Víkend to byl náročný. Dost jsem se obával, byl jsem nervózní a tak dále. Dělám to vždy když si nejsem jistý. Měli jsme málo času říkal jsem si. A měli, proto se náš playlist skládá z pouhých osmi songů, a z toho pět je starých. Tomáš byl nemocný. To
mi taky na koncertním sebevědomí nepřidalo. Ale co už, bylo dáno, a tak jsme vyrazili do Příbrami.
Na místo jsme dorazili zhruba za hodinu a půl. Byla to taková hospoda rozdělená ne dvě půlky, sál a knajpa. Sál byl zvláštní, bez podia ( no dobře, bylo tam podium vysoké asi 4 cm a jen pro bicí). Zvukovka byla zvláštní, zvukař chtěl, abychom ztišovali
a ztišovali ( proto se pak nikdo neslyšel, i když jsme si říkali o odposlech, a zase jsme nechtěli bejt zmrdi a zvučit hodinu). Nějak jsme nazvučili a začli jsme hrát, ale jako gepard ze stromu na mě číhala první nástraha půjčených bicích. Kopák mi každým
kopem odjížděl. Takže když jsem dohrál song, byl asi metr ode mě. Takhle se to dělo asi 3 songy, než přiběhl majitel a vysvětlil, že ta jehla se musí vysunout. Budiž. Pak už to nebylo tak strašné, odehráli jsme svůj set a nashledanou, takhle už
nikdy.
Po nás hráli Invitation a popravdě, takovej masakr jsem nečekal. Jo, starý pecky jsou super, ale co spustili s předposledním songem, to jsem nečekal, bylo to něco nového, kulervoucího... přistihl jsem se jen jak blbě čumim s hubou otevřenou dokořán.
Naprosto skvělá věc. Doufam že ji nahrajete kluci!
V Rakovníku to bylo o poznání jiné. Zvukař vyšel ( i přes pár poznámek) vstříc mě i klukům, nazvučil perfektně a tak nebyl důvod se bát. Hrál jsem na svoje bicí, tak jsem byl jako doma. Začali jsme písní Foreigner in his world, a byla to dobrá volba,
závěrečná pasáž je vyloženě pařící a pár lidí už začalo vrtět zadkem, což bylo super, a v tomhle trendu se pokračova se vzestupnou tendencí celý náš výstup. Zahráli jsme tři nové věci, Help me, Spectrum a Rat eyes. Snad se líbili, tímhle směrem se budem
hýbat. Také jsem rád, že se Vám líbí nový kytarista ( vzhledem i hrou na kytaru ;) ). Já osobně jsem nad míru spokojen, je to kluk šikovná. Dává do toho něco, co nám v tom s Tomášem chybělo, trochu toho snění, vesmíru a vznášení se.
A to je vše můj mucky muck blogísku