Teda ne, že bych neměl co na práci…

Nápad sepsat tuhle zběsilost jsem dostal po výtečné akci v Modrý Vopici (Lazarus, Bonded by Blood, Exorcizphobia), kdy jsem měl nějakou prazvláštní osvícenou náladu, že jsem proklikal stránky pár svých černých koňů na poli současnýho metalu. Narazil jsem tím pádem i na Primordial, kteří mě uhranuli před pár lety na Brutalu. Zjistil jsem, že co se týče xichtu stránek, vzal to jejich frontman Nemtheanga (neukruťte si jazyk při čtení) pěkně do vlastních rukou. Krom jiných věcí se tam pěkně rozevlátě rozepsal o historii kapely – tak rozevlátě, že jsem měl dlouho co číst. A vnuklo mi to myšlenku – biografii Unborn mám prozatím zmáklou, tak sepíšu, jak to vlastně bylo, že jsem se dostal k muzice.

Nuže…

Rok 2000 nebyl jenom nějaký milénium, ale hlavně rok, kdy jsem si začal plnými doušky užívat nočního života. Začalo to takovou nenápadnou exkurzí na punkovej koncert, dodnes jsem za to jistému Miloši vděčný…Sice jsme chodili výhradně na punk, ale já spíš poslouchal starý Kabáty a pomaloučku polehoučku jsem pokukoval po něčem tvrdším. Nicméně zatím to bylo v těch mezích jakože Kabát. Doma jsem měl klávesy, což s tímhle vším zdánlivě nesouvisí, ale bylo to počáteční semínko nějaký mojí tvůrčí činnosti. Když jsem do toho dal trochu kuráže, vytvořili jsme s kámošem Kubou Šnáblem toho času dost atypický hudební těleso, snad jsme ani neměli přesný název. Trochu nás dal do latě jistý Hynek Tomm, kterej nás měl na hudebku a ve volným čase se snažil prorazit do světa českýho hudebního šoubyznysu (snad se ti to aspoň částečně podařilo, Hynku!). Hynek hlavně udělal zásadní rozhodnutí – ukázal na mě a řekl: Ty…už nehraj. Jenom zpívej. No a pak jsme to rozbalili na školní akci a oproti veškerýmu očekávání to slavilo úspěch! Takřka ihned jsem byl přijat do punkové kapely V.S.O.P., ve které jsem ale nikdy ve skutečnosti nezpíval.

Roku 2001, protože se všechno rozpadlo nebo se jevilo v různých stádiích rozkladu, rozhodl jsem se vzít situaci do vlastních rukou a založil jsem kapelu Urvanej Vejfuk, do který jsem si narekrutoval svoje vojáky. První živý hraní se jak jinak odehrálo zase na školní akci, kde jsme zahráli covery od Kabátů a Nirvány. Dost nám to ale stížil chemikář, kterej pro vylepšení pekelný atmosféry vytvořil takovej kouř, že pohltil celou naši kapelu, takže jsme vůbec nebyli vidět a místy se ozývalo jenom zběsilý kašlání. Na tý samý akci tehdy vystoupil nadějný kytarista a kamarád Jonáš Motyčka a se svou kapelou zahrál Wall od Pink Floyd – nutno říct, velmi obstojně.

Na podzim 2001 byla kapela na pokraji rozpadu, ale pak se zjevil Zodiak.  První zkouška s tímto levorukým kytaristou z Kampy proběhla u mě doma v bytě v paneláku (očividně bez bicích). Když se pak rozhodl bubeník V.S.O.P. Vítek vzít nás jako boční projekt, bylo vystaráno. Následně jsme odehráli pár zajímavých akcí, vždy ale v rámci nějaké akce gymplu. Toho času ty akce ovšem celkem stály za to, protože se na gymplu Josefská 7 tehdy kromě třeba Jonáše (který se někdy v této době trhnul od svý původní kapely a dal vzniknout kapele In Nomine) vyskytla docela slušná konstelace začínajících muzikantů hrajících později třeba v kapelách Flattus, Dr. Pepe apod. Nicméně nutno podotknout, že provokativnější kapely našeho typu byly často nenápadně reprimovány ve prospěch gymnastek se stuhou a slečen tančících na muziku Britney Spears:-), abychom jako moc nepohoršovali to publikum…

Počátkem roku 2003 přišla krutá rána v podobě smrti bubeníka Vítka. Z téhle rány se už kapela Urvanej Vejfuk nikdy nevzpamatovala.  V jednu chvíli to sice na vzkříšení vypadalo, nicméně prvním krokem, který měl vést k tomuto vzkříšení, bylo, že mě kucí vyhodili, aby už mohli konečně začít hrát ten čistokrevnej punk, do kterýho jim nebude kecat žádná metla:-). Po mém odchodu se už ale nic extra nestalo, takže si posléze šel každej svou vlastní cestou.

Někdy na podzim  2003 jsem se seznámil v Erroru s Adamosem (Mindwork), kterej už měl ale nakoupíno, takže při hře Městečko Palermo, kdy jakoby „Městečko Palermo usíná“, tak Adamos vytuhnul doopravdy. Ale ještě předtím jsme se stačili pobavit o muzice a že v Her Majesty sháněj zpěváka, takže bych to moh zkusit. Inu sešel jsem se s nima v atomovém krytu na Ládví a zapěl Run to the Hills. S klukama byla prdel a vše nasvědčovalo tomu, že věci budou mít hladký průběh, avšak nakonec vzali někoho jinýho. Nicméně to naše přátelství nepokazilo. Adamos mě navíc nenechal ve štychu a dal o mě vědět Piškotovi z Doriath – to ale až nějak vyplynulo z nějaký další kalby v Erroru. Než se ale tyto věci daly do pohybu, byl jsem v kapele, jejiž jádro v současné době hraje pod názvem Hemi Head. Myslím, že mi kluci (Honza s Liborem) dají za pravdu, že to tehdy byl opravdu… zvláštní projekt s příchutí apokalypsy. Nicméně mě to dalo potřebné základní zkušenosti s hraním v klubech, na fotbalovém hřišti…a na Strahově:-) (ale ne na stadionu, nýbrž vedle něj na studentským Majálesu). Během jednoho gigu jsem se dokonce seznámil s Davidem Vaňkem (ex-Mindwork), což byl v podstatě asi jedinej člověk, kterej na nás tehdy skutečně zapařil ve Mlejně na našem prvním koncertě, když jsme zahráli Crazy Train od Ozzyho.

Když jsem v létě 2004 hudebně osiřel, dali jsme právě řeč s Adamosem a Piškotem a následovaly dvě zkoušky u Doriath v Radotíně. Pak přišlo léto, fesťáky a kalby…no a na podzim jsme si měli říct co a jak…

Jednou takhle ležim v kocovině po kalbě v Erroru (byl asi říjen) a ozval se mi Piškot, že nakonec vzali zpěvačku, ale že mě doporučil Gébovi z Unbornu, kde je po zpěvákovi sháňka. O pár dní později, když jsem v Bum Baru zapíjel splín po jedný fajn slečně, která nakonec zmizela do Irska, se mi ozval Géba a dohodli jsme se na zkoušce na Jižáku:-).

No a zbytek už si asi domyslíte:-) Pokud si nejste jistí, můžete volně přejít do biografie Unborn;-)