Miluji zvuk elektrické kytary a miluji ho ještě víc, když má pořádne "kule" ve spodku. Proto mi Radek udělal radost, když začal skládat nové písničky i pro sedmistrunnou kytaru. Menší radostí pro mě však bylo, že takovou kytaru (zatím) nemám a tak jsem musel různě transponovat na šestce. To se změnilo minulou zkouškou, kdy už mi došla trpělivost a jal jsem se tunit a
trápit svou záložní Cortku, která je na různé typy ladění jako dělaná. Ostatní do toho bušili a já se s kytarou v ruce a zapojenou ladičkou pustil do podlaďování. Že se musí dostat struna E o 5 půltónů dolů na H mi bylo jasné hned, ale co s tím zbytkem?
Down podladění by udělalo z ostatních strun bláto na hřišti a tak zvítězil rozumný kompromis v podobě drop C - tohle jsem si teda původně myslel a v duchu spočítal. Jaké však bylo mé zděšení, když jsem v přestávce mohl udělat kontrolu sluchem a zjistil,
že se sice hrne pěkný "numetalový" zvuk, ale tóny zní, jako by se o ně staral pijan-ladič. Samozřejmě jsem metodou "naladit podle sluchu a ladička ukáže co tam asi je" zjistil svůj omyl a místo Drop C mělo být použito Drop Cis
(což chytřejší z vás samozřejmě od začátku věděli). Teď už mi nezbývá, než koupit pořádné 13-ky struny a lets rock and roll :-)