Anettka ♥ NA3JE! ♥
Díky za názor :) Měj se
Pokračujeme....
Tak první várku těch sraček, co jsem sem dal máte za sebou a nastupuje další :)
ROUHAČ
Stojí na opuštěném místě a úplně sám. Dívá se na krajinu, která pro něj již ztratila vše ze své krásy a půvabu. V jeho očích je vidět beznaděj, bolest, zloba i utrpení.
Pro něj však všechno hoří v plamenech, stromy trpí, zpěv ptáků připomíná ostří nože a květiny voní smrtí.
Vše pro něj ztratilo smysl. Avšak pro své výčitky si našel poslední oběť.
Pohlédl vzhůru k nebesům a do celé jejich rozprostřenosti zakřičel :,, To ty za všechno můžeš ! Kvůli tobě vzniklo všechno zlo, které ve svém srdci mám ! Jak mohou lidé doufat, že jim dáš naději, když je necháš trpět a vezmeš jim i to poslední, co mají ?
Jak se můžeš nechat oslavovat ? Zač ? Za to, že místo pomoci, kterou každý potřebuje, nabídneš jen to nejhorší ? Jakým právem jsi pasován na krále králů ? Co jsi to za vládce, když každému daváš jen hořkost, pláč a starosti ? Takto jsi to chtěl ?
''.
Padl na zem zcela bez sil. Ruce zatnuté v pěsti, po tvářích mu stékaly slzy, srdce bušilo. Cítil každý jeho úder a chvílemi měl pocit, že mu snad vyskočí z hrudi. Každá vteřina mu připadala nekonečná. Jakoby se i samotný čas zastavil. Opět zvednul hlavu k
obloze. Ta se však proměnila. Černé mračno pokrylo krajinu.
Věděl, že to, co se mu před několika okamžiky možná jen zdálo, stalo se skutečností. Pochopil. Bude navěky odsouzen k životu v temnotě. V temnotě, ze které není cesty ven. Bude bloudit a hledat světlo, které nikdy neuvidí.
Tento osud si však zvolil sám.
