oo to byl den:) 30.4.09

ráno vstávačka do práce, kde mi má milá šéfová řekla, že sem tam úbec neměla bejt, ale tak co, zůstala sem tam na 5 hodin, prachy sou prachy, a těch neni nikdy dost:D

pak cesta na chajdu, károu to svět neviděl- bratr měl pučený fágo. ano, představa favorita je děsivá už sama o sobě, ale to, v čem mě můj drahý brašule vezl, no děs. celou cestu sem se bála, že přijdu o život. ale dobrý dojelo to:D

los májkos in strážos city:D jako vždy mocná akce:D moc lidi, někteří mě viděli radši jiní méně( pro jistotu nejmenuju:D) pivko, pokec s přáteli i neznámími osobami, ač sem je prý znala, nevim no, co je na tom pravdy, mě zná každej a já nikoho:D a pívem to nebylo, to si věřim:D ty moje 2, co sem měla ještě na májce,to jako je málo i na mě a z toho jedno upíjeno jedním panem učitelem kytaristickym:D ale nechci se na nic vymlouvat, jako dycky:D pan učitel totiž tušil, že i když dojde ta lahodná tekutina, že se Lůci jen tak nezbaví:D chudák se obrnil a byl na mě moc hodnej:D vzal mě a Monu do zubní laboratoře, kde mají zkušebnu a Lůca jak malá bušila do bicích jak o žvot. musím podotknout, že to nebyly obyčejné bicí, ani kouzelné:D ale byly to bicí 2letého synka pana učitele:D a Lůca hrála jak o život:D teď mam velké dilema, jestli se stát saxofonistkou a nebo bubenicí:D uvidíme:D

večer se vyvíjel opravdu báječně, ani déšť nám nevadil:D byli jsme vychytralí a zabavili deštníček nějaké hodné milé paní, která chudák hledala synovu florbalku:D a nechali ho držet nejmenší, ovšem nejsilnější Moně:D a když už nás ani déšť nebavil vydali jsme se do hospůdky u blandulky, vzdálené jen několik desítek metrů:) cestou sem ještě spořádala klobásku a bylo mi fine:)

v hospůdce to teprve nabralo grády, to naše májení:) pan učitel nám koupil pívo a my jako slušně vychované dívky, jsme samozřejmě neodmítly:D pilo se, řvalo se, hrál se fotbálek, kecalo se, provokovalo se a pak se taky vylejvalo pívo na naše sedadlo kulečníkové:D a paní majitelka jak nás peskovala, kdo to bude čistit a Lůca už nee tak milá, ale ovlivněná alkoholem, byla drzá a řekla, že my tot eda rozhodně dělat nebudem:D a pak náš milí pan učitel Bártík něco velmi žhavě vysvětloval a muselo to býti velmi zajímavé, neboť tak máchal rukama, až mi zaseknuůl půllitr do nosu:D a málem mi ho zlomil, nos samozřejmě:D půllitr by mi nevadil:D jako dělal, že ho to hrozně mrzí:D tak sem mu tedy uvěřila. ještě mě pak pochlácholil, že sou velký nosy sexy:D tak kdo by tomu nechtěl uvěřit:D

nooo a celý tento večer, jsem si přišla jako velká hevězda, neboť všichni pánové v této hospůdce ze mě byli nějak na větvi:D sama jsem to nechápala:D celej večír sem byla v obležení můžů i chlapců strážských:D a né že by mi to vadilo:D dokonce pan Alfonz ke mě přiběhl a obejmul mě:D byla sem pozvána na pizzu a romantickou projížďku od honzíka komárků, která se samozřejmě také nekonala, protože byl honzík také silně ovlivněn:) noo pokecala sem snad se všema:) byl to super večer:) dokonce sem zbila jednu Hrušku, neboť on je máslo:D nee máslo nee, ale tak je blonďatej:D

po dlouhé době sem si opravdu májení zase užila a navrátila se domů až ve velmi brzkých ranních hodinách. a abych toho neměla málo, tak sem ještě hledala našeho žeryka, protože ten vůl zdrhnul nezavřenejma vrátkama:D:)

so, thank you, strážskejm people:))