Firewater, sedmička, 4.8.2010
Tak na tuhle kapelu jsem šla uplně netknutá, čistá jak slovo boží..(Satane sorry). Slyšela jsem asi 20vteřinovou ukázku na youtube, kterou mi Fifi poslala s tím, že tohle, tohle prostě musím slyšet jako první. První a poslední, ale vyhodnotila
jsem si to tak, že si udělám malý exkurz do neznámých vod. Trocha exotiky neuškodí. Na sedmičku jsme dorazili načas, takže pifko a očumování okolí. Na mě trošku inťoušský osazenstvo (jako taky mam titul, ale chápeme se, ne?). Sedmičku mám ráda, bylo mi
dobře, byla jsem vyspalá a byla jsem tam s lidma, co se uměj nadchnout a uvolnit se, plus k tomu je ještě mám ráda, takže karty na skvělej večer byly rozdaný.
Dostali mě už během druhý písničky. Ocitla jsem se sama samotinká v baru v cizim městě, kde každej mluví jinou řečí, ale po pár panácích si všichni tak nějak rozumíte. Všechno začíná být tak trochu rozmazaný, ten rozcuchanej stárnoucí
potetovanej námořník, kterej vám voní po ginu a mužskym potu, nebo kouzelná břišní tanečnice, která má oči temnější než vaše dětství. Tušíte, že tohle bude ten největší průser vašeho života, šrámy z tohohle mejdanu se nikdy nezahojí, ale další panák
všechny pochybnosti zažene.
Druhej den jsem sedla ke compu a zjistila si o nich co se dalo a všechno tak do sebe nějak zapadlo..Tod A vi.