Fíííha! Tak z tohohle víkendu mě bude bolet celá Edita asi až do víkendu příštího.. Ale páni.. Stálo to za to!!!

Začalo to už v pátek hned po práci, vyletět z pakárny rychle na vlak z UL do DC, v DC šupito busem home, tam kvapem naložit vše potřebné i nepotřebné. Ještě sem to ani neměla dobalený a už psali holky: „Do 5 minutek tě naberem“.. Teda, fakt zehr hektish. Nakonec sem se uřícená asi v půl 4 naložila k holkám do auta a už jsme vyráželi směr Chotovice u Novýho Boru na Utopia Fest, kde jsme měli hrát jako druhý v pořadí, od 16:00 hodin. Přijeli sme s menšim zpožděnim ale ejhle, první kapelka Kočkolit ještě nedorazila. Tak už jsme se skoro sbírali, že teda chtě nechtě zahrajem prgo, když v tom Kočkoliťáci dorazili, nazvučili a už to hráli. Klucí ubec nebyli špatní, ale přiznám se, není to uplně můj šálek tatranskýho čaje.. Už ani nevim proč, ale po nich sme nešli hrát my, ale kluci z Blu-82/b. Co vám mam povídat.. Ty kluci mě prostě bavěj a bavěj mě čim dál víc. Majou to sakra sehraný.. Óňa to tam sype jako zběsilej, Jackovi a Alešovi jdou místo prstů vidět jen čmouhy, o Rendovi ani nemluvim, páč ten si tam rozjíždí svý vlastní peklo a korunu tomu nasazuje Zdencek, kterej by tim svým hlasem mohl kácet baobaby.. Toliko o Blůčkách :D Pak přišla na řadu CháSka, vela povedený Ska Ska, jejichž písničky Zvííířáátka v lese.. jsme se s holkama zkrátka za ten vejkend nemohli  zbavit, pronásledovala nás všude :) Vždycky když už to vypadalo, že jsme na ní zapomněly, některá z nás si jí nevědomky začala zpívat a pak zas nešla z hlavy vymlátit.. No a potom sme šli myslim my, ale určitě to nevim, odtud to začínám mít drobínet pomíchané J Mě se zpívalo parádně, řekla bych, že holkám se parádně hrálo.. Jak to lezlo ven, nevim, ale soudim, že lidi se docela i bavili :) A tak sme se bavili i my a celkově byla atmoška taková.. zdravá a příjemná :) K dostání bylo vše, co si obyčejný návštěvník takového festivalu může přát, ba mnohem víc.. Než jsem se ale pustila do zkoumání všech rozličných možností a nabídek, přitáhli moji pozornost Fasteratu, který byli prostě námrdový, parádně sme si zahrozili pěstičkama a podupali nožičkama.. kluci válej!  Pak ale – a já se fakt stydím! – jsem začala užívat rozkoší alkoholu (malinové pivo, griotky, mičudy), pojídala jsem výbordelný vegeburgry, shlédla DivaDno – ze kterýho sem měla takový podivný smíšený pocity (i přesto se mi to moc líbilo) a vůbec jsem se bavila všim možnym, ale buď si to nepamatuju, nebo jsem fakt na ten parket k podiu už nepáchla (sem ostuda, vím..když ani nepodpořím..) Pozdějc v noci si pamatuju jak skotačíme jak malý fakani  na dětskym hřišti, na němž bylo jasně napsáno ZÁKAZ VSTUPU přesně pro případ, že by nějaký opilý dementi dostali choutky si v noci zablbnout.. Když ona to byla taková sranda! My se tímto opravdu omlouváme, snad z toho holky pořadatelky neměli žádný potíže, dělali sme fakt asi bordel, ještě sme něco prozpěvovali, co si tak matně pamatuju. Aby toho nebylo málo, vlezli sme ještě pozdějc i na taktéž zapovězenou trampolínu, kde jsem utrpěla újmu na zdraví, když jsem někomu spadla na hlavu a následkem toho pak někdo upadl na tu mojí..a kdyby jen na hlavu.. a důstojnost a náramek co sem si ten den koupila sem tam ztratila! Ale byl to takovej zážitek, že sme se málem počurali smíchy – mezi náma, nejmenovaná osoba si  na té trampolíně vážně nejednou smíchy učurla do kalhotek :D Možná že těch osob bylo víc, ale přiznala se jen jediná.. Ráno sem se vzbudila u ohně celá zmuchlaná a bolavá ale spokojená a když sem se podívala na levobok, spatřila sem rozmlácenou trampolínu, nenávratně zničenou! Ale to sme prej nebyli my – prej.. někdo mi to říkal, tak tomu věřim :) Když sem se rozkoukala, fest byl už zas v plnym proudu, uvnitř hrál umělec, doprovázený bicíma, na klávesy a musim říct že to vážně mělo něco do sebe! Jenže bylo hezky a bylo mi nějak blivno, tak sem šla na vzduch.. Byl tam stánek, kde vám udělaj na místě potisk na mikču či tričko podle šablony, tak sem si na památku nechala udělat tílko s logem UTOPIA FESTu, který sem pak nechala v autě, tak doufam, že tam na mě ještě někde čeká.. Ale co mě dostalo nejvíc, byl tam kovář a nechal mě to zkusit a ukovat si srdíčko pro mojí maminku, která bude slavit za nedlouho 50, tak mam aspoň dárek :D Řeknu vám, je to docela makačka, jeden dva dny a mam bicáky jak Arnie.. Jenže!  