, v pondělí se snažím rovněž sestavovat singly týdne (singles of the week), který na daný týden vycházejí. Díky zkušenostem poslouchám mnoho žánrů od junglu po noise přes indie rock po minimal techno (je toho fakt hodně, jen s taneční hudby si teda hodně vybírám), na druhou stranu jsem nikdy moc nemusel funk, soul, rap a přímo nesnáším r&b, vždy mě bavilo objevovat méně známý kapely u nezávislejch labelů a znám jich také spousta, co vydala třeba jen jeden singl či ep a pak po nich neštěkl ani pes. Za mé nejoblíbenější album, považuji Nowhere od kapely Ride a singl Maid of Orleans od O.M.D. Další mé zásadní kapely jsou The Clash a The Wedding Present a abych taky nezapomněl třeba na Beatles, který si vůbec zasloužej označení - vyjímečná kapela! Jak jsem psal, od roku 1993, tak nějak cítím útlum (to se netýká taneční muziky - u ní začal útlum později), začíná se vše opakovat, ale vždy se najdou i vyjímky i v posledním desetiletí (Arcade Fire, Bloc Party, The Longcut, Dartz!). Vždy jsem se snažil a bylo to také mým cílem a já myslím i posláním, propagovat méně známé interprety na veřejnost a snad se mi to alespon trošku daří, vždy mě potěší, když třeba nějaká kapelka mi napíše, že je ráda, že jí mám ve své hitparádě. Rok, kdy tuto biografii mé hitparády píši je 2011 a to znamená vlastně jubilejní 30 rok mé hitparády, od příštího roku 2012 se určitě dočkáme na téhle planetě nějakých změn a já doufám, že hudba přežije a zůstane s námi! Psaní o muzice, kterou mám rád, by bylo skutečne na celou knihu, takže kdo jste dočetli až sem, jste se snad nenudili... Na závěr, ještě napíši, jak se k novinkám dostávám já sám: 1) Mám své zdroje, kdy a kde co vychází 2) Poslouchám pravidelně pořady z rádia (XFM, BBC...) 3) Sjíždím blogy, tam se skutečně toho dá najít spoustu. 4) sleduji stránky kapel (hlavně poslední dobou Facebook) 5) Stále mě to baví, jinak bych to nemohl dělat a i když je někdy toho času málo, vždy to nějak dám do kupy. Neděle: Pravidelná Top 50 Pondělí : Singles of the Week (blog, web indiemusic, indie scéna - independent music: diskuze) Pátek : Preview Chart (předkrm 5 novinek)

Zobrazit všechny články »

Poslední přidané obrázky

Zobrazit všechny galerie

Poslední názory

David Melichar

Ahoj, podle všeho jsi fanouškem kapely MONO LOVE. Prosím tě tedy jménem kapely o jednoduché zahlasování na stránce www.pilsnerfest.cz Bojujeme ve finále soutěže Prazdroj Talentů 2014 a protože hlasování končí dnes, potřebujeme každý hlas!

Děkujeme!
Dave - MONO LOVE

Zobrazit všechny názory