V temnotách strach vládne nad duší

Mysl černá se probouzí

Proč pláčou nebesa rudou krev?

Dnes se začne nový věk

Starý muž procitá, oči otvírá

Půl století je od lidí

Prohlédl tam kde se pravda ukrývá

Vysmívá se lidským bestiím

Zhyzděná tvář-daň opuštěných let

Mluví sám pro sebe, jak se zdá

Možná, že je blázen, možná věří v jiný svět

S démony tiše rozmlouvá

,,Vy, jenž přebýváte v hlubinách matky země

Já volám z vás, nejmocnější vyslyšte mě!

Teď přišel čas zúčtování, svět se hroutí

Vaše síla plamenů spálí, zničí, zbortí nás

Rasu ras!“

Čepel nože voní pachem smrti

Do stařecké kůže proniká

Krev kape do prachu, zuby sklovinu drtí

Tep srdce téměř utichá

Rozechvělá ruka kreslí krví znamení

Bránu jiné sféry otvírá

Stařec cítí sílu, sic má těžké zranění

Zaklínadlo temnot odříkává

,,Vy jenž přebýváte v hlubinách matky země

Já volám z vás nejmocnější, vyslyšte mě!

Teď přišel čas zúčtování, svět se hroutí

Vaše síla plamenů spálí, zničí, zbortí nás

Rasu ras!“

,,Vystupte na povrch, mocnosti pekelné

Svolejte živly a vystupte na nebe

Zničte tu chátru, ty hovada slizké

Pak zatřeste zemí, žerte maso lidské“

,,Znásilňujte, ničte, zabíjejte z rozmaru

Mučte je a bijte, ať umírají pomalu!

Ať na vlastní kůži cítí, že žili jako prasata

Zadupejte do země bestiální zvířata!“

,,Devět dní naplněných krví

Devět bran do pekelných hlubin

Devět dní ryku a pláče

Devět dní a zem bude vaše!“

Tak pravil stařec a naposled vydechl

Než zemřel, zaslechl poslední útěchu

,,666“