Pro mě určitě ano. Možná vám divný název, vypovídající o pralesních živočiších, kteří nejspíše žijí v ne moc teplých podmínkách, nic neříká, ale myslím, že pokud nejste mainstreamově a stereotypně zaměření v oblasti hudební, mohli jste na tuhle bandu z anglického Sheffieldu narazit. Pokud patříte mezi první zmiňované, hodím vám sem něco z tetičky wiki, psát to sám nebudu, protože si myslím, že se s tím budu stejně 15minut srát a vyzní to uplně stejně, takže...

Arctic Monkeys je čtyřčlenná anglická indie rocková hudební skupina z předměstí Sheffieldu. Jejich první dva singly „I Bet You Look Good on the Dancefloor“ a „When the Sun Goes Down“ se oba okamžitě po vydání staly jedničkou v britské singlové hitparádě a jejich první album Whatever People Say I Am, That's What I'm Not překonalo britský rekord v počtu prodaných nosičů debutující kapely v prvním týdnu prodeje. Kapela získala cenu "objev roku" na BRIT Awards a do historie NME Awards se zapsala jako první kapela, která získala v jednom roce ocenění pro nejlepší novou kapelu a nejlepší britskou kapelu. V roce 2007 vydala své druhé album Favourite Worst Nightmare.

Tak to by bylo něco od tetky a teď nějaké moje menší prohlášeníčko. A cesta skrz tohoto interpreta.

Na Arctic Monkeys jsem narazil při hledání něco o indie stylu, který je velmi populární, obzvlášť v Anglii, a tak mě to hodilo na nějakou stránku s přehrávačem, který byl nastaven právě na tag "indie rock" po pár písničkách od Fratellis tam naskočilo "The View From The Afternoon" a v té chvíli jsem přestal číst ty tupé recenze na GameParku, zastavil se a poslouchal. Po konci písničky jsem hned přehodil na onen panel s přehrávačem a podíval se na název skupiny, "Ayewqrc Mywneiws", asi takový jsem z toho měl dojem, nic mi to neříkalo, jen se mi v mysli zableskla vzpomínka na trailer Rock for People 2009, kde byli, v tom video mě nějak nezajímali, tušil jsem, že to bude něco pomalého jako Coldplay nebo Muse, ale mýlil jsem se. Kdoví, jestli to bylo dobře, nebo špatně. Hned poté jsem se podíval na jejich "profil" na mně velmi důvěrně známé stránce Last.fm a docela mě ohromilo číslo okolo 130 milionů přehraných písniček.

První jsem se soustředil na hitovky tipu I Bet You Look Good on the Dancefloor, When the Sun Goes Down, Brianstorm, Fake Tales of San Francisco, From the Ritz to the Rubble či Teddy Picker. Méně známým skladbám jsme nevěnoval moc velkou pozornost. Ještě asi 2 týdny jsem si myslel, že vydali pouze 2 alba, ale poté jsem narazil na písničku My Propeller, která, jak jsem zjistil, pochází z desky s názvem Humbug, jež byla vydána v roce 2009. První dojmy z tohoto alba nebyly nic moc, jediné co se mi na tom líbilo, byl právě klip na výše zmiňovaný song. Zdálo se mi to docela nudné a pomalé a ne tak "nabušené" jako předchozí alba, vždyť si to zkuste, srovnatBrianstorm a Potion Approaching... Docela mě zajímalo co tam ten týpek plácá, když už ne zvuky nástrojů, a tak jsem si našel pár textů. Najednou jsem je nějak začal chápat, i když mi trochu pomohlo, když jsem do Googlu zadalArctic Monkeys song meanings, ale pomalu jsem tomu přicházel na chuť. Nakonec se u mě umístilo sice až jako poslední, avšak zhruba na stejné úrovni s dvěma minulými alby. V dalši fázi jsem se začal zabývat historií kapely, členy a živými vystoupeními, které jsou opravdu skvělé. Stáhl jsem si koncert na Glastonbury, od kterého jsem zhlédl předtím pár písniček na YouTube a asi nejvíc mě ohromili diváci, jak počet, tak aktivita, ale hlavně chuť a přesnost, s jakou každá píseň pomalu i svižně odplouvala.