Sotva sem sundala kovářskou zástěru, už už sme museli vyrazit, protože někdo měl výbornej nápad, že si jako nedáme koncíky dva za víkned, ale tři! Proč ne? Oni to ty hlasivky nějak zvládnou, že jo .. a taky že jo. Musely, co mohly dělat chudinky.. Takže sme vyrazily směr Úštěk, kde pořádal Medvěd venkovní akci, atmoška poklidná, lidé sedící, válející se a hrající nohec, jen u toho podia nikdo nepařil, hráli zrovna Sníh na schodišti a vůbec nehráli špatně..ale lidi byli asi spíš krapet líný a tak jen čučeli a ani se moc neobtěžovali kapele poděkovat třeba potleskem.. A tak to Sněhováci čapli do svejch pracek a nakonec zahráli dlouhý, uši drásající outro, kterym si u mě trošku zkazili dojem, ale asi se u toho chtěli ještě zkrátka pobavit, a tak jim to (teď už :) ) nemam za zlý.. Tak sme tam naběhli, času nebylo nazbyt, měli sme ještě namířeno na Hellu a už bylo hodně hodin, tak šup šup, jedna songa druhá.. pak po mě někdo hodil botu.. a druhou.. tak sem taky chtěla hodit botu, ale ono se to blbě sundavá, když máte volnou jen jednu ruku, páč v druhý máte mikrofon a ještě musíte zpívat, nebo se tak alespoň tvářit.. tak mi přiběhl kdosi na pomoc, botu sundal a po vyvalení smradu zase rychle zahodil..chudák, ruka mu už asi zčernala.. No nic, odehráli sme a frčeli si to na Hellu, před sebou pořádnej kus cesty až do Újezdu u Berouna. Hella je parádní místo, krásnej statek, skvělý místo pro žití..a ten prostor pro hraní? Ta kůlna, která ukrývá tolika nádherných překvapení a toliko uměleckých skvostů a děl stejně tak jako sportovní dráhu „Učko“ na kterou zdaleka nepotřebujete skateboard, jak jsme se na vlastní kůži na afterpárty přesvědčily J Stačí vám holá záda, lokty necítící bolest a to správné odhodlání a srandy kopec je na světě! No ale k hraní.. bohužel jsme přišli o vystoupení kapely Hybrid Club, což nás moc mrzelo, klucí byli v pohodě a dali nám cédo, abysme si je mohli alespoň doma poslechnout, když už sme je prošvihly. A je to fakt škoda, poslouchala sem to a musel to bejt nášup jako hovado… Pak teda my..no, hotový, vyřízený, vyřvaný ale i tak sme to odehrály s nasazením veškerejch rezervních zásob co jsme v sobě našli a nakonec to ani nebylo tak špatný a lidi vypadali, že se i bavěj (ale možná jim nás bylo líto a tak to jenom hráli :D ) Po nás hlavní lákadlo večera – kapela Rene Binamé – Frantíci, moc sympatický, hráli dlouho a hráli dobře, předobře :) Jen mě mrzí, že sem byla už tak vydementnělá po tom víkendu, že sem nebyla schopná s nima zaplést anglicky řeč.. zhola nemožné v tu chvíli.. Po koncíku sme si daly rychlokurz v opíjení rumolou a jak sem řekla, řádně vytřely U rampu svými zády, zadky, mikinami, vlasy.. atakdále atakdále.  Poté sme vyhrávali odrhovačky, které nikoho nezajímaly a nikdo je nechtěl slyšet, ale nám to bylo jedno.. Styděla jsem se až ráno J Fuj mě bylo zle! Nemohla sem mluvit, v puse jak v polepšovně kde řádí syfilis, každá kůstka v těle naražená nebo namožená, nohy samá modřina..a Vedro. Tak sme se nakonec posbíraly, natočily v tom krásnym prostoru ještě pár videjí, který měly bejt původně fotky, naskládali se do Žofky, řekli „Bye“ Frantíkům, „Dík a čau“ Eggimu a nastoupily na dlouhou cestu domů. Bylo mi hrozně. Fakt. Cestou sme se stavily na jídle a tak se nám udělalo trochu líp.. na těle.. Na duši jsem celou dobu jásala a plesala, páč sem si uvědomovala, jak se mám kurva dobře a že přesně tohle mě baví a jak je ten život nádhernej a vůbec celá zemička česká jak je hezká! Až na to nebe, protkaný nahusto bílejma čarama..ale na to sere pes, i tak sem ráda na světě a sem sakra ráda, že sem ráda a že to vim J takže doufam, že takovejch vyčerpávajících a skvělejch víkendů a koncíků nebude ubývat, ale spíš naopak. (ale zase ne moc, to bych nemusela přežít :) )

Hrozně moc děkuju za nás za všechny Kátě, Lence a Lence :) Datlovi a vůbec všem, kdo se nějakym způsobem podílel na UTOPIA festu, páč to sem sakra čuměla, jak ste to měli promakaný, i když vás to asi stálo krapet nervů (a do toho ještě ožralý mamrdi na dětskym hřišti..) Další dík patří Medvědovi za pozvání na Úštěk a samo sebou moc děkujem Eggimu za pozvání na Hellu a že se o nás tak hezky postaral :)

Uff, report vyčerpávající skoro stejně jako celej víkend! Tak zas někdy, salámové sójový !